Házenkářský oddíl SKP Frýdek-Místek se může pochlubit kvalitní mládežnickou základnou. Všechny mládežnické celky hrají nejvyšší soutěže v republice. Cílem těchto družstev je vychovat házenkáře pro dospělý tým hrající extraligu.
„Máme deset kategorií mládežnické házené. Až do patnácti let jsou kategorie po jednotlivých ročnících. Následuje mladší a starší dorostenecké družstvo. V každém z nich hrají házenkáři dvou ročníků,“ uvádí trenér mladších žáků Miloš Oulehla.
Nejmladší děti chodí do přípravky, která je zaměřená především na obratnost a seznámení se se základy házené. „Jsou to sedmileté a osmileté děti. Ty zatím trénují jen dvakrát týdně. Větší zátěž by ještě nezvládly,“ konstatuje Oulehla.
Nad přípravkou je kategorie mini žáků. Ta už kromě tréninků hraje i soutěžní zápasy. „Jsou to devítiletí a desítiletí malí házenkáři. Po nich následují dvě družstva mladších žáků a další dva týmy starších žáků. Každý celek tvoří většinou zhruba dvacet dětí stejného ročníku,“ vysvětluje Oulehla.
Každé družstvo má svého trenéra s tím, že děti vždycky co dva roky přecházejí k jinému. „Každý trenér jim dá něco jiného. Myslím, že všichni tady s dětmi dobře pracují a snaží se jim předat své zkušenosti. Jsme ze Skalice, takže syn musí na tréninky dojíždět. Častokrát pro něj jezdím, ať se nemusí nějak komplikovaně dostávat sám domů,“ říká jeden z rodičů Ladislav Kocich.
Jedinou nevýhodou je fakt, že klub nemá peníze na autobus. Rodiče tak musí vozit děti na zápasy. „Bohužel jezdí jedni a ti samí. Teď jsme se všichni složili a nechali klukům udělat trička s nápisem Mistři,“ prozrazuje Kocich.
Házená je tvrdý kontaktní sport, který není pro každého. „Dobré je, když dítě začne v devíti nebo desíti letech. Už od žáků se musí naučit jak rozdávat, tak přijímat rány. Předvídat situace, které vyplynou ze hry. Správně se postavit protihráči. Jen výjimečně se dokáže začlenit do družstva někdo, kdo začne později,“ popisuje Oulehla.
Povinné kontroly
Český svaz házené mladé házenkáře pravidelně kontroluje, jestli prošli zdravotními testy. „Každý hráč je evidovaný. Musíme jej každý rok vyšetřit a zjistit, jestli může házenou bez problémů dělat. Rodiče se tak nemusí bát, že by jejich dítě dělalo sport, na který výkonnostně nemá,“ uklidňuje doktorka Romana Chrostková.
Házenkářský klub spolupracuje už řadu let s Jedenáctou základní školou, na které jsou sportovní třídy se zaměřením na házenou a volejbal. „Škola musí žákům těchto tříd zaručit, že budou mít pět hodin tělocviku týdně. V těch se nevěnujeme pouze házené, ale také ostatním sportům jako je gymnastika nebo atletika. Navíc jednou týdně chodí všechny děti povinně na bazén regenerovat. V zimě s nimi jezdíme na lyžařské kurzy. Začali jsme jezdit také na pobyty k moři,“ vyjmenovává aktivity dětí ze sportovních tříd šéf trenér mládeže SKP Frýdek-Místek Martin Strnadel.
