Dům kultury Slávie, Dům umění, kulturní dům Vltava. Aktuální odhad tří nemovitostí je kolem osmdesáti milionů korun. Budějovičtí radní a zastupitelé hledají cestu, jak dostat do městské pokladny co nejvíce peněz.
„Čeká nás teď diskuze o tom, které domy prodat nebo pronajmout,“ uvedl náměstek budějovického primátora a předseda představenstva Městských kulturních domů Rudolf Vodička.
Znalci odhadli ceny takto: DK Slávie pětatřicet milionů korun, KD Vltava pětadvacet až třicet milionů, Dům umění dvacet až pětadvacet milionů korun.Ekonomická podstata věci mluví jasně. Společnost hospodařící se třemi domy vykazuje nízké zisky, do objektů je třeba investovat miliony. Budovy jsou břemeno.
Proti jsou patrioti
Na druhé straně se ozývají patrioti. Těm je líto hlavně Slávie, známé také jako Armáďák. Původně ji postavili budějovičtí Němci jako spolkový dům.
„Tak historicky cenných domů je ve městě už málo. Měl by sloužit zase spolkům,“ říká předseda Klubu přátel Českých Budějovic, architekt Vladimír Musil.
Prodat Armáďák se nechce ani primátorovi Juraji Thomovi či náměstku Vodičkovi. Navíc se lidé děsí představy, co může z objektu u Malše nový majitel udělat. Majetek po zlikvidované společnosti bude zatím spravovat odbor kultury.
Redaktor Sedmičky prošel budovy využívané společností Městské kulturní domy. Slavie má v novorenezančním objektu poloprázdnou restauraci, nabídky tanečních kurzů, maximálně čtyři akce do měsíce ve velkém sále.
Třípatrový Dům umění na náměstí Přemysla Otakara II. tvoří vysoké schodiště. Za socialismu ovládali vnitřní prostory budějovičtí výtvarníci sdružení v oficiálním svazu. Dnes je tu aukční síň, galerie a antikvariát.
Objekt na náměstí prodělal naposledy větší opravy před pětadvaceti lety. Jeho hodnota spočívá v umístění. Městské kulturní domy ho mají pronajatý od města za 107 tisíc korun ročně.
Garance na program
„Od primátora máme garanci na sestavování programů až do roku 2011. Pokud by město dům prodalo, nabídlo by nám asi jiné místo. Jako nájemci ale peníze na jeho odkoupení nemáme,“ říká Michal Škoda, který zde řídí Galerii současného umění.
Lepší využití má DK Vltava. Patrová stavba vznikla současně se sídlištěm v osmdesátých letech. Dnes ho provozuje firma se stejným názvem. Je tu sál, kanceláře, restaurace a herna. „Máme nájemní smlouvu ještě na pět let. Městským kulturním domům platíme ročně 1,4 milionu korun, podle mě z nás mají největší příjem,“ myslí si provozovatel Václav Staněk.
Muž je ochotný o koupi kulturního domu diskutovat. Třicet milionů je ale příliš. Jeho představa je poloviční.
Samotná společnost Městské kulturní domy České Budějovice vykázala za loňský rok zisk 270 tisíc korun. Má šest zaměstnanců. Vznikla v roce 1993. Kromě dalších kulturních domů a středisek například v Rožnově, Kněžských Dvorech nebo v Hroznově ulici hospodařila původně i s parkovištěm na Senovážném náměstí. Poprvé se dostala do vážné krize v roce 1995. Dnes je její základní jmění čtyřiačtyřicet milionů, splácí ale úvěry, které spotřebovaly v posledních letech opravy DK Slavie.
„Výnosy společnosti jsou malé a investice do objektů vyžadují vysoké částky. Názor, co udělat s domy, ještě nemám. Trápí mě to, ale babo, raď,“ míní místopředseda likvidované společnosti a zastupitel Ivan Rybníček.
Podle budějovických radních přichází v úvahu několik variant, jak dostat z kulturních domů víc peněz. Prodat je, lépe pronajmout nebo připravit v nich ziskovější programy.
