Sbírají vše papírové. I obaly od žiletek

řikrát do roka se sjíždějí do přerovského Závodního klubu Pivovar lidé, jejichž vášní je papír. A ne tak ledajaký. Sbírají pivní či sýrové etikety, obaly ze žiletek, čajů a čokolád, kalendáříky, pohlednice, samolepky, známky či zápalkové nálepky. Doma jich mají tisíce, ale získat další „kousky“ je pro ně výzvou.

Jedním z těch, kteří přijeli v neděli 13. června, je i Jiří Hloušek z Přerova. Na burzovní stůl rozkládá kapesní kalendáře. Doma jich má přes dvacet tisíc, ale svou sbírku neustále rozšiřuje – proto prodává, nakupuje, vyměňuje. Už desítky let. Mezi sběrateli je jeho jméno pojmem, patří mezi odborníky a znalce. Ve středu 16. června oslavil Jiří Hloušek sedmdesátiny a ke kulatinám nechal vyrobit speciální kapesní kalendář se svou podobenkou. Jednou možná právě tento kousek z omezené kolekce bude mít velkou hodnotu.

Dopis do Sušice

Kouzlu „papírové sbírky“ podlehl coby osmiletý kluk. „V únoru osmačtyřicátého roku jsem začal sbírat zápalkové nálepky a začátky byly opravdu dobrodružné. S kluky jsme šmejdili na nádraží po popelnicích, protože tam uklízečky vyhazovaly zápalky i ze Slovenska. Maminka z mých výprav radost neměla, tak jsem pak usoudil, že na to musím jinak. Napsal jsem proto dopis do podniku Solo Sušice a poprosil je, aby mi nálepky poslali. Za pár týdnů mi od nich přišla velká obálka, měl jsem radost a do sbírání se s vervou pustil,“ vzpomíná Hloušek.

Postupem let ho už zápalkové nálepky přestaly zajímat, kolekci prodal a vrhl se na jiné „papírové sběratelství“. Kromě kalendářů shromažďuje třeba obaly ze žiletek, kterých už nasbíral dva a půl tisíce. „Ještě mám ale co dělat, abych měl ucelenou sbírku, protože českých žiletkových obalů je zhruba deset tisíc,“ podotýká sběratel.

Špičkou je ovšem Jiří Hloušek ve sběru pohlednic z Přerova - má jich okolo čtyř tisíc a nikdo na světě ho v současné době nemůže v této oblasti trumfnout. Schraňuje je, třídí a každý den jim věnuje část svého času.

Sběratelské vášni propadl v dětství i Přerovan Vojtěch Krutil. Ten se specializuje pouze na české zápalkové nálepky od roku 1834 a dnes vlastní unikátní sbírku, v níž mají čestné místo obrázky ze sirkových krabiček, které si z dětství mohl pamatovat ještě i Jan Neruda.

Nálepky si v padesátých letech minulého století začal Vojtěch Krutil vyměňovat s kamarády - a zatímco je tenhle koníček dávno opustil, on jich za padesát let nastřádal nespočet. Dnes se řadí k největším sběratelům a také znalcům v České republice. „Jednou jsem se zúčastnil televizní soutěže na téma zápalkové nálepky a vyhrál jsem ji,“ dodává přerovský sběratel Krutil.

Stovky Franzů Josefů

František Josef I. má čestné místo ve sbírce Miloslava Musila, který se „papírovému sběratelství“ věnuje spolu se svými rodiči. Dohromady už dali stovky obrázků a fotografií tohoto legendárního panovníka a jeho příbuzných.

„Maminka si Franze Josefa natolik oblíbila, že mu věnovala celou kolekci. Otec se zase specializuje na obrázky válečných lodí, na město Prostějov a Plumlovský zámek,“ říká Musil.

Tím ale okruh rodinné sbírky nekončí - místo v ní mají i poetické obrázky buclatých dětí od akademické malířky Marie Fischerové Kvěchové a samostatnou kolekci tvoří i prvorepublikové erotické fotografie dívek. „Nejvíce jsme z našich papírových sbírek sesbírali pohledů. Těch máme více než padesát tisíc,“ pochlubí se na závěr Musil.

V Závodním klubu se sběratelé znovu sejdou 12. září.