Radnice vyrábějí víno a ovce jim nahrazují sekačky
Víno, pivo, stádo ovcí místo sekaček či železnice. To vyrábějí, vlastní nebo provozují radnice městských částí.
1.Stádo ovcí
Zhruba dvacítka koz a pětašedesát ovcí tvoří stádo, které přes zimu obývá Milíčovský statek. Na jaře je ze statku vyžene radniční bača, v současné době „bačová“, přímo mezi domy Jižního Města. Ovce a kozy spásají zelené plochy mezi domy, protihlukové valy kolem dálnice i louky v okolí chráněného území Milíčov.
„Lidé mohou běžně potkat bačovou, jak se svými pomocníky žene bečící stádo podchodem pod hlavní silnicí na novou pastvu,“ říká předseda výboru pro životní prostředí Prahy 11 Daniel Urban.
Zvířata podle něj „posekají“ trávu lépe než nejlepší sekačky. U ohrad se zvířaty navíc končí procházky rodičů s dětmi. Radnice chce proto v Milíčovském statku vybudovat malý zoopark pro děti. Má být ukázkou venkovského statku, kde budou kromě ovcí a koz i další zvířata.
Podle Urbana zvířata dospělé i dětské obyvatele Jižního Města i vychovávají. Dřív se lidé přišli podívat a zvířata nakrmili pro ně nevhodným vánočním cukrovím nebo nechali mezi ovcemi volně pobíhat psa.
„To už se ale změnilo,“ podotýká Urban s tím, že největším problémem je sehnat spolehlivého baču. „Bača je práce na pořád. Musí mít čas a chuť se zvířatům věnovat,“ vysvětluje Urban.
Potíže nastávají také při shánění veterináře. „Ti pražští jsou zvyklí léčit nastydlé psy a kočky a ne rodit ovce a kozy,“ dodává Urban.
2.Pivovar
Obecní stádo není jedinou zajímavostí jedenácté městské části. Už několik let si radnice nechává vařit vlastní pivo a to hned několika druhů.
Jedenáctistupňový Jihoměšťan je světlý ležák výrazné hořkosti, propagaci slouží i tmavé silné čtrnáctistupňové pivo.
Lidé ho mohli zatím ochutnat například při Dnech Prahy 11. Teď si ho mohou dát přímo v hostinci, kde pivo vaří.
Soukromý podnikatel odkoupil objekt nevyužívané sídlištní kotelny, kterou nechal přestavět na restauraci s malým pivovarem.
Sortiment jihoměstských piv se má ještě rozšířit. Novinkou bude Jihoměstský beran, tmavý vysokostupňový ležák, na jehož etiketě bude hlava černého berana, symbolu radničního stáda ovcí.
„Beran patří ke stádu czápových ovcí, prapůvodního plemene arménských ovcí, které chováme na Jižním Městě,“ vysvětluje Urban.
3.Hruškovice
Výroba originálních alkoholických nápojů patří k oblíbeným způsobům zviditelnění radnice. Využít spadaného ovoce z pustnoucích sadů v Šárce zvažuje radnice Prahy 6.
Místo hnijícího ovoce, které je potravou maximálně pro vosy, by se už od příštího roku mohla dejvická radnice pochlubit originální radniční pálenkou - hruškovicí nebo třešňovicí.
Možná už v létě tak poputuju ovoce do palírny, kde ho odborníci přetaví na alkohol.
4.Víno
Nejdelší tradici má mezi radničními nápoji víno z Grébovky. Praha 2 je totiž vlastníkem veliké a slavné vinice, která obklopuje vilu Grébovka na Vinohradech.
Městská část si najala zkušeného vinohradníka Antonína Turečka, který tam postupně vysázel dvanáct tisíc keřů. Tamní réva rodí víno, které oceňují i vinaři na mezinárodních soutěžích.
Každoročně sklidí zhruba třináct tisíc kilogramů hroznů, z nichž je přibližně devět tisíc litrů vína. Na území vinohradu, jehož rekonstrukce skončila loni na podzim, najdou návštěvníci i nový objekt viničního sklípku.
„Jeho hlavní funkcí bude zpracování zdejších vinných hroznů, výroba vína a stáčení do lahví,“ říká místostarosta Prahy 2 Jiří Paluska.
Sklípek ale nabízí i příjemné posezení a možnost ochutnat některé z pěti vín sklizených a vyrobených na vinici kolem Grébovky.
5.Lampář
Před devíti lety se do ulic Prahy vrátilo mihotavé světlo. Spolu s ním se na seznam pražských profesí vrátil i lampář.
Plynové lampy sice rozžíná automatika, v předvánoční době ale úkol přebírá lampář, který je obchází v tradičním obleku.
Ten současný dělá svou práci již čtvrtým rokem. Jeho úkolem je zapálit asi stovku z celkového počtu pěti set lamp. Tyč s háčkem, pomocí které lampy rozsvěcuje, si od něj může kdokoli půjčit a rozsvěcení si vyzkoušet.
Plynové lampy se v Praze poprvé objevily v roce 1847, koncem 19. století je začala vytlačovat elektrická energie. Poslední lampy byly rozsvíceny v roce 1985 na stožárech na Hradčanském a Loretánském náměstí.
Nostalgické plynové osvětlení se vrátilo do hlavního města před osmi lety, kdy nechal magistrát přestavět na zemní plyn prvních devět lamp v Michalské ulici.
Postupně přibývaly další. Plyn osvěcuje v současné době například Karlovu a Mosteckou ulici, Ovocný trh nebo Malostranské náměstí.
6.Ponocný
Pokud se někdo vrací nad ránem domů uličkami Malé Strany, může při troše štěstí potkat ponocného. Jan Sluníčko je jakýmsi maskotem této části města.
Při různých slavnostech ho mohou Pražané vidět v průvodu jako tambora s bubnem. V noci si oblékne kabát, vezme troubu a halapartnu a vyrazí na Karlův most, odkud hlásí každou celou hodinu.
„Nejraději mám Kampu, všichni mě tam znají,“ říká invalidní důchodce Sluníčko, který se příležitostně ujímá role ponocného.
Jeho úřad ho proslavil už daleko za hranicemi Prahy, reportáž o něm loni natočila i japonská televize.
7.Železnice na Žofíně
Radniční zvláštnosti mají různou podobu. První městská část má od loňského roku dokonce vlastní železnici.
Dětský vláček Český lvíček začal jezdit 13. září, sveze dvanáct osob.
Vláček je funkčním modelem soupravy Český lev, parovozu, který byl na Žofíně předvedený poprvé v Českých zemích v roce 1841. Sestrojili ho v tehdejší pražské Breitfeldově továrně.
„Od 13. září do 1. listopadu minulého roku prošel vláček zkušebním provozem, kdy svezl celkem 3484 dětských pasažérů,“ říká Jakub Vaculín z radnice Prahy 1.
Kolejiště, které je v zadní části Slovanského ostrova, je dlouhé třiapadesát metrů a má 128 pražců.
Kolejnice vyrobili na zakázku v Třineckých slévárnách, mašinku sestrojil Josef Hanuš z Třebechovic, jehož rodina se už po tři generace specializuje na výrobu atrakcí do lunaparků.
Vláček váží tři sta kilogramů a pohání ho elektromotor.
