Prvenství kraje při sčítání lidu - nejméně chlapů na ženění | E15.cz

Prvenství kraje při sčítání lidu - nejméně chlapů na ženění

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
V Královéhradeckém kraji je o pět tisíc víc obyvatel než před deseti lety. Přitom se rodí méně dětí. Jak je to možné? Přibývá cizinců.

Jaký je typický obyvatel Královéhradeckého kraje? Ateistka středního věku, která má doma připojení k internetu a v třeskutých mrazech ji hřeje ústřední topení. Anebo jsou to ženatý muž či vdaná žena bez vysokoškolského titulu, kteří žijí ve vlastním domě. Nejen to vyplývá z předběžných výsledků loňského sčítání lidu, domů a bytů.

Počet obyvatel roste

Přestože se v Královéhradeckém kraji rodí méně dětí, přibývá rozvodů a lidé stárnou, žije v regionu víc lidí než před deseti lety.

„Proti sčítání v roce 2001 se zvýšil počet obyvatel Královéhradeckého kraje o pět tisíc na 555 683. Vliv na přírůstek měl zvyšující se počet cizinců,“ uvedla Taťana Brunnerová z královéhradeckého statistického úřadu.

V kraji žije asi čtrnáct tisíc cizinců, což je 2,5 procenta z celkového počtu obyvatel kraje. Nejvíce je Ukrajinců - 4802, Slováků - 2434, Poláků - 1702 a Vietnamců – 1363. Královéhradecký kraj tak nevybočuje z celoevropského trendu.

Stejné je to i se stárnutím populace. Za posledních deset let se v kraji počet dětí ve věku do čtrnácti let snížil o téměř patnáct procent. Přitom počet obyvatel kraje starších pětašedesáti let stoupl o více než dvanáct tisíc na současných třiadevadeát tisíc. Důchodci tak tvoří sedmnáct procent z celkové populace Královéhradeckého kraje.

„Stárnutí obyvatelstva potvrzuje vývoj takzvaného indexu stáří, který vyjadřuje poměr mezi nejstarší a nejmladší věkovou skupinou lidí. Čím je index vyšší, tím je populace starší,“ uvedl ředitel statistického úřadu v Hradci Králové Miloš Polák.

Například v Prorubech na Rychnovsku žije zhruba padesát stálých obyvatel, z toho jsou ale jen dvě děti. Naopak nejmladší vesnicí v kraji jsou Milovice u Hořic na Jičínsku. „Je to určitě pro nás dobrá vizitka. Musíme se snažit, abychom mladé generaci dokázali nabídnout více než jen školu, tedy i nějaké aktivity pro volný čas a trend v obci udrželi. Vesnice je dobře vybavena, a lidé tak nemají důvod odcházet, jsou tu spokojeni. Milovice mají výhodnou polohu mezi Hořicemi a Hradcem Králové. Po hlavní silnici, která vede kolem vsi, je to do obou měst kousek a je odsud dobré spojení,“ říká starosta Milovic Alois Jirsák.

Obec má přibližně tři sta obyvatel. Žije v ní pětadvacet dětí do čtrnácti let a pětasedmdesát lidí do čtyřiceti let.

„Že ve vesnici žije hodně mladých není tím, že se sem třeba kvůli nové výstavbě stěhují rodiny s malými dětmi. Spíše je to dlouhodobým vývojem vesnice, který nebyl narušen a hlavně starousedlíci a jejich děti tady zůstávají. Lidé nemají důvod odcházet jinam,“ tvrdí Jirsák.

Rozvedených přibývá

Královéhradecký kraj má v České republice dvě prvenství: je tu nejméně svobodných mužů a nejméně lidí tady vyplnilo formulář elektronicky.

„Že tu je nedostatek svobodných chlapů? Tak to je mi jedno. Jednoho už mám, a i když mě někdy vytočí, rozhodně bych neměnila,“ usmívá se čtyřiatřicetiletá Monika z Hradce Králové.

Mužů v kraji žije 273 tisíce. Z nich je 119 tisíc ženatých a zhruba stejný počet jich je stále svobodných. Rozvedených je téměř šestadvacet tisíc, což je o čtyřicet procent více než před deseti lety.

Žen v regionu žije 282 tisíce. Téměř sedmadevadesát tisíc je jich svobodných, bezmála 119 tisíc vdaných a skoro dvatřicet tisíc rozvedených, což je o pětatřicet procent víc než v roce 2001. Oproti sčítání před deseti lety ruší manželství o více než třetinu párů více.

„Statistické údaje je potřeba brát s rezervou, nemusí odrážet skutečný stav. Sčítání lidu nezohledňuje celou řadu okolností. Přesto rozvedených manželství v posledních desetiletích skutečně přibývá. Problém je v tom, že dnes hodně mladých lidí vstupuje do manželství z nerozvážnosti a možná i s nesplnitelnými ideály. Při první větší krizi mají tendenci vše řešit rozvodem. Dříve držely rodinu pohromadě i ekonomické zájmy, což v současnosti už tolik nehraje roli,“ uvedl královéhradecký psycholog Jan Lašek.

Zatímco rozvodovost je celorepublikový trend a nikoho nárůst počtu rozbitých manželství asi nepřekvapí, zajímavostí je nízký počet lidí, kteří v kraji vyplnili sčítací formulář elektronicky. Bylo to pouze devatenáct procent, což je nejnižší počet v Česku. Překvapivé je to i proto, že počet domácností, které mají připojení k internetu, oproti minulému sčítání vzrostl devětkrát.

