Rybníky v zimě: bruslaři s hrablem, policie s vrtačkou, rybáři s motorovou pilou

Na rybnících je živo i v zimě. Spousta lidí jim dává přednost před zimním stadionem. Poříční policie proto začala měřit tloušťku ledu.

Martin Polesný z Neštěmic jezdil s dětmi bruslit na stadion do Povrlů. Minulou neděli se rozhodl jinak. Na radu kamaráda naložil rodinu do auta a vyrazil k Chlumci na Zámecký rybník. A byl nadšený.
„Stadion je většinou přeplněný a led je během půl hodiny rozježděný tak, že se nedá bruslit. Tady je led o hodně lepší a co si očistíme, máme jen pro sebe. Pro děti je to rozhodně bezpečnější,“ říká otec devítileté dcery a pětiletého syna.
Právě volnost láká bruslaře na rybníky nejvíc. Ani nevadí, že nejdřív musí z ledu odhrnout hrablem napadaný sníh. „Na rybník chodíme několikrát týdně. Baví nás to, protože můžeme hrát hokej. To při bruslení na stadionu nejde. Navíc na rybník můžeme kdykoliv a zadarmo,“ svěřuje se šestnáctiletý Marek Vít z Chlumce.

Stadiony pro hokej

Kdo si chce jít zabruslit na stadion, musí si nejdřív zjistit, jestli veřejné bruslení neodpadlo. Doby veřejných bruslení v pevném termínu jsou pryč. Umělý led je hlavně pro hokejisty.
„Termíny veřejného bruslení určujeme v závislosti na potřebách obou hokejových smluvních partnerů, tedy akciové společnosti HC Slovan a občanského sdružení HC Slovan a krasobruslařského klubu,“ uvedla mluvčí Městských služeb Ústí nad Labem Zuzana Cardová.
Na zimní stadion v Ústí nad Labem chodí bruslit v průměru 180 lidí. Na jednoho bruslaře tak připadá deset metrů čtverečních plochy, tedy něco přes třikrát tři metry ledu. To není ani na pořádný rozjezd.
„Zpravidla pořádáme bruslení dvakrát týdně, což je podle našeho monitorování návštěvnosti postačující. Ze zkušenosti víme, že o zařazení třetího dne v týdnu bruslaři neprojevují větší zájem,“ tvrdí Cardová.

Na led s nářadím

Ústecká poříční policie na potřeby bruslařů na rybnících zareagovala a od letošní zimy začala měřit jako první v republice tloušťku ledu. Prozatím na Ústecku, Teplicku, Děčínsku a Litoměřicku. K hlášení o sjízdnosti silnic tak na stránkách severočeské policie přibyla i hlášení o tloušťce ledu.
„Byl to vlastně nápad našeho nového kolegy, který se ptal, jestli by nebylo dobré takový informační servis pro lidi dělat. My samozřejmě nemůžeme garantovat, že je vstup na jakýkoliv led bezpečný. Ale lidé se aspoň mají kde dozvědět, jak moc jsou na tom svém rybníce ohrožení,“ říká Martin Racek, který měření ledu provádí.
V plovací vestě, potápěčském obleku s tepelnou kombinézou a s helmou na hlavě vrtá do ledu postupně tři díry a vkládá do nich měrku. Metr od břehu, patnáct centimetrů. Pět metrů od břehu, čtrnáct centimetrů. Dvacet metrů od břehu, třináct centimetrů. „Člověka to unese, ale lidi by si měli uvědomit, že na tom ledu nejsou sami. Za bezpečný se považuje až led, tlustý pětadvacet centimetrů,“ upřesňuje policista.
Ze břehu měření sledují správci z Chlumecké rybářské. Oni sami se na tloušťku ledu příliš ohlížet nemůžou. Díru do ledu je kvůli rybám potřeba prořezat motorovou pilou každý den. „Udělat to musíme. Na led proto nelezeme, jenom když se hodně houpe. Přece jen jsme chlapi kolem sta kilo,“ směje se jeden z nich Ladislav Cimfl.

Je to riziko

Vodohospodáři ale bruslení na přírodním ledu nedoporučují. „Led se kvůli proudění tvoří různě silný a při poklesu hladiny pod ním vznikají vzduchové kapsy. Zimní stadion je jistější,“ říká vedoucí teplického úseku Povodí Ohře Jiří Stejskal.
Když už led začne praskat, člověk by se podle něj neměl snažit utíkat na břeh. Měl by naopak rozložit váhu. „Lehnout si, roztáhnout ruce a nohy a šoupat se zpátky cestou, kterou přišel. Je ale jasné, že se to snáz řekne, než udělá. Když praská led, zmatkuje skoro každý,“ podotýká Stejskal.
V posledních letech policisté ani vodohospodáři nepamatují, že by se pod někým led probořil. V minulosti se ale takové případy staly. „Než jsem na přehradu před třemi lety přišel, tak se to tam pod jedním klukem propadlo. Dopadlo to špatně. Našli ho až na jaře,“ tvrdí hrázný z vodního díla Všechlapy Petr Ambrož.
Alternativou jsou umělá venkovní kluziště. Například v Terezíně si takové vytvořili skauti a místní hokejisté ve spolupráci s hasiči na hřišti před Magdeburskými kasárnami. Stačilo na asfalt přečerpat sedm cisteren vody z Ohře. V Ústí nad Labem podobné kluziště udržuje radnice obvodu Severní terasa na laguně v Centrálním parku.