Příběhy v zoo: drama lachtana, šťastná láska i trable se zuby | E15.cz

Příběhy v zoo: drama lachtana, šťastná láska i trable se zuby

Při návštěvě v zoo si jich Zlíňané příliš nevšímají. Přesto mají některá zvířata zajímavý osud a Sedmička přináší jejich příběhy.

Návštěvníci zlínské zoo obvykle jako první míří k lachtanům, nikdy nevynechají pavilon tří slonic Kali, Zoly a Ulu, a poté pátrají, kde jsou vlastně tygři. Zajímavé a nevšední jsou ale i osudy mnoha dalších obyvatel zahrady. Sedmička popsala ve spolupráci s chovateli příběhy sedmi zvířat. Čtenáři pak rozhodnou o tom, které zvíře se svým příběhem „zvítězí”.

1. Bohové mokřin a močálů

V japonské mytologii Sarurun kamui znamená bůh mokřin a močálů. Domorodí obyvatelé ostrovů Ainu a Hokkaido však tak pojmenovali i jednoho z nejkrásnějších druhů jeřábů – jeřáby mandžuské. Ve zlínské zoo je návštěvníci uvidí v asijské oblasti poblíž rybníka gibbonů, druhý pár žije v chovatelském zázemí. „Jejich chov je mimořádně náročný,“ říká vedoucí zoolog a zástupce ředitele Roman Horský.

Obtížný je především odchov mláďat, protože dlouho trvá než z partnerů vznikne harmonický pár. „Na první snůšku vajec nebo dokonce na první odchov mláděte se může čekat i deset let,“ tvrdí Horský.

Příjezd jeřábí „nevěsty“ do Zlína vloni provázely kuriózní okolnosti. Sněhová kalamita totiž protrhla voliéru jeřábů a sameček zamířil na „procházku“ do okolí zoo. Po týdnu jej nakonec ošetřovatelé odchytili. Jakmile se dostal do kondice, začalo sbližování. „Jejich vzájemná náklonnost byla patrná na první pohled, neuplynul ani rok a samička snesla první dvě vajíčka. U jeřábů naprosto nevídaná věc, navíc obě dvě vajíčka byla oplozená. Mláďata se sice rodičovskému páru nepodařilo odchovat, ale i tak můžeme mluvit o velkém úspěchu a hlavně o velmi perspektivním páru do budoucna,“ myslí si Horský.

Naděje chovatelů však trvají dál díky dalšímu páru jeřábů od rybníka. Poprvé po pěti letech chovu v zoo starostlivě pečuje o dvě oplozená vejce. Pokud vše vyjde, stane se zlínská zoo jednou z mála zoologických zahrad, které rozmnožily jedinečné sarurun kamui – jeřáby mandžuské.

2. Když musí gorila k zubaři

Bolesti zubů umí potrápit nejen lidi, ale také zástupce živočišné říše. Své by o tom mohl vyprávět Bosso, samec gorily nížinné. „Přestože je výlučný vegetarián a na jeho jídelníčku není žádná čokoláda nebo zákusky – zuby ho dokázaly pořádně potrápit,“ říká mluvčí zoo Romana Bujáčková. Na podzim loňského roku přestal přijímat obvyklé množství potravy. Chovatelé netušili proč. Po pár měsících nedobrovolné „hladovky“ byl váhový úbytek mohutného samce nepřehlédnutelný.

„Na začátku ledna jsme se proto rozhodli Bossa uspat,“ řekl Roman Horský, vedoucí zoologického úseku. Jednalo se o historicky první kompletní vyšetření gorily ve zlínské zoo. U Bossa se sešlo hned šest odborníků – tři lékaři a tři veterináři. „Příčina samcových obtíží byla nakonec banální. Trápily ho zkažené zuby,“ upřesnil Horský. Po vytrhnutí sedmi zubů nastal v krátké době výrazný obrat k lepšímu. Bossovi se vrátila chuť k jídlu a brzy získal zpět ztracené kilogramy.Návštěvníci ho tak mohou vidět opět v plné síle.

