Umělá inteligence pomůže se stavbou jaderných elektráren. Akcie Palantiru jsou na rekordu
Společnost Palantir Technologies se pouští do jaderného byznysu. Uzavřela partnerství s firmou The Nuclear Company za účelem vývoje takzvaného NOS (Nuclear Operating System) – softwarové platformy řízené umělou inteligencí pro výstavbu jaderných reaktorů. V průběhu příštích pěti let do vývoje NOS Palantir nalije 100 milionů dolarů (přes 2,1 miliardy korun). Na konci tohoto období se má na trh dostat operační systém Palantir Foundry, který je určen pro řízení jaderných projektů a předcházet jejich tradičnímu nešvaru – prodlužování výstavby.
NOS bude využívat nástroje jako digitální dvojčata, prediktivní analytiku, sledování souladů s předpisy a optimalizaci dodavatelského řetězce. Tyto funkce mají pomoci nejen omezit vznik zpoždění ve výstavbě, ale také zlepšit řízení nákladů a zvýšit bezpečnost.
Trumpovi do not
Palantir je nejvíce známý svými nástroji pro integraci a analýzu dat používanými v obraně, financích a ve zdravotnictví. S platformou NOS vstupuje poprvé do oblasti jaderné infrastruktury. Platforma poskytne v reálném čase například přehled o harmonogramu dodavatelů, dodávkách materiálů, bezpečnostních kontrolách a o regulatorních milnících.
Mike Gallagher, šéf obranné divize Palantiru a bývalý člen amerického Kongresu, zdůraznil, že Spojené státy budou potřebovat více jaderné energie, aby obstály v narůstající konkurenci s Čínou. „Faktem je, že nemůžeme tuto strategickou soutěž s Čínou vyhrát, pokud neobnovíme naši schopnost budovat jaderné technologie,“ konstatoval fatalisticky v rozhovoru pro Bloomberg TV.
Podle červnové zprávy analytiků Bloombergu je aktuálně ve světě ve výstavbě 61 jaderných elektráren, z toho 26 v Rusku a 25 v Číně. Ve Spojených státech není ve výstavbě žádná.
Sliby a vize moderní jaderné energetiky
Společnost The Nuclear Company chce obnovit důvěru v jadernou energii modernizací způsobu, jakým se reaktory stavějí. Její dlouhodobý plán podporuje cíle vytyčené americkým prezidentem Donaldem Trumpem: do roku 2050 přidat 400 GW jaderné kapacity a postavit alespoň deset nových reaktorů do roku 2030. Pro představu: Ambice 400 GW je více než čtyřnásobek současné úrovně jaderné produkce v USA.
Platforma má mimo jiné podpořit spolupráci mezi dodavateli, posílit bezpečnostní kontroly i zjednodušit inspekce a povolovací procesy.
Společnost momentálně žádné reaktory nestaví, ale doufá, že pomocí digitalizace a softwarových nástrojů Palantiru dokáže do 30. let dodávat elektřinu z nových zdrojů. Generální ředitel The Nuclear Company Jonathan Webb vysvětlil, že díky NOS lze digitalizovat stovky tisíc dokumentů, které jsou nutné k výstavbě elektráren.„Takže když nastane zpoždění v dodavatelském řetězci, naše týmy v první linii o tom okamžitě vědí,“ uvedl.
Webb i Gallagher podle webu CarbonCredits sdílejí názor, že revitalizace jaderné energetiky není jen otázkou energetiky, ale také národní bezpečnosti. „Musíme se vrátit ke stavbě, protože pokud my nebudeme stavět jaderné elektrárny, budou to dělat Čína a Rusko,“ uvedl Webb.
Akciový boost
Oznámení o projektu NOS mělo okamžitý dopad na cenu akcií Palantiru, které po uzavření trhů vzrostly o 1,2 procenta a dosáhly rekordního maxima těsně pod 148 dolary. To navazuje na silný růstový trend akcií firmy, které v roce 2025 vzrostly téměř o 95 procent díky nadšení investorů z jejích platforem zaměřených na AI a státní sektor.
