Při vzniku automobilu nebylo ani pomyšlení o tom, že by takový stroj v náročném prostředí či dokonce při vyšších rychlostech dokázalo ovládat něco jiného než sám člověk. Tento názor vydržel hodně dlouho.
Vývoj počítačů ale dospěl do fáze, že jejich výkon začíná blížit lidskému mozku. I mobilní počítače do kapsy dokážou spočítat miliardy operací za sekundu. Vysoký paralelní výkon je důležitý pro zpracování velkého množství dat najednou, což je typické pro obraz a rozpoznávání objektů dle databáze. Takto pracuje i náš mozek.
Průkopnické počítačem řízené automobily, které byly schopné dorazit do cíle skrze různorodý terén, má na svědomí především univerzita ve Stanfordu a tamní výzkumné týmy. Ve spolupráci s vojenskou organizací DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) posunuly vývoj další kus dopředu.
Testovací vozidlo Stanfordské univerzity:
Google v roce 2010 oznámil, že pracuje na vývoji automobilů bez řidiče. A dodal, že technologie je už v takové fázi, že s auty jezdí i v ostrém provozu. Firma si je budoucností aut bez řidiče velmi jistá, snažila se i lobovat za schválení robotických aut ve státě Nevada.
Zákon byl přijat téměř jednohlasně. Obyvatelé Nevady tak za necelý rok mohou teoreticky začít používat první automaticky řízené automobily. Tak rychle se sice v prodeji neobjeví, ale povolení je první důležitá část, která je k reálnému použití potřeba.
Vedoucím týmu, který stojí za Google Driverless car je Sebastian Thrun. Jeho cílem je zachránit alespoň milion lidských životů ročně a k tomu přidat například snížení spotřeby a snížení oxidu uhličitého díky perfektní efektivitě jízdy, minimalizování zácep na dálnicích nebo také využití doby, kterou lidé musí trávit řízením, k jiným činnosti.
Automatický řízené vozidlo zkoušel i známý britský pořad Top Gear:
Google má ambice stát se dvorním dodavatelem těchto systémů pro různé automobilky světa. Jeho strategie je stejná jako u Microsoftu a Windows v minulém století: nabízet softwarové řešení (v tomto případě i s trochou hardwaru) a zajistit si tak výdělky z licencí.
Automobilové společnosti s velmi vysokou pravděpodobností nemohou představit vlastní systém, alespoň nikoli na takové úrovni, jako Google. V tomto případě totiž nejde o inženýrství, ale o náročné programování, které zahrnuje neuronové sítě, umělou inteligenci, statistiku a pravděpodobnost.
