S adrenalinem roste touha „zabíjet” | E15.cz

S adrenalinem roste touha „zabíjet”

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Hrát si na vojáky? Klidně i v dospělosti. Míst, kde může člověk beztrestně pálit po svých protivnících je v regionu dost.

Zastřelit vlastního šéfa, manželku nebo kolegu z konkurenční firmy? Na Klatovsku žádný problém. A dokonce za to nehrozí ani kriminál. Střelec však musí počítat s tím, že si jen uleví, ale oběť se za chvíli zvedne. Řeč je o paintballu a airsoftu. Oba sporty jsou založeny na podobném principu, mají však naprosto odlišná pravidla a dost rozdílné jsou i náklady. Redaktor Sedmičky, který zbraním holduje už od dětských let, porovnával tyto „hračky“ se zážitkem ze střelby ze skutečných zbraní.

Modřiny neodradí

Paintball, střelba kuliček s barvou, se v Čechách těší oblibě u lidí všech profesí, kteří se chtějí odreagovat nebo třeba postřílet zástupce konkurenční firmy. I takové boje někteří provozovatelé paintballových hřišť pořádají. „Je to zvláštní, ale nejagresivnější bývají při této hře holky,“ směje se Petr Novotný, který s přáteli navštěvuje hřiště pravidelně. Oproti předchozím rokům je už hra cenově dostupná všem. Půjčení zbraně, ochranných pomůcek a dalšího vybavení včetně pronájmu hřiště stojí řádově něko- lik stovek korun, jedna střela vyjde zhruba na dvě koruny. Hrát se dá přitom průměrně dvě až tři hodiny. A kde se takto legálně na Klatovsku pustit do likvidace nepřátel? Jedno hřiště je možné najít v Sušici, další v Železné Rudě.

„Jednou jsme vyzvali konkurenční společnost k paintballové bitvě. Takový masakr snad nezažil ani Napoleon u Slavkova. Ztrátám na životech nebo zraněním jsme se naštěstí vyhnuli,“ vzpomíná Martin Písařík. Většinu hráčů neodradí ani to, že rozprsknuté střely mohou způsobit modřiny. Ví o tom své i redaktor Sedmičky, který paintballovou bitvu podstoupil. A jak sám říká, někdy to docela bolí.

Airsoftové bitvy jsou naopak výsadou klubů, které napodobují skutečné vojenské jednotky a mnohdy jsou střety nepřátel dějově stejné jako ve skutečnosti. Oproti paintballu jsou zbraně dokonalými replikami samopalů, kulometů, pušek a krátkých zbraní. Ke střelbě používají hráči kuličky, ty ale po zásahu cíle žádnou barvou neoznačí. „Navíc airsoft není hra, kde by si mohli lidé půjčit zbraně a jít si na několik hodin zastřílet. Všechno vybavení si kupujeme sami. Už sice vznikla veřejná střelnice na airsoft, ale ta je jen v Praze,“ říká člen klatovského týmu Martin Gajdošík.

Spousta airsoftových zbraní odpovídá originálům i hmotností. Tahat se na zádech s kulometem několik kilometrů není zrovna nic příjemného. O to větší je ale zážitek ze samotné hry, která oproti paintballu může trvat i několik dní. „Nedávno jsme se vrátili z akce, ve které operovaly čtyři jednotky. Jedni hráli Afghánce, kteří pašují drogy, další třeba hlídali vesnici. Na tuhle akci už může veřejnost, ale jen jako diváci,“ dodává Gajdošík. Airsoftové zbraně vyzkoušel i náš redaktor. Srdcem mechanismu je u takových zbraní stlačený vzduch nebo baterie.

A co skutečné zbraně? Tady už je střelba po lidech zapovězena a někteří si takovou zálibu příliš neužijí. Přesto se paintballové a airsoftové zbraně jen těžko vyrovnají pocitu zpětného nárazu pistole ráže 45. Na rozdíl od bojových her už musí mít střelec zbrojní průkaz. Přesto se najdou střelnice, kam může člověk přijít i bez zbrojního průkazu a zastřílet si pod vedením instruktora. Asi nejznámějším místem tohoto typu je plzeňské Leiko. Na Klatovsku jsou neznámějšími místy střelnice poblíž Nalžovských Hor nebo přímo v Klatovech. Bez zbrojního průkazu si na těchto místech ale nikdo nezastřílí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.