Přišel olympijský rok sester Sudových

Jablonecké rodačky se chystají na blížící se olympijské hry ve Vancouveru, kde budou reprezentovat Česko v akrobatickém lyžování. O sváteční čas s rodinou se však připravit nenechaly.

Do olympijského roku vstupují sestry Nikola a Šárka Sudovy, akrobatické lyžařky v boulích z Jablonce nad Nisou. Čeká je obhajoba českých barev na zimní olympiádě v kanadském Vancouveru, která propukne v únoru roku 2010. Přípravě věnují veškerý čas a kromě úspěchů na největším sportovním svátku sezony si přejí hlavně zdraví pro sebe i celou svoji rodinu.

Blíží se únor, kdy pojedete na olympijské hry. Jak náročnou či méně náročnou přípravu v těchto týdnech prožíváte?

Nikola: Příprava vrcholí, takže asi nejnáročnější. Trénujeme pořád ještě fyzickou přípravu, ale zároveň už je potřeba natrénovat kvalitu jízd na sněhu a hlavně skoků. Šárka: Až do 17. ledna nemá nikdo nominaci úplně jistou. Nikola je tomu podstatně blíž než já. Pro mě osobně se příprava nijak neliší od předchozích let. Je to stále stejná dřina a snaha být připravena tak, abych podávala na všech závodech co nejlepší výkony.

Trénujete společně a navzájem se povzbuzujete, radíte si nebo se naopak kritizujete nebo se připravujete individuálně?

Nikola: Každá máme svou hlavu, ale samozřejmě se psychicky podporujeme a snažíme si radit. Někdy si to druhá vezme k srdci a někdy ne, ale to už je jen její volba. Šárka: Některé tréninky máme rozdělené, ale většinu absolvujeme společně. Na kopci jsem ráda, když mi ségra poradí, povzbudí mě i zkritizuje, pokud je to na místě. Já ji samozřejmě povzbuzuji také, ale jinak jí moc co poradit nemám, a tak se jí do tréninku nepletu, na to, myslím, stačí trenér.

Je pro vás přítomnost sourozence důležitá? Je to psychická podpora, povzbuzení?

Nikola: Nevím, zda je to přítomnost sourozence, ale brala bych to spíše jako přítomnost kamarádky a ta je vždycky důležitá. Člověk potřebuje mít někoho, komu se může svěřit a postěžovat si a mezi námi to tak naštěstí funguje. Šárka: Nikolina přítomnost je pro mě hodně důležitá. Ne že bych se bez ní na závodech neobešla, ale jsme kamarádky a závody jsou vždycky lepší s ní než bez ní.

V čem vidíte výhody a nevýhody toho, že se obě věnujete stejnému sportu?

Nikola: Tak výhoda právě v té přítomnosti kamarádky a v psychické podpoře z její strany a nevýhoda? Zatím jsem na žádnou důležitou nepřišla.
Šárka: Výhody to v začátcích byly hlavně pro rodiče. Stejné tréninky, soustředění, vybavení. Pro nás asi v tom, že máme stejný okruh přátel a všechno řešíme na rovinu a hned, bez předešlého zdlouhavého vysvětlování situace.

Strávily jste vánoční svátky na cestách nebo se vám podařilo přijet domů a trávit Štědrý den společně s rodinou?

Nikola: Naštěstí nemáme žádné závody během svátků, takže s rodinou a přáteli jsem strávila jak Štědrý den, tak prožiji i Silvestra a Nový rok. Šárka: Z letošního posledního „svěťáku“ jsme se vrátily týden před Štědrým dnem, takže Vánoce jsme strávily doma a se vším všudy.

Jaké je vaše tajné přání do příštího, pro vás sportovně tak významného roku?

Nikola: Tajná přání se neříkají, takže ho neřeknu ani vám. Ale určitě si přeji, aby ten následující rok proběhl bez problémů a aby byli hlavně všichni zdrávi. Zdraví je nejdůležitější, to ostatní už potom přijde samo. Šárka: Protože je to tajné přání, samozřejmě ho neprozradím. Ale myslím, že není těžké ho odhadnout.