Analytici z Wall Street tvrdí, že tato dohoda ukazuje schopnost Palantiru růst i mimo oblast obrany a zpravodajství. Aktuálně platformu Foundry – respektive její „nejaderné“ funkce – používá více než 40 veřejných i soukromých amerických agentur a energetika se jeví jako cenný nový zdroj příjmů. Akcie Palantiru se obchodují za přibližně 246násobek očekávaných zisků pro rok 2025, což naznačuje vysoká očekávání – ale i určité riziko nadhodnocení.
Renesance jaderné energetiky
Vlády i firmy opět vidí v jaderné energii spolehlivý a nízkouhlíkový zdroj. Je to reakce na rostoucí poptávku po elektřině a tlak na dosažení klimatických cílů.
V současnosti je po světě v provozu více než 400 jaderných reaktorů, které pokrývají přibližně devět procent světové spotřeby elektřiny. Tento sektor vstupuje do nové fáze růstu. Stárnoucí zařízení se modernizují, stavějí se nové bloky a digitální nástroje mění způsob, jakým se projekty realizují.
Podle průzkumů trhu poroste globální jaderný stavební průmysl ze 7,7 miliardy dolarů v roce 2025 na 9,5 miliardy dolarů do roku 2034. Tento růst má být tažen novými politikami, obavami o energetickou bezpečnost a většími investicemi do bezemisních zdrojů základního zatížení.
Součástí této vlny jsou i malé modulární reaktory (SMRs), které nabízejí kompaktní a flexibilní řešení pro specifické trhy. Jejich potenciál ladí se širším jaderným oživením a může být ještě silnější, pokud se spojí s platformami jako NOS, které zjednodušují složité inženýrské a regulatorní úkoly.
Vogtle i Hinkley Point jako varování
Historicky byly jaderné projekty zatíženy zpožděními, překročením rozpočtů a složitou regulací. Gallagher připomněl, že během posledních 30 let byly ve Spojených státech dokončeny pouze dva reaktory – Vogtle 3 a 4 – a jejich výstavba trvala 15 let. Jedním z důvodů bylo množství papírování, které pracovníci museli zpracovávat.
Ještě horší situace pak panuje ve Velké Británii a jejím projektu Hinkley Point C. Ta je první novou jadernou elektrárnou ve Spojeném království za více než 20 let a čelí opakovaným zpožděním a navýšení rozpočtu. Původně měl být první blok spuštěn letos, ale aktuální odhad posunul spuštění minimálně na rok 2031. Náklady vzrostly z původních 18 miliard liber na více než 35 miliard.
Hlavními příčinami prodlev u Hinkley jsou problémy s výstavbou, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, pandemie covidu-19, narušení dodavatelských řetězců a složitost výstavby. Právě tento projekt vedený francouzskou EDF je považován za varování před riziky spojenými s velkými jadernými investicemi bez dostatečné digitalizace a prediktivního řízení.
Jádro je nový solár
Globální jaderná kapacita by měla rychle růst s tím, jak stále více zemí hledá čisté a stabilní energetické zdroje. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by měla jaderná kapacita vzrůst ze 416 GW v roce 2023 na 647 GW do roku 2050 a až na více než 1000 GW, pokud se posílí klimatická opatření.
Nové daňové pobídky a reformy regulací mají pomoci přesunout investiční boom od větrné a solární energie směrem k jádru. V tomto kontextu se platformy jako NOS stávají klíčovými; měly by totiž zásadně promluvit do cenotvorby celých projektů.
Platforma NOS od Palantiru a The Nuclear Company by mohla představovat zásadní zlom pro jadernou energetiku. Investice ve výši 100 milionů dolarů by se tak mohla relativně rychle vrátit. A reakce trhu ukazuje důvěru v to, že Palantir tuto vizi dokáže naplnit.
