Solidarita a podpora. Hlavní důvody, proč se stovky měst v republice připojují 10. března k mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet. Posledních pár let nechybí ani Tábor, teprve podruhé se rozhodli vlajku vyvěsit radní v Plané nad Lužnicí.
Sedmičku zajímalo, jestli o Tibetu a významu aktu něco vědí. Kde leží Tibet? Proč se jeho vlajka ve městech vyvěšuje? Jak vypadá? Tři otázky, které více či méně potrápily starosty a místostarosty obou měst. Odpovídali po telefonu, bez předchozí přípravy.
Jako první dostal slovo starosta Jiří Šimánek z Plané. „Tibet je v Asii, Čína tvrdí, že je její součástí,“ upřesňoval zprvu obecnou odpověď Šimánek. Konkrétní historickou událost, která vše podnítila, si ale nevybavil. „Je to takový symbol svobody nesvobody. Potlačování lidských práv,“ vysvětloval. Vlajka, kterou kupovali teprve loni, je podle něj hodně barevná, nechybí žlutá, červená ani modrá.
Druhým politikem byl plánský místostarosta Vladislav Kubec. „Tibet je v Asii, vedle Číny, mimo její hranice,“ váhal nejprve. Svůj úsudek ale vzápětí správně opravil. „Tibet musí být v Číně. Vlajka se vyvěšuje na protest čínské politiky, kterou země vede na území Tibetu,“ dodal ke druhé otázce Kubec. Že uprostřed vlajky je žluté slunce a okolo něj barevné paprsky, věděl správně. Přesněji si ale vlajku nevybavil.
V pomyslném kvízu vyhráli Táborští. „Tibet je samozřejmě v Číně. Vlajka připomíná výročí protičínského povstání před jedenapadesáti lety. Je barevná, má žluté orámování. Dole je bílý segment, uprostřed žluté slunce a od něj jdou střídavě modré a červené paprsky,“ chrlila odpovědi táborská starostka Hana Randová.
Posledním v pořadí byl místostarosta Martin Jirovský. Že jde o náhorní plošinu na území Číny, věděl. „Šlo o protest vůči okupaci, kterou provedla Čína. Povstání bylo snahou o obnovení nezávislosti,“ uvedl Jirovský. Mýlil se jen v letech. Povstání zařadil do sedmdesátých, bylo v roce 1959.
Co skrývá tibetská vlajka
Správné odpovědi doplnila pro Sedmičku táborská členka centra buddhismu Diamantové cesty Žaneta Rolínková. „Vlajku vyvěšují po celém světě na důkaz celosvětové podpory Tibeťanů a jejich kultury. Před jedenapadesáti lety v jejich zemi Číňané krvavě potlačili povstání ve Lhase. Od té doby je Tibet pod jejich nadvládou. Krutě jsou tu porušovaná lidská práva a svoboda původních obyvatel,“ říká. Tibeťané se podle ní ocitli ve stejné situaci jako za války Židé.
Každá věc na vlajce má svůj význam. „Hora uprostřed je symbolem Tibetu. Sněžní lvi v ní představují propojení světského a duchovního života. Drží dva drahokamy, horní znamená tři buddhistické klenoty, Buddhu, Dharmu, Sanghu, dolní ukazuje na správné etické chování založené na buddhistických naukách,“ vysvětluje Rolínková.
Slunce uprostřed prý na svých paprscích nese radost, štěstí a svobodu do všech směrů. Šest červených pruhů na modrém nebi symbolizuje šest původních kmenů Tibetu. Žlutý rám představuje zlato jako symbol Buddhova učení. „Jedna neolemovaná strana ukazuje otevřenost Tibetu vůči nebuddhistickým naukám. Úmyslně neříkám vůči jiným náboženstvím, protože buddhismus nemá víru v boha. Je to metoda, jak zlepšit kvalitu života a naučit se pracovat s myslí,“ uzavírá Rolínková.
Ani letos se ke kampani nepřipojí Sezimovo Ústí. Rada vlajku jednohlasně zamítla. „Firma Kovosvit udržuje léta přátelské kontakty s Čínou,“ uvádí důvod sezimoústecký starosta Pavel Samec.