Dům je zvláštní už na první pohled. Celé průčelí obrácené k ulici tvoří skleněné stěny. V posledních letech ale působí stavba neutěšeně a jejímu vnějšímu plášti by prospěla větší údržba.
Hrazdírův projekt je v architektonických kruzích dáván za příklad, objevuje se v odborné literatuře zaměřené na ekologické stavby a je považován za průkopnické dílo. „Dům je z pohledu dneška, atakovaného technologiemi, vzácným tvůrčím postojem, který zůstal výlučným i poté, co se společnost stala svobodnou,“ napsal architekt Petr Všetečka na internetovém portále www.slavnevily.cz.
Hrazdíra se krátce po absolvování fakulty architektury koncem sedmdesátých let stal zaměstnancem zlínského Centroprojektu, kde pracoval pod vedením architekta Ivana Přikryla. V dobře vybavené podnikové knihovně studoval zahraniční příklady staveb, které zohledňují ekologická témata. Záhy vytvořil projekt rodinného domu, který svépomocí postavil v letech 1979-1989. Vycházel přitom ze základních stavebních materiálů: hlíny, cihel, betonu, dřeva a skla. Všechny materiály jsou zdravotně nezávadné, nepoužil žádná lepidla či laky. Celá stavba přišla asi na tři sta tisíc korun. „Chtěl jsem, aby byl dům součástí přírody,“ řekl Hrazdíra.
Celý dům se pohybuje na uzavřených cyklech. Detailně promyšlené je hospodaření s vodou. Ta dešťová se v domě používá jako užitková, například na splachování, nebo na závlahu zahrady a rozvodem se vrací do podloží, které tím pádem tolik nevysychá. Minimálně znečištěná voda, například z koupání či mytí rukou, je svedená do nádoby pod sklepem a odchází pak do podloží a trativodem odtéká. Jen nejznečištěnější voda jde do septiku.
O své stavbě Hrazdíra dlouho přemýšlel a dá se říct, že vznikala intuitivně. „Práce architekta by neměla být kopií jiného projektu,“ tvrdí architekt. Úřady však jeho invenci příliš nechápaly a stavební povolení na dům, který se naprosto vymykal tehdejším typizovaným projektům, mu nechtěly udělit. Pomohla až přímluva hlavního architekta města. Hlavní obytný prostor domu je částečně zahloubený v zemi, zaklenutý cihlami a přehrnutý terénní vlnou. Velká skleněná stěna je otočená na jih. Do domu se vstupuje po lávce přes vodní nádrž, která zachycuje dešťovou vodu.
