Radegast se mohl vařit v Karviné | E15.cz

Radegast se mohl vařit v Karviné

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Desítka, dvanáctka, šestnáctka, a dokonce dvacítka. To byla piva, která před téměř devadesáti lety nabízel pivovar v Karviné.

Ještě v polovině minulého století patřilo pivo z Karviné k nejoblíběnějším v kraji. Poslední bečky s chmelovým nápojem opustily brány Moravskoslezského pivovaru v roce 1953. Kdyby nemusel karvinský pivovar ustoupit těžbě uhlí, možná by se dnešní Radegast vyráběl zrovna v něm.
„Pivovar museli kvůli poddolování uzavřít. Bylo to v době intenzivní výstavby Havířova, Poruby a najednou vznikla nouze o pivo. Zabývala se tím i tehdejší vláda. Nakonec vytipovali pět míst a v roce 1965 rozhodli, že pivovar bude postaven v podhůří Beskyd, na území Nošovic,“ řekl manažer Radegastu Ivo Kaňák.

Přestože dnes se pivo v Karviné už nevaří, má zde pivovarnictví dlouhou minulost. „Měšťané Fryštátu dostali v 15. století od těšínského knížete Bolka výsadu vařit pivo. A dělali to ve velkém. Podle historických pramenů vařilo až čtyřiasedmdesát měšťanů,“ říká historička Alexandra Rebrová. V roce 1860 pak převzal výrobu piva ve Fryštátě hrabě Jan Larisch-Mönnich starší. Součástí Městského pivovaru byly kromě šenkovní místnosti také veliké podzemní prostory, táhnoucí se až pod fryštátské náměstí. Do současné doby se zachovala netradiční místnost pro výčep piva. Tehdy se jí říkalo „na bečkách“ a dodnes zde funguje restaurace, kterou místní přezdívají stejně. Larisch-Mönnichům se dařilo a výrobu rozšířili. Nový moderní Knížecí pivovar postavili ve staré Karvinné, dnes zvané Karviná-Doly. O tom, že karvinské pivo lidem chutnalo, se přesvědčili majitelé pivovaru na řemeslnicko-živnostenské výstavě v roce 1924. „Nabídka pivovaru byla rozmanitá. Na výstavě nabízel desetistupňové pivo tmavé a světlé, dvanáctku, a dokonce dvacítku porter,“ píše ve své publikaci Historie Karvinné Irena Hajzlerová. Kromě pivovaru vlastnili Larisch-Mönnichové ve městě několik lihovarů. „V nich vyráběli různé likéry pro labužníky,“ dodává Rebrová. Dobové etikety pivních lahví nesou názvy jako Prazdroj Karwinski, Zamkowy, Bok, Piwo Zaolzianskie, Karwiner Bier. Na chuť piva měla kromě umění sládků vliv voda s přírodními minerály a solí. „Jak mi vždycky vyprávěl můj otec, byla z potoka Střybniočka, který vytékal ze zřídel v Suském lese. Voda v potoce byla tak čistá, že se v ní proháněli pstruzi,“ říká pamětník František Nowak.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video