Prokop oběhl dvakrát planetu

Jediný závod chybí zlínskému vytrvalostnímu běžci Jiřímu Prokopovi k tomu, aby si do svých statistik udělal sedmistou čárku. Čtyřiapadesátiletý muž spojil s běháním svůj život. Z osmi vytrvalostních závodů, které se každý rok ve Zlíně konají, jich sedm pořádá právě on. Loni si navíc splnil svůj velký sen. Zaběhl si traš, která dala jméno nejdelšímu běžeckému závodu světa, z Marathonu do Atén. Připadal si jako vít“z Skoro čtyřicet let Prokop o tomto závodě snil. „V roce 1972 jsem sledoval olympiádu v Mnichově, obdivoval maratonce a říkal jsem si, že bych to chtěl jednou také dokázat. Dnes mám za sebou pětatřicet maratonů, ale až před třemi měsíci, v říjnu, jsem prvně běžel na historické trati v Řecku. Startovalo tam dvanáct tisíc lidí z celého světa a nejkrásnější zážitek byl doběh do cíle, který byl na stadionu, kde se konaly první novodobé olympijské hry. I když jsem skončil v polovině startovního pole, připadal jsem si jako vítěz,“ líčí Prokop. Ani o vánočních svátcích nezahálel. Na Štěpána, kdy si většina lidí povoluje opasky po opulentních hostinách, vyrazil na traš jedenadvacátého ročníku Štěpánského běhu, který už dvacet let organizuje. Závodnímu běhání se věnuje o deset roků déle. „Všechny závody si eviduji a počítám kilometry. Vychází mi, že jsem dvakrát oběhl zeměkouli po rovníku. Už to bude k devadesáti tisícům kilometrů. Lednový Zimní běh přes Kosíř bude mým sedmistým závodem,“ tvrdí zlínský vytrvalec, který ročně absolvuje kolem třiceti soutěží. Ani po letech běhání necítí žádné zdravotní problémy. „Samozřejmě, s léty ztrácím dynamiku, ale jinak potíže nemám. Mám pětatřicet let stále stejnou hmotnost. Snažím se jíst rozmanitou a vyváženou stravu, nekouřím a piju jen výjimečně dobré víno nebo štamprli slivovičky,“ prozrazuje Prokop recept na běžeckou dlouhověkost. Od dob, kdy začínal s běháním, se tento sport na Zlínsku změnil. „Špička šla výkonnostně nahoru. Před dvaceti lety běhalo hodně lidí, pak to trochu upadlo a teď se k tomu začínají lidé znovu vracet. Negativní je, že přestaly běhat děti. Dříve jsme před každým závodem pořádali i běhy mládeže, ale dnes o ně není zájem,“ říká Prokop. Chce b“hat do důchodu Soutěží, které pořádá, se účastní kvalitní závodníci. „Například špičkoví triatlonisté Petr Vabroušek, Jan Čelůstka nebo akademický mistr světa v orientačním běhu Michal Smola,“ vypočítává vytrvalec. Organizátor zlínských závodů se rok co rok potýká se sháněním peněz na jejich zajištění. „Je to paradox. Zatímco do hokeje nebo do fotbalu jdou ročně miliony, já mám velký problém sehnat pět tisíc korun na jeden závod. Velkou podporu jsem zatím nenašel ani u radních,“ tvrdí Prokop. I přesto hodlá ve své činnosti pokračovat. „Běhání mě pořád obrovsky baví. S organizací závodů je sice hodně práce a zabere mi spoustu času, ale nedovedu si představit, že bych to nedělal. Aktivně běhat chci až do důchodu, pokud mi to zdraví dovolí,“ uzavírá nestor zlínského vytrvalostního běhání.