Sedm libereckých NEJ. Sedmička pátrala dole i nahoře | E15.cz

Sedm libereckých NEJ. Sedmička pátrala dole i nahoře

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Z krajského úřadu, nejvyšší budovy v Liberci, se dá dohlédnout na různá místa. Určitě na Ještěd, nejvyšší kótu města. Možná i do Machnína, kde je nejnižší místo v Liberci. Sedmička hledala NEJ.

Tlusté podkolenky, pohorky, sluneční brýle a krosna se spacákem na zádech. Tak vyrazil redaktor Sedmičky udolat vrchol krajského úřadu, nejvyšší budovy v Liberci.
K úpatí mrakodrapu dorazil „masňácky“ autem. Pak se ale expedičním způsobem za pomoci moderní techniky začal postupně přesouvat k vytyčenému cíli.
První výškový tábor sice redaktor rozbil ještě v suterénu budovy, pak ale začal stoupat vzhůru. S jednou přestávkou nakonec dorazil až do pověstného sedmnáctého patra jediného libereckého mrakodrapu.
Úplný „top“ budovy to tady ještě není. „Nad námi jsou ještě dvě patra, tam ale běhají jen hasiči, když tu pořádají své závody,“ říká krajský mluvčí Jiří Langer, pro tuto chvíli něco jako šerpa.
Redaktor Sedmičky byl pár metrů pod vrcholem osmasedmdesátimetrové budovy, desátého největšího mrakodrapu v Česku. Byl výš než hejtman. A výš než desetitisíce Liberečanů, pokud zrovna nebyli na Ještědu. Sedmička ale pátrala i po dalších NEJ. Takže popořádku.

1. Nejvyšší budova

Mrakodrap krajského úřadu byl postaven v letech 1967–1976 pro potřeby Státního výzkumného ústavu textilního a Výzkumného ústavu textilní technologie. Navrhl jej architekt Zdeněk Plesník, v té době projektant „gottwaldovského“ Centroprojektu, vzešlého z Baťova odboru výstavby. