Téměř rok práce statistiků pomalu poodhaluje, jak podle předběžných výsledků sčítání obyvatelstva z roku 2011 vypadá průměrný Pražan.
Tedy Pražan – s téměř padesátiprocentní jistotou lze říct, že se nenarodil v hlavním městě. „Jen 52,3 procenta obyvatel metropole se v ní i narodila,“ vysvětluje vedoucí sčítání v Praze Eva Vojtová.
Na rozdíl od obyvatel ostatních krajů je vzdělanější. „Téměř čtvrtina obyvatel Prahy má vysokoškolské vzdělání. Počet lidí s titulem se od roku 2001 zvýšil o třetinu,“ vypočítává Vojtová. Nejvíce vzdělaných obyvatel žije v Troji, kde se třetina obyvatel může pochlubit vysokoškolským diplomem.
Nejčastější nejvyšší dokončené vzdělání je u obyvatel Prahy střední škola ukončená maturitou. Takových Pražanů je 34,5 procenta.
Svobodní porážejí ženaté
Průměrný obyvatel metropole je nejspíš svobodný. Mezi muži v Praze je již nejvíce těch, kteří jsou nejsou v manželství. U žen je ještě stále větší počet vdaných, ale svobodné jim již šlapou na paty. Tento vývoj není nijak překvapivý vzhledem k počtům sňatků a rozvodů v posledních deseti letech.
Před deseti lety bylo sedmačtyřicet procent mužů ženatých, ale loni to bylo již jen necelých dvaačtyřicet procent.
Značně se snížil i počet vdaných žen. Z necelých dvaačtyřiceti procent na osmatřicet procent. Svobodných žen bylo v Praze šestatřicet procent oproti dvaatřiceti procentům v roce 2001. „U obou pohlaví v Praze roste zastoupení rozvedených,“ dodává Vojtová. Rozvedených mužů bylo necelých deset procent a žen více než třináct procent. Obě tyto hodnoty jsou vyšší, než je celorepublikový průměr rozvodů.
Přestože se může zdát, že ulice a parky metropole jsou plné maminek s kočárky, opak je pravdou. Mezi Pražany je ze všech krajů Česka nejnižší podíl dětí do patnácti let a metropole má nejstarší obyvatelstvo v Česku. Na sto obyvatel starších čtyřiašedesáti let připadá sedmasedmdesát dětí.
Nejstarší městskou částí je Praha 4. „Bezmála čtvrtina jejích obyvatel je starší pětašedesáti let. Víc než v Praze žije důchodců jen v Královéhradeckém kraji,“ uvedla Vojtová.
Nejmladší městskou částí jsou Kolovraty, čtvrtina jejich obyvatel je mladší čtrnácti let.
Zatímco celkový počet obyvatel se v Praze od roku 2001 zvýšil o osm procent, počet dětí vzrostl jen o tři procenta. Početně nejvíce posílila věková skupina lidí ve věku nad pětašedesát let. Počet důchodců vzrostl v Praze od roku 2001 dokonce o více než deset procent.
Vlastní byt místo nájmu
Další věcí, kterou lze o průměrném obyvateli říct, je, že bydlí ve svém. Z bezmála půl milionu obydlených bytů
je v Praze nejvíce těch v osobním vlastnictví, a to sedmatřicet procent obydlených bytů, zatímco v roce 2001 to bylo jedenáct procent obydlených bytů.
Druhou nejpočetnější skupinou jsou byty nájemní, kterých je devětadvacet procent, zatímco v roce 2001 převládaly a byla jich téměř polovina.
Trvale je v Praze i značné zastoupení bytů družstevních, a to sedmnáct procent. Za posledních deset let stouplo jejich zastoupení o čtyři procenta.
Nejvíc v historii
Dalším zajímavým číslem, které přineslo sčítání, je počet obyvatel metropole, je jich rekordní počet – 1 272 690.
„Je to nejvíce obyvatel v celé historii hlavního města. Od předchozího sčítání v roce 2001 jich přibylo více než sto tisíc, což je nejvyšší zvýšení počtu obyvatel mezi sčítáními od roku 1950,“ komentuje Vojtová.
Metropole ale není nejlidnatějším krajem Česka, hlavní město má druhý nejvyšší počet obyvatel po Středočeském kraji. V roce 2011 obyvatelstvo Prahy představovalo více než dvanáct procent populace Česka.
Více než děti se ale na tomto čísle podílejí cizinci, jejichž zastoupení se v populaci hlavního města zvýšilo ze tří na čtrnáct procent. „Na území Prahy žijí dvě pětiny celkového počtu cizinců v České republice,“ vypočítává Vojtová. Dá se říci, že každý dvacátý Pražan je Ukrajinec a každý padesátý Slovák nebo Rus.
Skutečný počet lidí, kteří v Praze žijí nebo tu pracují, je ale mnohem vyšší. Statistici a sociologové odhadují, že v takzvané pražské metropolitní oblasti, tedy hlavním městě a přidružených okresech Praha východ a západ, žijí dokonce až dva miliony lidí. Právě sem utekla velká část zejména mladších Pražanů za levnějším bydlením a zdravějším životním prostředím.
Víra a národnost
Nejméně ochotní nechat nahlédnout do svého soukromí byli Pražané v otázkách víry a národnosti. „V nich značná část obyvatelstva využila zákonem dané možnosti neodpovědět,“ potvrzuje Vojtová.
Otázku, k jaké se hlásí národnosti, v Praze nezodpovědělo 28,5 procenta obyvatel, přitom v roce 2001 to byla jen dvě procenta Pražanů. V Praze se nejvíce lidí přihlásilo k české národnosti. Druhou nejčastěji uváděnou národností je slovenská.
Otázku na svou víru ponechalo bez odpovědi dokonce 45,6 procenta obyvatel. Ke konkrétnímu náboženskému vyznání se v Praze přihlásilo 136 816 lidí, z nichž nejvíce se hlásí k římskokatolické církvi, 57,7 procenta.
Obyvatel Prahy, kteří uvedli, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi či náboženské společnosti, bylo 96 936. Jako nevěřící se označilo 458 058 lidí, což je šestatřicet procent obyvatel Prahy.
SČÍTÁNÍ LIDU 2011 V PRAZE
Počet obyvatel metropole: 1 272 690
Nejnižší počet obyvatel v městských částech:
• Nedvězí – 283 obyvatel
• Královice – 299 obyvatel
• Benice – 545 obyvatel
Nejvyšší počet obyvatel v městských částech:
• Praha 4 – 130 517 obyvatel
• Praha 10 – 111 262 obyvatel
• Praha 8 – 106 474 obyvatel
Podíl rodilých Pražanů (lidí s místem narození Praha):
• Praha celkem – 52,3 %
• Lochkov – 69,9 %
• Dolní Počernice – 66,6 %
• Dubeč – 63,0 %
Nejvyšší podíl obyvatel ve věku 65 a více let:
• Praha celkem – 16,7 %
• Praha 4 – 23,2 %
• Praha 6 – 21,8 %
• Praha 10 – 22,5 %
Nejvyšší podíl dětí ve věku 0–14 let:
• Praha celkem – 12,7 %
• Kolovraty – 23,6 %
• Nebušice – 20,0 %
• Újezd – 19,7 %
Nejvyšší podíl obyvatel starších 14 let s vysokoškolským vzděláním:
• Praha celkem – 22,5 %
• Troja – 33,6 %
• Lysolaje – 31,8 %
• Křeslice – 31,6 %
