První důl nesl stejné jméno, jako nejstarší žena v Mostě

V novodobém Mostě s padesátiletou historií se zdá všechno velmi mladé. Přesto tady existují stopy staré stovky i tisíce let. Nejstarší žena pamatuje téměř celé minulé století.

Nejstarší člověk Za tři roky oslaví Anna Karbanová sto let. Bydlí sice v jednom z mosteckých domovů důchodců, ale to jí vůbec neubírá na síle. „Vidím dobře. Trochu hůř slyším, ale jinak jsem zdravá,“ hodnotí svůj stav Anna Karbanová.
Jako mladá pracovala u sedláka v Pnětlukách. „Krmila jsem prasata, dojila krávy, dřela jsem od rána do večera,“ vzpomíná žena. Místo výplaty dostávala nové boty, šaty a samozřejmě jídlo. „Pak jsem se provdala do Horního Jiřetína. S manželem jsme vychovali tři děti,“ vypravuje Anna Karbanová.
Skoro každý víkend ji děti berou k sobě domů. „Tady v domově důchodců nemám co na práci. Procházím se, popovídám se sousedy. Byla jsem zvyklá hodně pracovat. Až mě ruce a záda bolely. Teď mě nebolí nic, protože nic nedělám. Celé dny se válím v posteli, koukám na televizi a do stropu,“ směje se stařenka.
Do školy nechodila, a tak neumí moc číst ani psát. „Nepotřebovala jsem to. Záhy jsem musela do práce. A jak je vidět, vůbec mi to neuškodilo,“ míní Anna Karbanová.
Cvičívala v Sokole. Pětkrát byla na sletu v Praze. „Ještě teď si protáhnu každý den záda, zvedám ruce nad hlavu,“ ukazuje cviky.

Pravěcí hrnčíři Zatímco lidé v celé republice znají Most hlavně díky těžbě uhlí, před osmi tisíci lety vynikali zdejší lidé ve výrobě keramiky.
„Nejstarší řemesla můžeme hledat už v neolitické revoluci. Na Mostecku to bylo hrnčířství a textilnictví. Tehdy totiž člověk přestal lovit a stal se pastevcem, zemědělcem. říká ředitelka Oblastního muzea v Mostě Libuše Pokorná.
Bezesporu nejstarší naleziště v Čechách je na Mostecku. „Hradba Krušných hor, malebné kopce Českého středohoří, dostatek úrodné půdy i nerostného bohatství, příznivé klima, hustá síť vodních toků vedly k tomu, že jádro území v povodí řeky Bíliny, a tedy i Mostecko, patřily v pravěku až středověku k nejhustěji osídleným oblastem našeho státu,“ píše v knize Osud Mostecka archeolog Zdeněk Smrž.
Podle archeologických výzkumů jsou na Mostecku zastoupeny všechny kultury od pravěku až do raného středověku. Na Písečném vrchu žili lidé už před téměř dvěma miliony lety před naším letopočtem.

Sladká kaše Archeologické výzkumy odpadních jam dokládají, že mostečtí prapředci se až do středověku nejvíc živili kaší přislazovanou medem, hruškami, jablky. Od středověku lidé na Mostecku sbírali jahody, ostružiny, maliny, pěstovali peckoviny jako třešně, švestky, jádrové ovoce. Ze zeleniny znali dokonce okurky. Nejhojnější bylinou býval kmín.
Častým ovocem, které rostlo na Mostecku, bývaly moruše. „Moruše rostly hojně na Zahražanech. Kukly bource morušového využívaly zdejší manufaktury při výrobě hedvábí,“ vysvětluje Libuše Pokorná.
Podle názvu patří na Mostecko také staročeské jídlo uhlířina. Pochází ale až z druhé poloviny osmnáctého století. Kromě cibule a těstovin se do ní totiž přidávaly i brambory.

