Jen deset kilometrů od Hradce by mohlo vyrůst úložiště vyhořelého jaderného paliva. Lokalita Klenovský masiv je totiž jedním z šesti vytipovaných míst v republice.
To se nelíbí osmatřicetiletému Zdeňku Leitnerovi, který se v Okrouhlé Radouni narodil. Ze vsi jeho rodinu vyhnala těžba uranu. Zůstal jen dědeček, a to i přesto, že mu za domem téměř nepřetržitě hučel větrák v dolech. Ty uzavřeli až v devadesátých letech. „Chtěl jsem se vrátit, vždyť moje rodina tady má kořeny už od šestnáctého století. Řekli mi, že s obnovou dolu nepočítají,“ tvrdí Leitner. S manželkou se tedy pustili do oprav domku.
O to větší šok zažil, když se dozvěděl o úložišti a letos i o možnosti, že by v Radouni vznikl zásobník plynu. „V první chvíli jsme dokonce přestali s rekonstrukcí. Nechceme to ale vzdát bez boje a naštěstí ani místní nejsou snadno ovlivnitelní. Mají špatnou zkušenost s uranem,“ říká otec dvou dětí.
Stejné názory nakonec vyjádřilo při víkendovém hlasování třiadevadesát procent lidí, proti zásobníku plynu bylo o tři procenta lidí méně. „Nechceme tady nic. Navíc s námi ani moc nejednají. Je to hlavně na nás, abychom pořád dokazovali, že úložiště nechceme,“ tvrdí místní Jaroslav Urbánek.
Proti jsou nejen obce, na jejichž území by odpad byl, ale i Hradečáci. „Hned na začátku mě oslovil starosta z Lodhéřova, takže o situaci mám přehled. I když by úložiště neleželo v našem katastru, bylo by velmi blízko Hradce. Jsem přesvědčen, že by negativně ovlivnilo cestovní ruch,“ myslí si starosta Hradce Karel Matoušek.
Obce nemají při protestech žádnou oporu v zákoně. Správa úložišť nemusí přihlédnout ani k referendu. Přesto to ředitel správy Vítězslav Duda starostům slíbil.
Radouňští odmítli úložiště i plyn
V referendu zavrhlo úložiště jaderného odpadu třiadevadesát procent lidí z Okrouhlé Radouně. Nechtějí ho ani Hradečáci, bojí se o cestovní ruch.
