Tři dny před Štědrým večerem vystoupil bývalý disident Václav Havel na balkon kladenské radnice před třicetitisícový dav, který zaplnil tehdejší náměstí Míru, aby jej vyzval k podpoře generální stávky. O týden později se stal prezidentem. Psal se revoluční rok 1989. A v Kladně, podobně jako v jiných městech republiky, vládla euforie.
„Byl jsem jeden z mála, který se tehdy na balkon s Havlem a dalšími osobnostmi Občanského fóra dostal,“ vypráví fotograf a galerista Jiří Hanke.
To už měl ve své fotokomoře zavěšené kinofilmy, na kterých zachytil, jak sametovou revoluci prožívali lidé v ulicích Kladna.
Večerní setkání s herci u zdejšího divadla byla zpočátku pro Kladenské hlavním zdrojem informací o tom, co se v metropoli děje.
Snažil se být všude
„Nejezdil jsem do Prahy, tam bylo fotografů dost. Spíš jsem se snažil dokumentovat, jak to prožívají lidé v Kladně. Pro fotografy to tehdy byly zlaté časy,“ vzpomíná Hanke. Nechyběl nejen na balkoně kladenské radnice, či na jednáních členů Občanského fóra s Václavem Havlem, Michaelem Kocábem v divadle, ale také před Poldovkou v době generální stávky nebo při vytváření živého řetězu v centru města.
Vysoký vousatý muž patřil už tehdy k uznávaným amatérským fotografům. Jako jediný z Kladna byl ještě před listopadovými událostmi 1989 vybrán, aby představil snímky na výstavě Fotofest v americkém Houstonu.
„Výstava pro Fotofest se připravovala rok dopředu, kdy se ještě s žádnou revolucí nepočítalo. Narychlo jsme proto pro ni dělali i pár snímků právě z listopadových událostí,“ říká fotograf a galerista Jiří Hanke. Právě jeho snímek prezidenta Havla na balkoně kladenské radnice byl ústřední fotografií houstonského magazínu.
Československo znali
v Americe i taxikáři
Hankeho dokumentární momentky se v roce 1990 dostaly nejen na festival v Houstonu, ale také do New Yorku na velkolepý koncert Pocta Václavu Havlovi.
Vzpomíná, jak tehdy znal Československo i šofér v taxíku a Havlovu Audienci hráli v Americe snad všude. Jeden z plakátů si proto strhnul a odvezl do Kladna na památku.
Fotografie z cesty po Americe ale na výstavě Sametová v Malé galerii České spořitelny, která začala v pondělí, nejsou. Vystavených je celkem jedenačtyřicet snímků z listopadových a prosincových dnů v Kladně. Pouze poslední, fotografie mávajícího prezidenta Václava Havla v areálu Poldovky, je z roku 1993. „Přišla mi taková symbolická,“ vysvětluje Hanke.
Věří, že Kladenští si cestu do galerie najdou a mnozí z nich se možná na fotkách poznají. Třeba maminka v proužkovaných kalhotech, která do živého řetězu zapojila i kočárek s dítětem, bývalí Poldováci s transparenty podporující generální stávku, nebo studentky zapalující svíčky před tehdejším sídlem Okresního výboru KSČ na Sítné. Vysoké prosklenné budově neřekli obyvatelé Kladna jinak než KOKOS, což znamenalo „komunistický kostel“.
Název vydržel budově dodnes, přestože v ní nyní sídlí Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT a další instituce. Dokonce jej využívá i kladenský magistrát, když zve obyvatele města na zasedání zastupitelů.
Část snímků uvidí
lidé poprvé
„Bylo by hezké, kdyby se na fotkách někdo poznal. I když některé z nich jsou například vystavené ve Sládečkově vlastivědném muzeu nebo byly uveřejněné v různých knížkách, zatím se nestalo, že by mi někdo řekl, že na tom snímku je právě on. Na výstavě je ale část fotografií, která ještě vystavená nebyla,“ říká Jiří Hanke.
Ví, že spousta lidí si život dvacet let po revoluci představovala jinak, sám zklamání necítí. „Myslím, že by si měli víc připomínat, jak jsme před rokem 1989 žili. Pocit úžasné svobody, který jsem tehdy v Americe pocítil, by mi za komunistů nic nenahradilo,“ dodává Hanke.
