Most / Mladé rodiny tradiční vánoční romské zvyky ale nedodržují, děti o nich nevědí vůbec. „Už jsme jiná generace. Někdy jdeme na Štědrý večer i na diskotéku. Důležité ale je, že se všichni setkáme,“ říká osmatřicetiletý Julius Gabčo z Mostu. Jeho rodiče pocházejí z Ukrajiny. „Byl jsem hodně malý, ale pamatuji si, že rodiče zpívali ruské písničky a po domech chodili hudebníci s houslemi,“ vzpomíná otec dvou malých dětí.
Na řadu zvyklostí si vzpomněla Eliška Hudecová s Veronikou Rácovou, které v Klubu národnostních menšin pracují. „Ženy si tradičně ráno stouply k plotně a připravovaly hostinu. Mladí kluci chodili po sedlácích a prosili o slámu. Tu si dali doma pod jídelní stůl. Než k němu ale zasedli, vykoupali se všichni ve vaně s penězi, jinde do ní přidávali i šupiny,“ vypráví Rácová. Peníze dávali i pod talíř. „To děláme i dnes. Nedáváme drobné, ale bankovky,“ říká Rácová.
Sláma se objevuje ten den ještě jednou. „Po večeři jsme jí svazovali lžíce, aby byla rodina celý rok pohromadě,“ doplnila Hudecová.
Zvyky se lišily i podle toho, odkud Romové pocházeli. „Někde prostřeli a dali prázdný talíř i pro mrtvého z nejbližší rodiny. Jinde nandali na talíř jídlo a dali ho za okno,“ dodává Rácová.
Pro Romy je důležitější první svátek vánoční, kdy vypukly opravdové rodinné oslavy. „O Štědrém večeru jsme jedli hlavně bezmasé pokrmy jako jsou bobáľky nebo záviny šinga. Teprve druhý den byly masové hody,“ vykládá Hudecová.
