Prosolené léto v ukrajinském Saint-Tropez
Přestože se vesnice u rumunských hranic již léta propadá pod zemi, návštěvníci nedají dopustit na „zázračně“ léčivou slanou vodu a bahno, které mají prý stejně blahodárné účinky na lidské tělo, jako v exotických letoviscích. Místo, jež přitahuje návštěvníky z celé Ukrajiny, Ruska, ale také z okolních evropských zemí, si přezdívku „Mrtvé moře“ získalo díky solným koupelím. Rekreanti se tam snaží zbavit lupenky, alergií, artrózy, nervových potíží i celulitidy. Přitahuje i české výletníky, hledající dobrodružství na území někdejší Podkarpatské Rusi.
Sůl se v Solotvyně, známém také jako Slatinské doly, začala průmyslově těžit už v 19. století. Za Rakouska-Uherska tam bylo osm šachet. Nejstarší důl Kunegunda navštěvoval podle místních legend údajně dokonce císař František Josef I.. V těžbě se pokračovalo za dob Československa a až půl miliónu tuny soli šachty vydávaly za sovětských časů. V posledních letech však na místě bývalé slatinské pýchy zbyly jen rezavé těžní věže a vodojemy s mimořádně koncentrovaným obsahem soli. Právě těch se před léty chopil místní byznys, který nabízí „jedinečné lázně“ za přijatelné ceny.
Jako v pravém Mrtvém moři se lidé houpou na hladině, aniž by museli hnout prstem. Pláže jsou oblepené dočerna natřenými naháči, kteří si bahnem z jezer „léčí“ nejrůznější potíže. Jsou přesvědčeni, že směs minerálů, organických a neorganických prvků, které prý hmota obsahuje, zlepšuje krevní oběh, ulevuje od revmatických potíží a pomáhá zmírňovat kožní nemoci. „Podmínky jsou primitivní, ale velmi laciné. Místní koupele jsou přitom k nezaplacení,“ libuje si turista ze Slovenska. Kvůli lupence se tam vydává každý rok a efekt si nemůže vynachválit.
V kalných jezerech v horkém létě prakticky není k hnutí. Rekreanti ochotně snášejí nedostatek komfortu s vidinou úlevy, která se prý dostaví po vymáchání se v bahně a soli. Za mírný poplatek si mohou užívat také v bazénech se slanou vodou. Pro milovníky „luxusu“ jsou pak k dispozici plastová lehátka na pláži s jemným bílým pískem.
Ekologové již několik let varují před katastrofou, která vesnici může postihnout kvůli zaplaveným šachtám. Nešetrné odčerpávání vody prý může způsobit, že část obce s asi 9000 obyvateli se ocitne pod zemí. V ohroženém pásmu jsou narychlo postavené rekreační objekty, ale také obytné domy. Lidé se však evakuaci brání. Staré šachty se totiž pro ně staly pravým zlatým dolem.