• *Nejstarší šachta Uhlí se na Mostecku těží od konce šedesátých let devatenáctého století. První uhelné doly začali horníci hloubit mezi Souší a Mostem. „Kapacita vytěženého nerostu uspokojila zpočátku jen nejbližší zájemce z řad menších podnikatelů,“ popisuje Libuše Pokorná. K rozvoji těžby pomohla nejvíc stavba železnice. V roce 1856 postavili hlavní podkrušnohorskou železniční dráhu z Ústí nad Labem do Teplic. O jedenáct let později byla prodloužena do Duchcova. V roce 1870 železnici přivedli až do Mostu a dál do Chomutova.
  „Začala fungovat nová dopravní osa s pravidelnou osobní a co hlavně, nákladní dopravou. Umožnila až nečekaně prudký rozvoj průmyslové revoluce na Mostecku,“ upřesňuje Libuše Pokorná.
  V roce 1871 vznikl první první uhelná společnost obdobná novodobé Mostecké uhelné společnosti. Otevřela první hlubinný důl Anna v Souši.
  Hlubinných dolů a těžařských společností přibývalo. „Koncem devatenáctého století horníci přecházeli vedle hlubiny i do prvních povrchových dolů, které nabízely větší kapacitu těžby,“ dodává ředitelka muzea. Kašna na náměstí Těžařská lobby nemilosrdně ukrajovala z mostecké krajiny a bořila, co tam lidé po staletí vytvářeli. Nejstarší památkou Mostu je podle slov ředitelky oblastního muzea kašna na Prvním náměstí. Osmistěn z tvrdého oseckého pískovce je starý víc než čtyři století. „Tehdy si kašnu pro První mostecké náměstí objednali radní u mistra kameníka Vincence Petrasche,“ upřesňuje kronikářka města Petra Trojnová.
  Kašna má za sebou několik přesunů. Dnes stojí pod okny radnice v sousedství morového sloupu.
  „Plastika českého lva vztyčeného na zadních nohách a předními tlapami přidržujícího znak města ke kašně přibyla až v roce 1729, jejím autorem je sochař Jan Adam Dietz z Jezeří,“ konstatuje kronikářka. Kostelík Nejstarší dochovanou stavbou ze starého Mostu je špitální kostelík sv. Ducha. Slohově čistých gotických staveb jako je tato, je v Čechách málo. „Podle vnitřního provedení můžeme stavbu datovat do druhé poloviny třináctého století,“ uvádí autoři v Knize o Mostecku. Kostel dávají do souvislosti s kamenickou hutí v oseckém klášteře.
  „Jeden ze dvou svorníku v křížení klenby zdobí reliéf beránka s praporcem. Na druhém je vytesaný erb řádu křižovníků Božího hrobu na Zderaze se znamením kříže na půlměsíci,“ popisuje interiér kostela Petra Trojnová.
  Ve druhé polovině sedmnáctého století kostel získal barokní prvky. Dnes slouží jen jako výstavní síň. Památný dub**

Památný dub roste nad jezírkem na úpatí Resslu. „V historických pramenech jsme rok vysazení nenašli. Domnívám se, že dub, stejně jako celou tamní alej vedoucí až na vrchol k výletní restauraci, vysadili naši předci na přelomu devatenáctého a dvacátého století,“ konstatuje Vladimír Pátek, vedoucí odboru životního prostředí mostecké radnice.
Sto sto padesát let je u stromů nepatrné stáří. „Přesto jsme ho zařadili mezi památné stromy. Kvůli likvidaci starého města, válečných útrap a těžby uhlí starší stromy ve městě nejsou. Proto jsme tento dub označili jako památný strom,“ vysvětluje Vladimír Pátek. V severozápadních Čechách unikátní borovice Schwerinova roste v Mostě v ulici U města Chersonu. Vzácná borovice je křížencem borovice vejmutovky a borovice himálajské.
K velikánům mezi stromy patří alej platanů na třídě Budovatelů. Dominantou Mostu jsou také japonské třešně známé jako sakury v ulicích Nezvala, Fibicha, Obránců míru, Pionýrů.