Biologická evoluce nikdy nespí. Nová studie, která zahrnovala více než 200 000 lidí z USA a Velké Británie, ukázala, že u déle žijících lidí jsou méně rozšířené geny asociované s Alzheimerovou chorobou, těžkým kuřáctvím atd. Ty podle všeho odstraňuje přirozený výběr.
„Je to jemný signál, ale našli jsme genetický důkaz přirozeného výběru probíhajícího v moderní lidské populaci,“ uvedl Joseph Pickrell z Columbia University.
Jako názorný příklad může posloužit frekvence mutace genu CHRNA3, jenž kóduje podjednotku nikotinového acetylcholinového receptoru. Výzkum prokázal výrazný pokles prevalence této variace u mužů středního a vyššího věku, kteréžto zjištění naznačuje, že silnější závislost na nikotinu z naší globální populace pomalu mizí.
Podobně je na tom ApoE ε4, jehož přítomnost zvyšuje pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby. U žen starších 70 let došlo k jeho významnému úbytku. „Je pravděpodobné, že muži, kteří nemají tyto škodlivé mutace, mohou mít více dětí nebo že muži a ženy, kteří žijí déle, mohou pomáhat svým vnoučatům, což zlepšuje jejich šanci na přežití,“ komentovala to evoluční bioložka Molly Przeworski.
Vědci dále zjistili, že u déle žijících lidí se méně často vyskytují i genetické mutace spojené s vyšší hladinou LDL cholesterolu, vyšším indexem tělesné hmotnosti, srdečními chorobami a astmatem.
Zdá se také, že k delšímu životu přispívají geny zpožďující příchod puberty a reprodukčního období. To koresponduje s jistou předchozí studií, ze které plyne, že jedincům s dřívější pubertou hrozí větší riziko cukrovky II. typu a dalších zdravotních problémů.
