Renesanční kašna je plná děr

Sedí na dně vypuštěné kašny a slunce jim pere do zad. Mistrně se ohánějí špachtlí jako jejich předchůdci v šestnáctém století. Vymazávají spáry bazénu, zpevňují pískovec. Zachraňují jednu z mála dochovaných památek starého Mostu. „Především musíme na řadu let zabránit dalším únikům vody,“ zdůrazňuje Michael Bílek, akademický sochař z Petrovic u Ústí nad Labem. Jeho tým už restauroval řadu významných českých památek, třeba cisterciácký klášter v Oseku nebo barokní sloup Nejsvětější Trojice v Teplicích od Matyáše Brauna.

Zimní kryt nepomohl

Za práce na děravé mostecké kašně město zaplatí 154 tisíc korun. Vše má být hotové do poloviny července.
Voda začala unikat z kašny před dvěma lety. Najatá firma proto utěsnila dno a stěny hydroizolačním nátěrem. Betonové dno v okolí vpusti se začalo vloni drolit a voda unikala dál.
Aby se alespoň částečně zamezilo dalšímu poškozování, dostala kašna před nedávnem na zimu „čepici“ v podobě mobilní střechy. Radní tyhle konstrukce viděli u kašen ve Vídni a Bratislavě. Po sejmutí zimního krytu letos v dubnu odborníci zjistili, že nevlídné počasí poškodilo část soklu pod sochou lva. Průzkum odhalil také úbytek pískovce po obvodu vnitřního pláště kašny. „Poškození byla natolik rozsáhlá, že jsme museli nechat kašnu znovu opravit,“ říká vedoucí městského odboru investic a údržby Eva Semanová.
Renesanční kašna má stejně jako mnohé další mostecké památky za sebou několik přesunů. „Její putování na Prvním náměstí začíná a také končí. Každý Mostečan ale ví, že nejde o stejné místo,“ poznamenává kronikářka Petra Trojnová. Původně totiž kašna stála ve starém městě, teď je na stejnojmenném náměstí v novém Mostě.
Pro První náměstí ve starém Mostě si radní před téměř 430 lety objednali kašnu u mistra kameníka Vincence Petrasche. Jako materiál si vybrali tvrdý osecký pískovec.
Kašnu Petrasch pojal jako osmistěn s jednoduchými obdélnými výplněmi na parapetu, posazený na třech schodištních stupních. Postavil ji před severní průčelí radnice.
Dnes už nikdo neví, jestli byl uprostřed vodní nádrže nějaký ozdobný prvek. Plastika českého lva, vztyčeného na zadních nohách a předními tlapami přidržujícího kartuši se znakem města, ke kašně přibyla až v roce 1729. Jejím autorem je sochař Jan Adam Dietz z Jezeří. Lev se vypínal na bohatě zdobeném kamenném sloupu se čtyřmi lvími hlavami jako chrliči vody na nárožích.
Když dělníci v roce 1881 bourali renesanční radnici, úpravy se dotkly i kašny. Plastiku lva nahradila fontána s kovovými mísami.

Kašnu vytlačil Masaryk

Uplynulo půl století a kašnu znovu zasáhl vývoj událostí. Její dosavadní místo se totiž ukázalo ideální pro pomník T. G. Masaryka. V roce 1935 proto radní našli pro kašnu nové místo ve spodní části Druhého náměstí. Petraschovo dílo tam odborníci dali do původního stavu, vrátily se kamenné chrliče se lvem.
Před likvidací starého města zažila kašna v sedmdesátých letech další stěhování. Po čase se ocitla uprostřed paneláků na tržnici v novém Mostě. Tam ale vandalové zdevastovali sochu lva, takže kašnu už nezdobí originál, ale kopie z umělého kamene. Původní opravená socha je v muzeu.
Původní není ani sokl pod lvem. Přestože kašnu v roce 1981 restauroval akademický sochař Bořivoj Rak, na tržnici zase brzy zchátrala. V dubnu 1999 tak radní rozhodli o jejím posledním přesunu. Tým restaurátorů pod vedením Michaela Bílka už tehdy dílo rozebral a dopravil na nové náměstí, kde ho do června 1999 zase skládal. „Památka se tak v duchu historické tradice opět stala perlou Prvního náměstí,“ dodává historička Trojnová.