Prvenství kraje při sčítání lidu - nejméně chlapů na ženění

Jaký je typický obyvatel Královéhradeckého kraje? Ateistka středního věku, která má doma připojení k internetu a v třeskutých mrazech ji hřeje ústřední topení. Anebo jsou to ženatý muž či vdaná žena bez vysokoškolského titulu, kteří žijí ve vlastním domě. Nejen to vyplývá z předběžných výsledků loňského sčítání lidu, domů a bytů.

Počet obyvatel roste

Přestože se v Královéhradeckém kraji rodí méně dětí, přibývá rozvodů a lidé stárnou, žije v regionu víc lidí než před deseti lety.

„Proti sčítání v roce 2001 se zvýšil počet obyvatel Královéhradeckého kraje o pět tisíc na 555 683. Vliv na přírůstek měl zvyšující se počet cizinců,“ uvedla Taťana Brunnerová z královéhradeckého statistického úřadu.

V kraji žije asi čtrnáct tisíc cizinců, což je 2,5 procenta z celkového počtu obyvatel kraje. Nejvíce je Ukrajinců - 4802, Slováků - 2434, Poláků - 1702 a Vietnamců – 1363. Královéhradecký kraj tak nevybočuje z celoevropského trendu.

Stejné je to i se stárnutím populace. Za posledních deset let se v kraji počet dětí ve věku do čtrnácti let snížil o téměř patnáct procent. Přitom počet obyvatel kraje starších pětašedesáti let stoupl o více než dvanáct tisíc na současných třiadevadeát tisíc. Důchodci tak tvoří sedmnáct procent z celkové populace Královéhradeckého kraje.

„Stárnutí obyvatelstva potvrzuje vývoj takzvaného indexu stáří, který vyjadřuje poměr mezi nejstarší a nejmladší věkovou skupinou lidí. Čím je index vyšší, tím je populace starší,“ uvedl ředitel statistického úřadu v Hradci Králové Miloš Polák.

Například v Prorubech na Rychnovsku žije zhruba padesát stálých obyvatel, z toho jsou ale jen dvě děti. Naopak nejmladší vesnicí v kraji jsou Milovice u Hořic na Jičínsku. „Je to určitě pro nás dobrá vizitka. Musíme se snažit, abychom mladé generaci dokázali nabídnout více než jen školu, tedy i nějaké aktivity pro volný čas a trend v obci udrželi. Vesnice je dobře vybavena, a lidé tak nemají důvod odcházet, jsou tu spokojeni. Milovice mají výhodnou polohu mezi Hořicemi a Hradcem Králové. Po hlavní silnici, která vede kolem vsi, je to do obou měst kousek a je odsud dobré spojení,“ říká starosta Milovic Alois Jirsák.

Obec má přibližně tři sta obyvatel. Žije v ní pětadvacet dětí do čtrnácti let a pětasedmdesát lidí do čtyřiceti let.

„Že ve vesnici žije hodně mladých není tím, že se sem třeba kvůli nové výstavbě stěhují rodiny s malými dětmi. Spíše je to dlouhodobým vývojem vesnice, který nebyl narušen a hlavně starousedlíci a jejich děti tady zůstávají. Lidé nemají důvod odcházet jinam,“ tvrdí Jirsák.

Rozvedených přibývá

Královéhradecký kraj má v České republice dvě prvenství: je tu nejméně svobodných mužů a nejméně lidí tady vyplnilo formulář elektronicky.

„Že tu je nedostatek svobodných chlapů? Tak to je mi jedno. Jednoho už mám, a i když mě někdy vytočí, rozhodně bych neměnila,“ usmívá se čtyřiatřicetiletá Monika z Hradce Králové.

Mužů v kraji žije 273 tisíce. Z nich je 119 tisíc ženatých a zhruba stejný počet jich je stále svobodných. Rozvedených je téměř šestadvacet tisíc, což je o čtyřicet procent více než před deseti lety.

Žen v regionu žije 282 tisíce. Téměř sedmadevadesát tisíc je jich svobodných, bezmála 119 tisíc vdaných a skoro dvatřicet tisíc rozvedených, což je o pětatřicet procent víc než v roce 2001. Oproti sčítání před deseti lety ruší manželství o více než třetinu párů více.

„Statistické údaje je potřeba brát s rezervou, nemusí odrážet skutečný stav. Sčítání lidu nezohledňuje celou řadu okolností. Přesto rozvedených manželství v posledních desetiletích skutečně přibývá. Problém je v tom, že dnes hodně mladých lidí vstupuje do manželství z nerozvážnosti a možná i s nesplnitelnými ideály. Při první větší krizi mají tendenci vše řešit rozvodem. Dříve držely rodinu pohromadě i ekonomické zájmy, což v současnosti už tolik nehraje roli,“ uvedl královéhradecký psycholog Jan Lašek.

Zatímco rozvodovost je celorepublikový trend a nikoho nárůst počtu rozbitých manželství asi nepřekvapí, zajímavostí je nízký počet lidí, kteří v kraji vyplnili sčítací formulář elektronicky. Bylo to pouze devatenáct procent, což je nejnižší počet v Česku. Překvapivé je to i proto, že počet domácností, které mají připojení k internetu, oproti minulému sčítání vzrostl devětkrát.

