Poprvé v historii bude ve středu 25. listopadu Olomouc propojena dálnicí s oběma póly Moravy. Cesta na sever zabere výrazně méně času i přesto, že provoz na nově otevřeném úseku bude až do srpna provizorní. Posledních třicet kilometrů asfaltu a betonu mezi Bělotínem a Bílovcem dá smysl dříve otevřeným úsekům dálnice rozestavěné pod označením D47, nyní značené jako D1.
„Konečně skončí uzávěry a omezení, které tam kvůli výstavbě komplikovaly provoz,“ říká jednatelka olomoucké firmy J&M Transped Jana Otáhalová. Řidiči z její firmy jezdí z Hané na sever Moravy pravidelně. Pavel Kluzák z Ředitelství silnic a dálnic spočítal, že z Bělotína do Mariánských Hor v Ostravě dosud trvá cesta s využitím rychlostní komunikace R56 sedmašedesát minut. „S využitím dokončené dálnice to bude šestatřicet minut,“ tvrdí Kluzák.
Půlhodinová úspora času se však netýká autobusových dopravců. Podle obchodního ředitele Veolia Transport Jiřího Šrajera otevření dálnice autobusové jízdní řády nezmění. „Pro nás se doprava neurychlí. Linka mezi Olomoucí a Ostravou jede po dálnici jen kousek, protože zajíždí do menších měst po cestě,“ vysvětluje Šrajer.
Roky plné komplikací
Stavbu dálnice provázejí od počátku samé nepříjemnosti a prodlužování termínů dokončení. Potíže dělali silničářům majitelé pozemků i ekologové, což zdrželo vydání stavebního povolení téměř o dva roky. Navíc dorazila krize a státu došly peníze. Nová třicetikilometrová trasa se čtyřiceti mosty nakonec stála přes šest miliard korun.
„Důrazně odmítáme, že by příčinou zdržení byl nedostatek peněz. Výstavba tohoto úseku začala později než u ostatních úseků kvůli komplikované přípravě,“ prohlašuje mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Pavel Kremitovský z Ředitelství silnic a dálnic ale tvrdí opak. „Při stavbě jsme dodavatelům v jednu chvíli dlužili i jednu miliardu,“ říká ředitel společnosti.
Firmy, které dálnici stavěly, tak často přežívaly období bez peněz jen díky tomu, že si půjčovaly u bank. Se špatnou platební morálkou státu se však představitelé těchto společností postupem času smířili. „Víme, že taková je doba a takové jsou obchodní podmínky. Obě strany musejí být k sobě tolerantní,“ podotýká za stavební firmu Colas Dušan Vojtech.
Peníze budou hrát hlavní roli i dál. Na dokončení druhého dvojpruhu z Hladkých Životic do Bělotína, který má být hotový v srpnu 2010, bude ještě potřeba šest set až osm set milionů korun. Celá bývalá D47 nakonec přijde na šedesát miliard korun.
Žáby, brouci a světice
Nová dálnice má i své kuriozity. Jednou z nich je unikátní, více než kilometr dlouhý tunel u Klimkovic se speciální ochranou proti požáru. Poprvé v Česku tam stavaři použili beton s polypropylenovými vlákny.
Na bezpečný průjezd tunelem dohlíží i patronka všech horníků svatá Barbora. Její dřevěnou plastiku tam umístil biskup Ostravsko-opavské diecéze František Václav Lobkowitz.
Projektanti dálnice museli také myslet ekologicky. V místě výstavby totiž žijí vzácní živočichové. Dělníci tam nesměli při náročných pracech ohrozit například žábu kuňku žlutobřichou či brouka páchníka hnědého.