Méně věřících? Jak kde

K otázce víry se v Královéhradeckém kraji do sčítacího protokolu vyjádřilo asi 300 tisíc obyvatel. Z nich téměř 210 tisíc, tedy sedmdesát procent, neuvedlo žádnou víru.

V regionu je podle výsledků sčítání čtyřiatřicet tisíc věřících, kteří se ale nehlásí k žádné církvi. Do kolonky týkající se víry se přihlásilo k nějaké církvi či náboženské společnosti sedmapadesát tisíc lidí.

Nejvíce věřících se hlásí k římskokatolické církvi, a to přes sedmatřicet tisíc lidí. Během desetiletí ubylo víc než šestasedmdesát tisíc katolíků. Podobně jsou na tom i další velké církve v Královéhradeckém kraji - československá husitská a Českobratrská církev evangelická.

„Podle mého názoru se na tom podílí celá řada faktorů. Na jedné straně je ve společnosti patrný obecný trend individualizace a nechuť se sdružovat. Do výsledku průzkumu se ale mohl promítnout i strach své názory týkající se víry veřejně prezentovat. Někteří se možná při vyplňování dotazníků báli zneužití informací, tak raději neuvedli nic nebo se k žádné církvi nepřihlásili. Pro mnoho lidí nejsou církve atraktivní a přitažlivé. Hodně jich říká, že věří, ale nechce mít nic společného s žádnou církví. To vše se projevuje ve statistice. Každopádně je to výzva pro duchovní,“ řekl katolický farář Josef Suchár, který působí v Neratově na Rychnovsku. Právě on je duchovním, který si na nedostatek věřících nemůže stěžovat.

Na začátku devadesátých let minulého století založil s přáteli Sdružení Neratov, které si dalo za cíl obnovu starobylého poutního místa. Oživili vysídlenou vesnici a pomáhají postiženým lidem, zvláště dětem. Symbolem neobvyklého projektu v zapadlém koutu Královéhradeckého kraje v Orlických horách se stal poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v 18. století podle plánů slavného barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Od roku 1992 je kulturní památkou a nedávno dostal prosklenou střechu.

Zatímco z posledního sčítání vyplývá, že počet věřících v kraji klesá, v Neratově je to naopak. Že by ostrůvek naděje? Tamní komunita se rozrůstá a neratovský kostel při bohoslužbách rozhodně není prázdný. Kromě toho v srpnu při několikadenních neratovských poutních slavnostech do malé horské vsi míří více a více poutníků. Třeba vloni jich bylo na pět tisíc.

Neratov leží v okrese Rychnov nad Kněžnou. Právě Rychnovsko společně s Náchodskem patří k okresům s nejvyšším počtem věřících v Královéhradeckém kraji.

Pozitivním zjištěním posledního sčítání lidu je zvyšující se úroveň vzdělání. Například počet vysokoškoláků v Královéhradeckém kraji se za posledních deset let zvýšil z pětatřiceti na téměř padesát tisíc. Přesto je ve společnosti stále nejvíce středoškoláků. Roste i počet středoškoláků s maturitou, a naopak klesá počet lidí, kteří mají jen základní školu nebo neúplné základní vzdělání.

Sčítání kvůli daním

Historie sčítání lidu nebo vybraných skupin má v českých zemích mnohasetletou tradici. Její historie sahá až do středověku. Sčítání obyvatelstva v tom moderním slova smyslu se datuje od poloviny 19. století, kdy došlo k vytvoření příslušných zákonů a mezinárodní kongresy vnesly do tohoto procesu systém. Souvisí to také s rozvojem státního aparátu.

Od počátku sčítání lidí a majetku sloužilo především k vojenským a daňovým účelům. Moderní sčítání obyvatelstva v Čechách a na Moravě vzniklo v období rakousko-uherské monarchie. Zatím poslední je z loňska. Definitivní výsledky budou zveřejňované od třetího čtvrtletí letošního roku.

POČET CIZINCŮ

Ukrajinci: 4 802, nárůst o 325 %
Slováci: 2 434, nárůst o 170 %
Poláci: 1 702, nárůst o 7 %
Vietnamci: 1 363, nárůst o 185 %
Němci: 432, nárůst o 243 %
Rusové: 360, nárůst o 135 %

POČET OBYVATEL PODLE OKRESŮ

Královéhradecký kraj: 555 683

Hradec Králové: 163 361
Trutnov: 120 570
Náchod: 112 447
Jičín: 80 054
Rychnov nad Kněžnou: 79 251

VĚŘÍCÍ V KRAJI (na otázku odpovědělo 300 tisíc lidí)

Bez víry: 209 tisíc, 69,6 %
Věřící, nehlásící se k žádné církvi: 34 tisíc, 11,3 %
Věřící hlásící se k církvi, náboženské společnosti: 57 tisíc, 19,1 %

VĚŘÍCÍ PODLE PŘÍSLUŠNOSTI K CÍRKVI

Církev římskokatolická: 37 627, 65,7 %
Církev čsl. husitská: 4 881, 8,5 %
Katolická víra (katolík): 3 739, 6,5 %
Českobratrská církev evangelická: 2 227, 3,9 %
Církev bratrská: 926, 1,6 %
Rytíři Jedi: 652, 1,1 %
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi: 632, 1,1 %

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video