3. Největší dravci na světě

Z bezprostřední blízkosti si mohou návštěvníci zoo prohlížet majestátní dravce, supy Rüppellovy a himálajské. Neméně atraktivní je také samotné krmení supů, při kterém během chvilky „rozporcují“ půlku ovce. „Uplynulý rok 2009 bychom ve zlínské zoo mohli nazvat „rokem supů“. Odchovali jsme mláďata supů Rüppellových a poprvé v historii zoo také supa bělohlavého. Na tento mimořádný chovatelský úspěch jsme čekali dlouhých deset let,“ zdůraznil ředitel zoo Ivo Klika.

Tím však příběh mláděte supa bělohlavého zdaleka neskončil. „Na podzim loňského roku jsme jej převezli do záchranné stanice v Bulharsku, kde jej odborníci vypustili do volné přírody,“ uvedla Romana Bujáčková ze Zoo.

4. Bodlinatý potomek byl první v republice

Mezi nejbizardnější obyvatele zlínské zoo patří pár pichlavých hlodavců z Jižní Ameriky, kuandu obecných. Ve Zlíně jsou necelý rok, za tu dobu ale stačili výrazně upoutat pozornost návštěvníků i odborníků. Podařil se jim totiž nečekaný kousek. „Když jsme je v únoru přestěhovali z tropické haly Yucatan do pavilonu primátů, byla samička již několik měsíců březí. Samec Steve a samice Irvine v sobě zřejmě našli zalíbení velmi krátce po příjezdu do zoo,“ popsal ředitel zoo Ivo Klika.

Malý kuandu po narození nevykazoval velkou podobnost se svými rodiči. Na první pohled připomínal spíše rezavou veverku. Dnes však již rodičovské geny nezapře a jeho tělo pokrývají stovky pichlavých ostnů. „Zlínská zoo je tak první českou zoo, které se podařilo tyto atraktivní hlodavce rozmnožit,“ dodal Klika.

5. Mláďata běžců nandu znají jen tatínky

Skutečnou raritou mezi zvířaty je pštrosům blízce příbuzný nandu Darwinův. O mláďata tohoto druhu se totiž starají výhradě samci.

„Vejce samozřejmě kladou samice, tím to ale pro ně končí. Sezení na vejcích i následnou výchovu mláďat obstarávají výhradně samci. Starat se tak mohou až o třicet potomků, protože do jednoho hnízda klade vejce zpravidla více partnerek,“ popisuje průběh hnízdění zoolog Pavel Shromáždil. Tři samci zlínské zoo obdobu „mateřské dovolené“ zvládají s přehledem.

„O sezení na vejcích doslova bojují, ošetřovatelům tak nezbývá než hnízda ohradit a zajistit těm úspěšnějším samcům patřičný klid,“ říká Shromáždil. V letošním roce „tatínci“ nandu Darwinových už úspěšně odchovali sedm mláďat.

6. Dramatický osud lachtánka Huga

Mimořádně dramatické okamžiky prožívali chovatelé zoo vloni po smrti lachtaní samice Alfy. Úmrtí matky bylo velmi složité především pro její mládě Huga, který se musel velmi rychle naučit přijímat potravu. „Huga jsme přivítali jako již sedmé mládě lachtana hřivnatého od založení jejich chovu. Ten se datuje od roku 1988,“ uvedla mluvčí zoo Romana Bujáčková.

Po smrti Alfy přišlo pro Huga těžké období, na tuky vydatné mateřské mléko mu logicky hodně chybělo. „Ale brzy se dostal z nejhoršího ven a začal postupně přijímat potravu. Dnes patří mezi nejobdivovanější mláďata,“ uzavřela Bujáčková.

7. Čekání na loučení s tygříky

Už jen několik měsíců budou ve zlínské zoo mláďata tygrů ussurijských. Zahradu totiž brzy opustí atraktivní trojice tygřích mláďat Tera, Alex a Marty. „Byli bychom rádi, kdyby zůstali v naší republice nebo na sousedním Slovensku, ale mají tak dobrou genetickou výbavu, takže předpokládáme, že o ně projeví zájem velké evropské zahrady,“ nastínil další osud tygrů zástupce ředitele Roman Horský.

Návštěvníci zoo tak mají letos na podzim poslední šanci vidět trojici pohromadě. „Vidět všechny tři najednou pohromadě se sice podaří výjimečně, ale když si hrají, stojí to za to. Pořád si hrají, kočkují se. Nezahálí ani samice Tanja. Hodně chodí. Právě proto jsou i tygří výběhy v zoologických zahradách větší,“ uzavřel ošetřovatel tygrů Vlastimil Ždánský.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!