Psaníčka kolující po třídě? Dolétala

Devět z deseti dětí posílá při hodinách SMS. Z mobilu, který má nejdéle rok a rodiče stál víc než tři tisíce. Ukázal to nejnovější průzkum.

U deváťáků je o přestávce rušno. Tři děti mají v ruce mobil, do dalšího se slečna dívá, zatímco si upravuje účes, z pátého hraje hlasitá hudba. Když zazvoní na hodinu, nezmění se nic. Až s příchodem učitelky. Ani potom však nezůstanou telefony netknuté v aktovkách.
„Dej si pozor,“ osloví kantorka tmavovlasého kluka. Jen co otevřel sešit, šmátrá v batohu. Pak cosi vytáhne a ozve se ťukot. Na stole za kšiltovku položí lesklý malý předmět, kterému věnuje víc pozornosti než složeným zlomkům.

Těžký boj proti technice

„Mobil ve škole má nejméně devadesát procent dětí. Manipulací s ním při hodinách ovšem porušují školní řád,“ říká ředitel 7. základní školy Jan Novotný.
Někde je zabavují, jinde rozdávají důtky. Redaktorka týdeníku Sedmička nahlédla do výuky na druhém stupni. Zjištění? Mobily vidět byly, zato vzkazy na papírcích lavicemi neputovaly žádné. Dojmy z hodiny i plány na přestávku si žáci sdělují elektronicky.
„Psaníčka už moc nelétají,“ potvrzuje zástupce ředitele Základní školy Dr. Edvarda Beneše Jiří Kumstát. I ta milostná údajně dostala novou formu.
Podle průzkumu mobilního operátora Vodafone devět z deseti středočeských dětí posílá SMS o hodině. Třeba v jižních Čechách si to dovolí každé sedmé dítě.
„Občas zprávu pošlu, ale spíš až o přestávce,“ říká desetiletá Linda Ďuračková ze Základní školy Pastelka. Spolužáci z páté třídy sem tam při hodině i telefonují, to se ale prý učitelka zlobí, mobil zabaví a vrátí až po obědě.
„Jsem nekompromisní. Hned první měsíc na vypnutí přístroje trvám, jinak si pro něj musí do školy rodiče,“ vysvětluje Brigita Šulcová ze Základní školy Dr. Edvarda Beneše, proč při její hodině přírodopisu před redaktorkou nikdo z osmáků telefon nevytáhl.
Podobná metoda se vyplácí i jejím kolegům. „V matematice by se jinak nic nenaučili,“ míní Helena Borovičková s tím, že zabavený telefon školákovi vrátí až třeba po týdnu. Pro Facebookovou generaci je to obří trest.

Mobil je víc než televize

„Děti podle průzkumů od určitého věku telefon postrádají dokonce víc než televizi, počítač či internet,“ říká analytik Petr Procházka.
Podle studie středočeským žákům rodiče přístroj kupují, aby měli potomka pod kontrolou. Vyšší než v jiných krajích je však počet těch, které ho dostanou, protože ho chtějí, či ho jako poslední nemají. Jen mizivých dvanáct procent dětí pak volá denně domů. Pokud však přijde problém, stěžují si okamžitě. „Rodiče reagují dřív, než se žák může dostat domů,“ potvrzuje ředitel Novotný.
Desetiletá Linda dostala telefon od dědy, kredit jí dobíjejí rodiče, někdy jí na něj přidá babička.
„Kredit? To já vůbec nevím. A telefon mám už asi miliontý,“ reaguje desetiletá Jana Smetanová ze 7. základní školy. Modely takto nestřídá sama. Více než polovina žáků je mění nejdéle po roce.
„Sledují trendy a přejí si mít co nejnovější přístroje. Rodiče jim většinou vyhoví. Celorepublikově jen dvanáct procent dětí má jeden déle než čtyři roky,“ říká Alžběta Weinfurtová z Vodafonu.
Kvůli vývoji vybavení mobilů už také nejsou problémem jen SMS. Žáci nahrávají pedagogy i sebe navzájem, brouzdají po internetu včetně Facebooku či si pouštějí písničky. Toho si všimla i redaktorka při návštěvě v hodině deváťáků. Hoch v první lavici obezřetně připravil přehrávání v lavici, nasadil kapuci, sluchátka do uší a začal nerušeně poslouchat.
Jednoduchý smír v boji proti telefonům nepřijde. „Chtít nějak obecně regulovat jejich používání je, jako kdybychom po dětech chtěli, aby dýchaly napolovic. Je to jejich životní styl,“ míní ředitel Novotný.

Mobilní telefony ve školách v kraji

90 procent středočeských dětí posílá SMS i při vyučování, pouze 10 procent jich ve škole mobil nepoužívá
většině dětí ze středních Čech kupují mobil rodiče mezi šestým a desátým rokem, 24 procent proto, že ho jejich potomci chtějí, nebo že už ho ve třídě všichni mají
76 procent dětí má telefon dražší než za 3 tisíce korun
za 90 ze 100 dětí platí účty za používání mobilu rodiče či prarodiče