Ročně zmizí desítky lidí. Někteří navždy

Ztratili se neznámo kam, jejich blízcí o nich nemají zprávy. Zmizelé lidi z regionu někdy hledají marně i policisté.

Patnáctiletá dívka z Hodonína se před rokem a půl nevrátila domů. Zoufalá matka jí zkoušela telefonovat, obvolávala známé. Bez výsledku. Zmizení dcery proto nahlásila policii. Dívka nikdy předtím z domu neodešla. Ty nejčernější myšlenky a strach opadly po dvou dnech. Policisté dívku našli ve Strážnici, kde se ukrývala kvůli špatným známkám.

Ne všechny případy zmizelých lidí, které řeší kriminalisté z Břeclavi a Hodonína, ale končí tak šťastně. Přitom ročně vyhlašují desítky pátracích akcí. „Lidé nejčastěji odcházejí z domovů kvůli potížím s penězi. Významnou úlohu hrají také problémy ve škole, partnerské a rodinné neshody,“ uvedla mluvčí krajské policie Andrea Procházková.

Deset ztracených

Většinu pohřešovaných se policistům podaří najít do několika týdnů. Po některých ale pátrají roky. Na Břeclavsku teď například hledají sedm lidí, na Hodonínsku zmizeli neznámo kam dva muži a jedna žena.

„Muži, po kterých pátráme od loňského roku, by podle našich zjištění měli být v zahraničí. Dosud se nám je ale nepodařilo najít. Dvacetiletá dívka se ztratila letos v lednu,“ řekl mluvčí hodonínských policistů Petr Zámečník.

Loni se hodonínským policistům podařilo najít dvaatřicet ze čtyřiatřiceti pohřešovaných. „Myslím si, že to je poměrně velký úspěch,“ soudí Zámečník.

Poměrně často podle něj odcházejí z domova starší lidé, většinou pak muži trpící stařeckou demencí, roztroušenou sklerózou nebo Alzheimerovou chorobou. Takoví lidé jsou často dezorientovaní a neuvědomují si, co se s nimi děje.

Podobný případ se stal i loni v létě v Hodoníně, kdy policisté pátrali dva dny po ztraceném jednasedmdesátiletém důchodci. „Hlídky hledaly v zahrádkářských koloniích, okolních lesích a lesních cestách. Oslovovaly lidi, kteří byli zrovna v lese, jestli pohřešovaného neviděli. Nakonec jsme ho našli ve skalické nemocnici,“ zavzpomínal Zámečník.

Zmizeli beze stopy. Pro policisty jasný signál: všichni do akce

Do pátracích akcí po pohřešovaných lidech se zapojují desítky policistů. Většinou jsou po pár dnech úspěšní.

Smutné příběhy ztracených dětí ve filmech dojímají většinu lidí k slzám. Co se ale stane, když se příběh z obrazovky přenese do skutečného života? Pořádné drama. A nejen pro rodiče, ale i pro všechny policisty a záchranáře, kteří po ztracených dětech musejí pátrat.

Pátrací akce, která se musí rozjet, někdy zaměstná i desítky lidí. Třeba jako před necelým rokem, kdy žena z Lanžhota nahlásila, že pohřešuje dvanáctiletou dceru. Pak navíc na policii přišla starší paní s tím, že postrádá svého třináctiletého vnuka. „Okamžitě jsme zapojili do akce nejen policisty z obvodního oddělení, ale také ze služby kriminální policie a vyšetřování,“ sdělila břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová.

Krajský operační důstojník vyslal na pomoc při pátrání po zmizelých dětech také členy cizinecké policie s psovodem. Psí vyšetřovatelé Flop a Christ se spolu se svými pány pustili do práce. A byli úspěšní. V půl jedné v noci našli obě děti v chatce za městem, kde pobýval i otec pohřešovaného chlapce. „Děti se zkrátka chtěly ulít ráno ze školy, a tak společně utekly,“ podotkla Haraštová.
Hodonínským policistům se zase před časem podařil skutečně parádní kousek. Za jediný týden na konci března roku 2008 našli hned devět pohřešovaných. Mezi nimi byl i dvaatřicetiletý slepý muž. „Běžně sám cestuje, ale tentokrát se nevrátil v ohlášeném čase,“ nahlásila tehdy na policii jeho matka.

