Rozházeli peníze klientů... | E15.cz

Rozházeli peníze klientů...

Tomíček Jiří

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Silvie a Pavel Pešátovi stojí před soudem kvůli krachu realitky Rekin. Ve velkém utráceli peníze klientů.

Podle žaloby připravila realitní kancelář Rekin více než sto klientů o šestatřicet milionů korun, celková škoda se pak vyšplhala na šedesát milionů korun.
Ačkoliv Pešátovým hrozí až deset let za mřížemi, prodávají domy a byty dál. A sice ve firmě Worm Reality, která je oficiálně zapsaná na čtyřiadvacetiletého Jiřího Žáka. Pešátová má ve Wormu na starosti pronájmy, což si Sedmička ověřila vlastním testem. Pešát zase vystupuje za Worm Reality jako poradce. A pokračuje ve výrobě dluhů. „Objednal si u nás grafické práce, dluží nám přes čtyřicet tisíc korun,“ tvrdí Tomáš Podoba z Postřelmova. A není jediný. „Nám nezaplatil za web téměř devadesát tisíc,“ říká Zdeněk Koroptvička z Brna. Přestože se redaktoři snažili spojit s Pavlem Pešátem nebo Jiřím Žákem, neuspěli.

Jeden velký večírek

Jak podle bývalých makléřů Rekinu vypadal život Silvie Pešátové a jejího, dnes už bývalého, manžela? Luxusní auta, nákladné vybavení poboček a drahé večírky. Účty ovšem neplatili ze svého, ale z peněz nic netušících klientů.
„Chovali se spíše jako gambleři než podnikatelé. Když jsem se dozvěděl, že akvárium v jedné pobočce vyšlo na padesát tisíc korun, šel jsem do kolen,“ řekl jeden z makléřů, který ve firmě pracoval. Redakce jeho jméno, stejně jako jména ostatních, nezvěřejní, ale má je k dispozici.
Firma údajně utrácela miliony i za reklamu. V roce 2008, v posledním roce existence firmy, vydala za marketing několik milionů korun. „Měli jsme reklamu všude. Od nákupních vozíků v Kauflandu za statisíce přes pomalované tramvaje a autobusy za statisíce měsíčně až po sponzoring basketbalistů Nové huti za sto tisíc měsíčně,“ vzpomíná další z makléřů. Památný byl podle něj vánoční večírek s Annou K. v roce 2007, jehož cena se vyšplhala na 250 tisíc korun. Většina z večírků se odehrávala v porubském Bowling Sky. „Byly to velké akce. Spousta lidí, jídla a pití,“ vzpomíná Dalibor Kroča z Bowling Sky.
Za zmínku rovněž stojí výčet firemních aut Rekinu. Dvakrát Mitsubishi Lancer a Peuget 407, Suzuki Vitara, Toyota Camri, Mercedes CL 200 a zlatý hřeb v podobě Volva XC 90 a Mercedesu CLS pro samotné manžele Pešátovy. Leasingy stály měsíčně okolo sedmi set tisíc korun. „Firma většinu aut kupovala s plnou výbavou,“ uvádí bývalá makléřka.
Luxusní bylo i vybavení devíti poboček. „Třeba vybavení pobočky na katastrálním úřadě naproti obchodnímu centru Karolina vyšla na 250 tisíc korun,“ vypráví jeden z bývalých zaměstnanců.
Všichni makléři, kteří pracovali v Rekinu, měli klasickou pracovní smlouvu. Pokud se hodně činili, mohli si měsíčně vydělat až padesát tisíc korun, přičemž celý plat často nešel přes výplatní pásku. „Dostávali jsme peníze bokem. Navíc jsme měli CCS kartu s limitem pět tisíc korun na měsíc plus tisícikorunový příspěvek na telefon,“ tvrdí další bývalá makléřka. Otázkou je, zda měl být Rekin od samého počátku tunel. „Neoficiální majitel Pavel Pešát něco podobného provedl v minulosti, když zprostředkovával lidem práci v USA, vybíral zálohy, ale nic nezařídil. Za to pak dva roky seděl ve vězení,“ říkámakléřka. Podle ní bylo cílem napumpovat co nejvíc peněz do reklamy, nabrat ty nejschopnější lidi, získat hodně zakázek a pak zpožďovat výplaty peněz.