Méně věřících? Jak kde

K otázce víry se v Královéhradeckém kraji do sčítacího protokolu vyjádřilo asi 300 tisíc obyvatel. Z nich téměř 210 tisíc, tedy sedmdesát procent, neuvedlo žádnou víru.

V regionu je podle výsledků sčítání čtyřiatřicet tisíc věřících, kteří se ale nehlásí k žádné církvi. Do kolonky týkající se víry se přihlásilo k nějaké církvi či náboženské společnosti sedmapadesát tisíc lidí.

Nejvíce věřících se hlásí k římskokatolické církvi, a to přes sedmatřicet tisíc lidí. Během desetiletí ubylo víc než šestasedmdesát tisíc katolíků. Podobně jsou na tom i další velké církve v Královéhradeckém kraji - československá husitská a Českobratrská církev evangelická.

„Podle mého názoru se na tom podílí celá řada faktorů. Na jedné straně je ve společnosti patrný obecný trend individualizace a nechuť se sdružovat. Do výsledku průzkumu se ale mohl promítnout i strach své názory týkající se víry veřejně prezentovat. Někteří se možná při vyplňování dotazníků báli zneužití informací, tak raději neuvedli nic nebo se k žádné církvi nepřihlásili. Pro mnoho lidí nejsou církve atraktivní a přitažlivé. Hodně jich říká, že věří, ale nechce mít nic společného s žádnou církví. To vše se projevuje ve statistice. Každopádně je to výzva pro duchovní,“ řekl katolický farář Josef Suchár, který působí v Neratově na Rychnovsku. Právě on je duchovním, který si na nedostatek věřících nemůže stěžovat.

Na začátku devadesátých let minulého století založil s přáteli Sdružení Neratov, které si dalo za cíl obnovu starobylého poutního místa. Oživili vysídlenou vesnici a pomáhají postiženým lidem, zvláště dětem. Symbolem neobvyklého projektu v zapadlém koutu Královéhradeckého kraje v Orlických horách se stal poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v 18. století podle plánů slavného barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Od roku 1992 je kulturní památkou a nedávno dostal prosklenou střechu.

Zatímco z posledního sčítání vyplývá, že počet věřících v kraji klesá, v Neratově je to naopak. Že by ostrůvek naděje? Tamní komunita se rozrůstá a neratovský kostel při bohoslužbách rozhodně není prázdný. Kromě toho v srpnu při několikadenních neratovských poutních slavnostech do malé horské vsi míří více a více poutníků. Třeba vloni jich bylo na pět tisíc.

Neratov leží v okrese Rychnov nad Kněžnou. Právě Rychnovsko společně s Náchodskem patří k okresům s nejvyšším počtem věřících v Královéhradeckém kraji.

Pozitivním zjištěním posledního sčítání lidu je zvyšující se úroveň vzdělání. Například počet vysokoškoláků v Královéhradeckém kraji se za posledních deset let zvýšil z pětatřiceti na téměř padesát tisíc. Přesto je ve společnosti stále nejvíce středoškoláků. Roste i počet středoškoláků s maturitou, a naopak klesá počet lidí, kteří mají jen základní školu nebo neúplné základní vzdělání.

Sčítání kvůli daním

Historie sčítání lidu nebo vybraných skupin má v českých zemích mnohasetletou tradici. Její historie sahá až do středověku. Sčítání obyvatelstva v tom moderním slova smyslu se datuje od poloviny 19. století, kdy došlo k vytvoření příslušných zákonů a mezinárodní kongresy vnesly do tohoto procesu systém. Souvisí to také s rozvojem státního aparátu.

Od počátku sčítání lidí a majetku sloužilo především k vojenským a daňovým účelům. Moderní sčítání obyvatelstva v Čechách a na Moravě vzniklo v období rakousko-uherské monarchie. Zatím poslední je z loňska. Definitivní výsledky budou zveřejňované od třetího čtvrtletí letošního roku.

POČET CIZINCŮ

Ukrajinci: 4 802, nárůst o 325 %
Slováci: 2 434, nárůst o 170 %
Poláci: 1 702, nárůst o 7 %
Vietnamci: 1 363, nárůst o 185 %
Němci: 432, nárůst o 243 %
Rusové: 360, nárůst o 135 %

POČET OBYVATEL PODLE OKRESŮ

Královéhradecký kraj: 555 683

• Hradec Králové: 163 361
• Trutnov: 120 570
• Náchod: 112 447
• Jičín: 80 054
• Rychnov nad Kněžnou: 79 251

VĚŘÍCÍ V KRAJI (na otázku odpovědělo 300 tisíc lidí)

Bez víry: 209 tisíc, 69,6 %
Věřící, nehlásící se k žádné církvi: 34 tisíc, 11,3 %
Věřící hlásící se k církvi, náboženské společnosti: 57 tisíc, 19,1 %

VĚŘÍCÍ PODLE PŘÍSLUŠNOSTI K CÍRKVI

Církev římskokatolická: 37 627, 65,7 %
Církev čsl. husitská: 4 881, 8,5 %
Katolická víra (katolík): 3 739, 6,5 %
Českobratrská církev evangelická: 2 227, 3,9 %
Církev bratrská: 926, 1,6 %
Rytíři Jedi: 652, 1,1 %
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi: 632, 1,1 %