#####Tato rubrika vzniká ve spolupráci s Asociací realitních kanceláří ČR
Prodávám svůj byt v Praze 4. Mám smlouvu s realitní kanceláří, která požaduje za zprostředkování pětiprocentní provizi z prodeje bytu. Zároveň kupuji byt v Praze 11 a realitní kancelář ode mne požaduje též provizi. Kdo tedy vlastně platí provizi realitní kanceláři? Kupující, nebo prodávající?
Obecně lze říci, že neexistuje žádný cenový předpis, který by taxativně určoval výši odměny za zprostředkování realitní kanceláři, ani to, zda se provize platí při zprostředkování prodeje, nebo koupě nemovitosti. Provizí se rozumí odměna za zprostředkování prodeje, resp. koupě nemovitosti a její výše je dána předchozí vzájemnou dohodou zakotvenou ve zprostředkovatelské smlouvě. Záleží na dohodě, je-li účtována prodávajícímu, kupujícímu, nebo oběma stranám.
Nejčastěji využívaným pravidlem při spolupráci s realitní kanceláří bývá, že provizi platí ten, kdo si objednal službu. To znamená, že pokud chcete, aby vám realitní kancelář byt prodala, bude pro vás pracovat, a tudíž po vás také bude s největší pravděpodobností požadovat za svoji práci provizi. Jestliže požádáte realitní kancelář, aby pro vás byt vyhledala, pak po vás provizi bude požadovat většinou také. Velmi záleží na tom, jaký systém je v té či oné kanceláři zaveden.
Proto je důležité, dříve než se rozhodnete služeb zprostředkovatele využít, dohodnout se předem, nejlépe písemně, jak bude postupováno. Hlavně proto, aby bylo předem jasné, za co a kolik budete zprostředkovateli platit. Dříve než s realitní kanceláří podepíšete jakoukoli smlouvu, pečlivě si prostudujte rozsah služeb, které budou poskytovány v rámci provize, resp. které úkony jsou pouze zajišťovány a vy za ně budete platit jinému dodavateli.
Má majitel domu právo mi od 1. ledna 2010 zvýšit nájem za byt II. kategorie o rozměru 40,90 m2 na částku 3704 korun? Byt jsem si pronajala na základě smlouvy o nájmu bytu na dobu neurčitou.
Pokud se na váš nájemní vztah vztahuje zákon č. 107/2006 Sb. a majitel dodrží pravidla, která se zvyšováním nájmu souvisejí, pak vám zvýšit nájemné může. Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, se týká jen domácností, které žijí v pronájmu s regulovaným nájmem (nejčastěji je pronajímatelem obec, ale může jít také o soukromé pronajímatele). Takovou domácností je podle informací MMR zhruba každá šestá v ČR. Maximální výše nájemného se stanovuje jako součet stávajícího nájemného a povoleného přírůstku.
Povolený přírůstek se stanovuje individuálně podle hodnoty tzv. aktuálního nájemného v závislosti na velikosti sídla a podle regionu. Vzorec pro výpočet je uveden v zákoně č. 107/2006 Sb. K určení maximální výše nájemného byla rovněž zprovozněna kalkulačka nájmu na webových stránkách MMR: www.mmr.cz. Protože se jedná o maximální povolený přírůstek, je nutno vyčkat rozhodnutí vlastníka, zda využije této horní hranice, a jaké výše tedy dosáhne skutečné nájemné. Záleží jen na vlastnících nemovitostí, v jakém rozsahu tohoto možného povoleného zvýšení nájemného využijí, nájemníkům však musí svůj záměr oznámit alespoň s tříměsíčním předstihem.
Data pro stanovení povoleného přírůstku vycházejí z údajů ministerstva financí, které monitoruje vývoj kupních cen bytů. Pokud se nejedná o nájemní vztah, na který se vztahují pravidla pro tzv. regulované nájemné, máte zřejmě ve smlouvě s vlastníkem nemovitosti dohodnuto, že výši nájemného bude po určitých periodách upravovat a je dohodnuto pravidlo o kolik. V takovém případě má majitel právo k takovému navýšení přistoupit. Pokud ne, pak je nutné se na výši měněného nájemného dohodnout.