Zdrcení klienti

Z úvodního soudního jednání však vyplynulo, že spíše než o zpožďování šlo rovnou o zpronevěru. „Převzali od klientů realitní kanceláře do úschovy prostředky, smluvně se zavázali, že s těmi prostředky zcela konkrétním způsobem naloží. Takto s nimi nenaložili a prostředky spotřebovali,“ uvedl státní zástupce Michal Togner.
Poškození klienti neměli přitom o tunelování nejmenší tušení. „Realitka se zdála být v naprosté pohodě,“ říká neoficiální mluvčí okradených klientů Jana Smékalová z Ostravy-Radvanic. S manželem si vzali úvěr na koupi domu v Bartošovicích na Novojičínsku. Přes dva miliony korun pak předali realitce. „Dnes nemáme nic – ani dům ani peníze. Musíme splácet úvěr, přes pět milionů, každý měsíc čtrnáct tisíc korun po dobu třiceti let. Pracujeme od rána do večera,“ říká Smékalová. Protože úvěr je zastavený právě tímto domem, domluvili se s jejich majiteli, že jim ho budeme splácet. „Abychom vůbec měli z čeho, tak musíme prodat náš dům v Ostravě,“ dodává okradená žena.
V realitce nakonec nezbyly téměř žádné peníze, ačkoliv se podle Smékalové mnohé zachránit dalo. „To by ovšem konkurzní správkyně musela udělat daleko více. Například vymoci smluvní pokuty z porušených obchodních smluv Rekinu,“ říká.
Konkurzní správkyně Eva Záděrová se brání, že udělala vše, co ji umožnil zákon. „Případné smluvní pokuty jsou soudně nevymahatelné, nebo náklady na vymáhání těchto pohledávek by převýšily přínos,“ vysvětluje správkyně. Smékalová neváhá obvinit z krachu realitky ani samotné makléře, kteří se rovněž hlásí k poškozeným kvůli nevyplaceným mzdám. „Museli minimálně půl roku vědět, jak to s jejich firmou je. Navíc nyní vyplývá z vyšetřovacího spisu, že někteří se na vykradení realitky sami podíleli,“ tvrdí podvedená žena.
Zda to tak skutečně bylo, rozhodne až soud. Ten bude pokračovat v rozplétání složitého případu v polovině března.

…a stále podnikají v realitách

Šestatřicetiletá Silvie Pešátová, která stojí před soudem za okradení klientů Rekinu, dál obchoduje s realitami. Silvie Pešátová stále pracuje v realitách. Jen si pro to vybrala jinou realitku, Worm Reality z Mariánských Hor, která je oficiálně napsaná na čtyřiadvacetiletého Jiřího Žáka. Na webových stránkách Wormu její telefon je uvedený u nabídek pronájmů bytů.
S Pešátovou se mi poměrně snadno podařilo domluvit osobní schůzku. Pod smyšleným jménem Jan Prchal jsem předstíral zájem o pronájem bytu na Raisově ulici v Mariánských Horách. „Na tom pronájmu jsem se zasekla. Zájemci se většinou zarazí, když zjistí, že jsou to dvě velké místnosti. Cože? Na webu to máme jako nula plus jedna? Tak to je tam špatně, je to totiž dvě plus kuchyňský kout,“ vysvětluje mi Pešátová do telefonu.
Trvám na tom, že se s ní chci sejít. „Jak se poznáme?“ ptám se. „Mne určitě poznáte,“ odvětí se smíchem.
Ve smluvený čas dorážím na místo, fotograf zůstává ukrytý v autě. Před domem se potkám s Pešátovou. Pokud by ale někdo čekal zlomenou ženu, které hrozí za téměř šedesátimilionovou škodu až deset let za mřížemi, byl by na omylu.
Přivítala mne stejně jako v telefonu usměvavá osoba, která oplývala zájmem uspokojit mé bytové potřeby. Vycházíme do prvního patra, kde nás čeká majitel bytu se svou dcerou. Prohlížím si byt, zároveň si ho fotografuju mobilním telefonem. Pro mou přítelkyni. Na jednom snímku je i samotná Pešátová.

Je to šmečko

Byt je hezký, padesát metrů čtverečních za sedm tisíc měsíčně včetně služeb. Poněkud mne ale rozladila skutečnost, že za rohem je bar, k němuž náleží přímo pod oknem bytu letní terasa. „Mám s tím špatné zkušenosti, opilci v noci chodí a dělají kravál. No raději to přítelkyni, která kvůli nim v noci nespí, fotit nebudu,“ říkám majiteli bytu.
Ten mne uklidňuje. „Bar se má zavírat. Pronajímatel chtěl změnit smlouvu bez vědomí majitelky,“ tvrdí. „Takové šmečko,“ vstupuje do rozhovoru Pešátová a já mám velký problém udržet se v roli. Slyšet jí, jak se podivuje podvodu, je divné. „No podvod, šmečko,“ upřesňuje Pešátová, když vidí mé rozpaky.
Bavíme se o všem možném, o nekuřáckých restauracích a vegetariánských jídelnách. „Nejím maso. Nikdo se mnou ale na oběd nechce chodit,“ prozradí na sebe v jednu chvíli Pešátová a dává mi tip na jednu takovou jídelnu. „Je na Sokolské ulici, přímo naproti soudu,“ dodává. Bleskne mi hlavou, že u soudu to velmi dobře zná a opět mám problém, abych nevypadnul z postavy, kterou hraju. Loučím se s majitelem bytu a společně s Pešátovou jdeme ven. Na ulici se potkáváme s dalším zájemcem o pronájem. Jmenuje se Prchal. Stejně jako je mé vymyšlené jméno. Málem mne polije pot, taková neuvěřitelná souhra náhod mi vyrazila dech!
Chvíli se bavíme o jiných možných bytech k pronájmu. Pak se rozloučíme. Večer mi Pešátová volá ještě jednou, že se jí uvolnil jiný byt k pronájmu nad restaurací Blesk taky v Mariánkách. Ale nereaguji, Silvii Pešátové bych nerad naletěl.
Když jí můj redakční kolega o dva dny později oslovil s dotazem, zda pokračuje v realitní činnosti, zapřela to. „Mám malé děti, víte. Nevím, jak bych to dokázala zvládnout,“ tvrdila Pešátová. Podle našeho zjištění to zvládá.

Autor: Tomíček Jiří

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video