Policisté nejprve obvolali všechna zdravotnická zařízení v okrese. Nebyli úspěšní, a tak museli začít s hledáním jinde. „Ve spolupráci s policisty z Náměště nad Oslavou se nám muže podařilo najít až na Třebíčsku, kam se nešťastnou náhodou dostal,“ komentoval případ s dobrým koncem mluvčí hodonínských policistů Petr Zámečník.

Lidé pomáhají nejvíc

Pro policisty je podle Zámečníka nejdůležitější pomoc lidí, kteří pohřešované viděli. Potvrdilo se to i loni, kdy hledali řidiče, který havaroval s autem. „S vážným zraněním se ztratil v nepřehledném a členitém terénu. Ke spolupráci jsme přizvali tamní obyvatele, kteří nám jej pomohli najít. A byl naživu,“ zavzpomínal Zámečník.

Nezřídka se ztratí i starší lidé, kteří náhle zapomenou, kde jsou a jak se mají dostat domů. Podobně na tom byl třeba muž, který měl před časem přijít na rodinnou návštěvu. Už na ni ale nedošel. Příbuzní proto zalarmovali policii.

O několik dní později policisté zjistili, že si starší muž vyšel z domu jen v papučích, dostal se z Břeclavi až do Hodonína, kde si vyžebral peníze na cestu vlakem do Brna. Tam už ho při kontrole dokladů našla policejní hlídka.

„Nám tímto způsobem už několikrát z bytu odešla babička. Než jí bylo osmdesát, všechno si pamatovala. Ale poslední roky už ani neví, kde bydlí, pořád se chce vrátit do rodného domu, jednou na Slovensko, podruhé zase někam jinam. Jednou jsme ji našli až u jedné z křižovatek. Vůbec si neumím představit, co by se stalo, kdybychom tam včas nedoběhli,“ poznamenala Jana Jeřábková z Břeclavi.

Někteří lidé, kteří odejdou z domova, se po čase sami vrátí. Jako třeba vážně nemocná žena z Břeclavi, jejíž zmizení nahlásil vyděšený manžel v květnu 2008. Břeclavští policisté okamžitě spojili síly se svými rakouskými kolegy, předali jim podrobný popis hledané ženy a její fotografii. Odpoledne se však žena v pořádnu vrátila domů, takže policisté mohli pátrání ukončit.

Poslední dobou se množí policejní výzvy po mužích, kteří zanedbali povinnou výživu svých dětí nebo nenastoupili do vězení. Takových je mnohonásobně víc než pohřešovaných, které se často daří najít už v několika dnech či týdnech.

Hledají i zločince

Pobytu za mřížemi se vyhýbá například čtyřiačtyřicetiletý Jaroslav Kovářík z Hodonína. Okresní soud ve Frýdku-Místku ho poslal do vězení kvůli zanedbání povinné výživy svého syna. Do vězení měl nastoupit už v roce 2006. To ale neudělal a od roku 2008 o něm nejsou žádné zprávy. Policisté však předpokládají, že Kovářík se stále pohybuje v České republice a do zahraničí nevycestoval.

Policisté z celé republiky pátrají i po Drahomíru Lupačovi z Hodonínska, který nemá žádné platné doklady totožnosti ani cestovní doklad. Spravedlnosti zatím unikají i další muži z regionu: šestačtyřicetiletý Josef Mazal a třicetiletý Josef Bečkovský z Břeclavi, dvaačtyřicetiletý Milan Kolomazník z Mikulova nebo třeba stejně starý Ján Praženka z Pasohlávek.

Znáte podobný příběh o pohřešovaných? Ztratil se někdy člověk z vašeho okolí? Napište na e-mail redakcebreclav@mf.cz.