Intel zcela bez debat ovládl trh s čipy pro osobní počítače a stále je na tomto byznysu hodně závislý, tvoří totiž více 60 procent jeho celkových prodejů. Role tradičních počítačů ale minimálně stagnuje, v mnoha ohledech ale upadá. Roli přebírají mobilní zařízení, kde vedoucí pozici v dodávkách čipů převzal ARM. Mobilní divize Intelu je ve ztrátě a nedaří se jí rozhýbat, minimálně ne na bohaté poměry celé společnosti.
Podobná rychlá proměna může nastat také v datových center. Tam má Intel prozatím zcela dominantní postavení. Trh s čipy do datacenter ovládá z 95 procent. I zde se ale začíná objevovat nový fenomén, který se tomu s mobilními zařízeními podobá. Namísto tradičních čipů, případně vedle nich, se začínají využívat levnější a v mnoha případech jednodušší varianty, které lze dobře přizpůsobit.
Naprogramovat si vlastní čip
Jde o takzvané FPGA čipy, které si zákazníci mohou libovolně naprogramovat. Když si pořídíte serverové čipy od Intelu, jde o výkonné a kvalitní procesory, které jsou ovšem z velké míry uzavřeny a jen těžko lze jejich roli změnit. Ovšem v době, kdy si velké cloudové a internetové společnosti staví vlastní serverový hardware a píší velice specifický software, je takzvaná „customizace“ žádaným zbožím. FPGA čip lze připravit na vlastní, úzce definované operace, stačí k tomu vývojářská sada a znalost jazyka. FPGA ve své chystané superrychlé síťové kartě využívá i brněnská společnost Invea-Tech.
Intel nyní jasně ukazuje, že všechno tohle vidí. „FPGA čipy výrazně zvyšují výkon a redukují cenu,“ uvádí Intel v oficiálním prohlášení. Zároveň dodává: „Co je ale zajímavé nejvíce, je to, co se stane, když integrujete FPGA s našimi procesory Xeon.“
Intel už s Alterou nějakou dobu spolupracoval. Mimo jiné na projektu nazvaném HARP. To je v podstatě základní deska, kterou je možné osadit jak čipy Xeon, tak FPGA čipy od Altera. Intel se podobným směrem bude chtít vydat i do budoucna a koncem roku 2016 očekává, že začne s limitovanými dodávkami na trh. Nabídne tak jednak standardy vlastních x86 čipů, tak možnosti upravitelných FPGA čipů. Firma očekává, že kolem roku 2020 by třetina cloudových a internetových providerů mohla podobná spojení využívat.
Základna pro budoucnost
Intel se jednoznačně snaží, aby snížil svojí závislost na počítačových čipech, zároveň ještě více posílil svůj datacentrový byznys a k tomu všemu se připravil na budoucnost kolem internetu věcí. Tam spolupracuje s celou řadou partnerů, kteří do oblasti promlouvají, a výrazně zhodnotí také Alteru.
Altera jednou bude základem pro koncept internetu věcí. Může zamířit do výroby, automobilového průmyslu a dalších oblastí. Intel chce i nadále podporovat aktivity Altery kolem čipů ARM, protože i ten je v IoT velice silný. Firma se tak dostává k silné kombinace více možností.
), jde o trh o velikosti 50 miliard dolarů. Velkých i středních hráčů a zákazníků je a bude dost. FPGA využívají třeba Microsoft, Facebook, Baidu, Alibaba a mnozí další. Ti vedle toto často sahají i po grafických kartách od Nvidie.
Intel v současné době z čipů pro datová centra utrží 11,2 miliardy dolarů, čipů prodá kolem 18 milionů. Společnost se snaží podporovat všechny možné koncepty, které poptávku po cloudech a služeb datových center navýší. Proto například skrze fond Intel Capital investuje do nadějných firem, aktuálně také do českých GoodData. Podobnou roli sehrává i investice do Cloudery, kterou chce Intel .
Intel v čipech mimo počítače posiluje už nějakou dobu. Koncem loňského roku od společnosti Avago za 650 milionů dolarů získal její divizi Axxia, která se soustředí na výrobu čipů do síťových zařízení. Začátkem letošní roku zase získal firmu Lantiq. Ta vyvíjí síťové a komunikační čipy a jde o další díl skládanky kolem internetu věcí.
