Česko dohání ostudný deficit. Státní developer chystá mnohamiliardové průmyslové parky investorům
Zhruba dvacet miliard korun. Takový balík má v příštích pěti letech proinvestovat Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS) ovládaná ministerstvem průmyslu a obchodu. Peníze má vynaložit především na tři až čtyři velké, více než stohektarové průmyslové parky pro strategické investory, které se do Česka budou snažit přilákat příští vlády. „V okolních státech mají takové lokality dávno připravené. Na rozdíl od Česka, které dohání deficit,“ říká předseda představenstva SIRS Zbyněk Pokorný.
Aktuálně nemá Česko připravený ani jeden velký průmyslový park. Volných lokalit, kde by mohlo vybudovat ty opravdu rozsáhlé nad sto hektarů, je naprosté minimum. Ze seznamu vytipovaných míst, kde by mělo být možné stavět, tak loni v březnu založené SIRS vzešly tři hlavní: v Chebu, Dolní Lutyni a v Dolu Lazy. Je možné, že k nim přibude ještě některá z pěti právě zkoumaných lokalit v Ústí nad Labem. „Jsem přesvědčený, že do roku 2030 vzniknou parky ve všech zmíněných lokalitách,“ uvádí Pokorný.
Jím vedený podnik už dokončil studii proveditelnosti v areálech Dolní Lutyně a Cheb II. Právě do Chebu má Česko velkou příležitost přilákat skutečně významného investora. „Běží mezinárodní soutěž, investor si vybírá, ve kterém státě bude investovat. Nemohu prozradit, čeho se projekt týká, ale příležitost tak významné investice se Česku naskýtá maximálně jednou za tři roky až pět let,“ říká Pokorný s tím, že se jednání nachází v pokročilé fázi.
Kde by mohla zatím neznámá společnost investovat, by mělo být jasné už příští rok. SIRS proto spolu s městem založí společný podnik. Cheb do něj vloží své pozemky, SIRS vybuduje park. Připojení na elektrickou energii už je nachystáno, nyní je v přípravě dokumentace EIA. Karlovarský kraj chce rozvíjet například autonomní mobilitu, v Sokolově už BMW otevřelo okruh pro testování samořízených vozů. V nově vybudovaném parku by tak kraj rád viděl investora, který bude tento byznys dál rozvíjet.
Průmyslové parky se mají mnohonásobně vyplatit
Další park vzniká v Dolní Lutyni na Karvinsku. I zde se hraje o projekt z oblasti automotive. Podle informací e15 zde totiž hodlá jihokorejský Samsung postavit továrnu na baterie do elektromobilů za zhruba 200 miliard korun. Letos v březnu nicméně ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo, že investor svůj záměr odložil kvůli nejistému vývoji na trhu s čistě elektrickými vozy. Pokud se v budoucnu rozhodne stavět, Lutyně je favoritem číslo jedna, uvedlo ministerstvo.
SIRS proto nyní chystá potřebné pozemky. Převádí ty státní, vyjednává o výkupu soukromých. Až je zkompletuje, založí příští rok dceřinou společnost, která bude projekt zastřešovat. „K posunu jednáním s investorem by mělo dojít za dva až tři roky. Alespoň máme čas lokalitu definitivně nachystat,“ sděluje Pokorný.
Další park by měl vzniknout v důlním areálu Lazy, který se nachází v Moravskoslezském kraji. Ještě letos chce SIRS uzavřít smlouvu o spolupráci se státním podnikem DIAMO, který areál vlastní. Pokud ji ministerstvo průmyslu a obchodu po sněmovních volbách potvrdí, vznikne společný podnik. DIAMO vlastní pozemky, SIRS zase know-how, jak park do roku 2030 vybudovat. „I zde už probíhají jednání s investorem, konkrétnější ale být nemohu,“ dodává Pokorný.
Jím vedený podnik cílí ještě na Ústecký kraj, tedy i třetí strukturálně postižený region. Vytipoval pět lokalit v kraji, nyní vybírá tu, kde by si postavení parku vyžádalo nejnižší investice a představovalo by nejmenší rizika. Kde v kraji stavět, by mělo být jasné do konce roku.
Zatímco výše zmíněné velké průmyslové parky nachystá SIRS, tak u přípravy těch menších má sehrát jen poradenskou roli. Městům a krajům, které mají zájem – například Svitavy či Hradec Králové – pomáhá vyhodnotit potenciál a navrhnout možné využití těchto pozemků. Zároveň vytváří databázi všech takových míst po republice, která by bylo možné využít. „Ukáže-li se komerční potenciál, tak bychom do těchto menších lokalit rádi zapojili soukromý sektor, který by je rozvíjel sám. Nabízí se například forma PPP projektů,“ dodává Pokorný. Každoročně by do databáze mělo přibýt až pět lokalit.
Letos je SIRS financovaná navýšením základního kapitálu o 150 milionů korun, se stejným postupem se počítá pro příští rok. Od roku 2027 bude financovaná dle nového modelu, který začátkem června schválila vláda Petra Fialy (ODS). Ve zkratce bude fungovat tak, že si bude ministerstvo průmyslu a obchodu u SIRS jednotlivé dílčí kroky objednávat. Financování výstavby průmyslového parku tak bude rozděleno na dvě fáze. Ta prvotní, která se bude týkat například napojení sítí či výkupu pozemků, bude hrazena ze státního rozpočtu.
V druhé, investičně náročnější fázi chce SIRS využít více zdrojů. „Jednáme s Národní rozvojovou bankou či s Evropskou investiční bankou. Například v Ústeckém kraji se nabízí využití evropských fondů na rozvoj strukturálně postižených regionů,“ dodává Pokorný.
Ministerstvo ujišťuje, že se státu příprava parků vyplatí – každá investovaná koruna na výstavbu průmyslových areálů má podle něj přinést do veřejných rozpočtů až 8,7 koruny. Inspiraci hledá SIRS například u zemského developera v německé spolkové zemi Durynsko. Tam nyní probíhá příprava osmi průmyslových zón s celkovou plochou 1097 hektarů. Spolková země od roku 2010 podporuje stavbu zón s velikostí dokonce už od pěti hektarů.
