Radim Friedl: Z kamenolomu k pípě

Radim Friedl patří ke generaci 1977. Život ho zavedl od práce v kamenolomu do Klubu a galerie U Černého kocoura v Místku. Dělá vše pro to, aby tam lidem bylo dobře.

Majitel a provozovatel Galerie a klubu U Černého kocoura zpočátku do této hospody jenom chodil. Dnes jí věnuje všechnu svou energii. Čepuje pivo, zvelebuje prostory a také organizuje výstavy. Na zdech klubu, jenž je ve sto let starém domě, právě visí fotografie Petra Drábka. Výstavy uvádí fotograf z Frýdku-Místku Michal Popieluch a tamní výtvarník a pedagog Željko Delič. Být hospodským ale nebyl sen malého Friedla. „Chtěl jsem být rentiérem. Rozhodně mne nenapadlo, že jednou budu mít hospodu,“ směje se muž, jenž 17. září oslavil třiatřicet let.

Štreit a Dita Pepe

V hospodě se scházejí lidé různého věku i zájmů, také umělci, kteří nehledají jen alkoholové povyražení, ale příjemnou společnost, dobrou hudbu a kulturní prostředí.
Výstavy tam měl například fotograf ze Sovince Jindřich Štreit, Dita Pepe, Martin Popelář, Roman Polášek a další. Friedl pořádá také menší hudební produkce. Na vernisáži Drábkových fotografií zahrála skupina Downbellow s Lukášem Horkým, jenž tam předtím také vystavoval své fotografie.
Stěny zdobí obrazy regionálních malířů, které Friedl sbírá. Visí tam například díla od Víta Adamuse, Ivo Pokludy či Patrika Závodského.
Klub s galerií vybudoval před deseti lety novinář z Frýdku-Místku Tomáš Ptáčník. „S Tomášem jsme se skamarádili a nějakou dobu pak vedli „kočku“ spolu. V roce 2004 mi ji prodal. Rozhodl jsem se pro koupi zcela spontánně, moc jsem o tom nepřemýšlel,“ vzpomíná Friedl. Ptáčník říká, že svou hospodu přenechal právě Friedlovi s lehkým srdcem. „Doufal jsem, že zachová její duch a bude pokračovat v provozu galerie. To se také vyplnilo,“ říká Ptáčník. Klub otevíral s představou, že vytvoří alternativní prostor pro návštěvníky uzavřeného Radio klubu, ve kterém se scházel frýdeckomístecký underground.

Zase jeden patriot

Ptáčník přivedl do „kocoura“ také další novináře. Například logo klubu s černým kocourem nakreslil jeho bývalý kolega Petr Broulík. „Dodnes toto logo používáme,“ říká Friedl. K provozování hospody ho povzbuzuje to, že tam lidé rádi chodí. „Je to sice někdy vyčerpávající práce, ale těší mne vytvářet lidem příjemné zázemí. Když to lidé oceňují, má to pro mne smysl,“ uvádí Friedl.
Je patriot. „Mám rád Frýdek-Místek, proto mne také dost vytáčí některé nesmysly, které se tady dějí. Například stavba Kauflandu v centru města. Ale nešel bych odtud, i když se tady nežije lehce, je tady méně práce a mnozí lidé mají hluboko do kapsy,“ shrnuje majitel klubu. Friedl se narodil se Frýdku-Místku, ale jeho druhým domovem je horská vesnice Řeka. „Máme tam chatu. Prožil jsem tam kus života. Teď tam jezdím se svým synem na víkendy. Těším se vždycky, že si tam odpočinu od hluku hospody, věnuji se synovi a skoro nevycházím ze zahrady. Hospoda je práce na plný úvazek, navíc kromě běžného provozu pořád něco předělávám. Hodně mi pomáhá otec,“ říká muž, který po základní škole vystudoval hutní průmyslovku. Ve vesnici Řeka sedm let žil a pracoval v tamním kamenolomu jako střelmistr. Z těšínského pískovce, který se v Řece těží, je například venkovní dlažba před klubem. V Řece poznal tvrdou práci, prožil kruté zimy v krásné, ale drsné krajině. „Odešel jsem tam tak trochu z protestu proti rodičům,“ vypráví Friedl.