Kde, jak a proč vznikl název původní trhové osady Přerov, o tom se dodnes přou nejen historici. Odborníci přesto jedno vysvětlení uznávají. Vychází z toho, že na místě Přerova byl původně močál. Sedmička vyzkoušela deváťáky ze Základní školy Za Mlýnem, jestli původ názvu svého města znají. Správnou odpověď věděl jen málokterý.
Podle historiků výraz Přerov znamená něco jako příkop přes močál. „Předpokládáme, že základem je nějaké dnes už neznámé slovo společné všem Slovanům, které znamená bažina, mokřad, tůň. K tomu se přidává rov jakožto příkop,“ vysvětluje ředitel přerovského archivu Jiří Lapáček.
Druhým dechem ale připomíná, že jsou i další výklady. Třeba od slova rov jako hrob. Nebo od výrazu pře – tedy spor či svár. A dokonce i od slovesa přerubat neboli pokácet les. „Tato tři vysvětlení jsou ale bájná a nemají s uznávaným výkladem nic společného,“ upozorňuje Lapáček.
Ze šedesáti školáků, jejichž znalosti historie názvu města Sedmička zkoušela, jich pouze pět znalo správnou odpověď. Dalším chyběly znalosti, tak si je nahrazovali fantazií.
Pět deváťáků si například myslí, že základem je předložka před a slovo rovina. Tedy před rovinou. Další se domnívají, že Přemysl Otakar II. se procházel městem – a ať se podíval, kam se podíval, viděl před sebou jen rovinu. Vzal proto první tři písmena ze svého křestního jména a první tři písmena z roviny.
Do výkladu školáků se podobným způsobem dostal i Jan Hus, který prý dal Přerovu jméno. Vzpomněl si na krále Přemysla a chtěl mu udělat radost, nemohl ale opomenout, že město leží na rovině.
Jeden z žáků poskytl další výklad. Podle něj si lidé kdysi dávno mysleli, že je Přerov před rovníkem. Originální bylo i vysvětlení, že název je odvozený od slova překrývat. To má odkazovat na pravěké hroby.
Člověk neznalý historie by možná snadno uvěřil teorii jednoho žáka. „Kousek od Přerova byla kdysi dávno vesnička Rovice. Původně se proto mělo město jmenovat Předrovice, ale pak škrtli d a koncovku ice,“ zní svérázný výklad školáka.
Hledal i Blahoslav
Přerov, který leží v srdci Hané, ale není jediným místem tohoto jména. „Existuje i Přerov nad Labem, Nový Přerov na Břeclavsku, jeden Prerow je i v Německu. Všechna tato města zřejmě v minulosti spojovalo to, že ležela na mokrém místě,“ podotýká Lapáček. Podle něj nad významem slova Přerov bádal před 450 lety i místní rodák Jan Blahoslav.
„Ten se domníval, že za názvem stojí rov jako hrob. Píše ve své Gramatice, že u Přerova byl slavný hrob, a myslí tím pohřebiště lovců mamutů v Předmostí. Uvádí, že tam ležely zuby jako pěst nebo i jako lidská hlava,“ vzpomněl Lapáček. Blahoslav navíc ve svém díle pořádně zamotal hlavu historikům. Vyzdvihl Přerov jako významné město se šestnácti kláštery. Jejich existenci ale nikdo nikdy neobjasnil. A proto se dnes odborníci ptají, jak to Blahoslav myslel.
Aby výkladů o vzniku názvu Přerova nebylo málo, tak i přerovští archeologové mají své vysvětlení. „Usuzujeme, že Přerov vznikl ze slova Pirillo. Tak se podle všeho jmenoval přerovský hrad. V roce 1253 se tam odehrála bitva, kterou vedl Béla IV. Dříve se předpokládalo, že obléhal Olomouc a hrad byl tam, ale naše nové poznatky nás směřují do Přerova. Už jsme narazili na základy původního hradu, který lze ztotožnit právě s Pirillem uváděném v uherských pramenech. Byl pod dnešním domem číslo 26 na Horním náměstí,“ objasnil archeolog Zdeněk Schenk.
Název města Přerov inspiroval i muzikanty. V roce 1862 vznikl ve městě věhlasný pěvecký sbor Přerub, jehož zakladatele oslovila legenda o přerubaném lese. A zahanbit se nenechali ani současníci. „Nám se zase zamlouval výklad o hradu Pirillo, proto jsme naši kapelu v roce 1983 pojmenovali právě tak,“ vzpomněl zpěvák Pavel Novák mladší.
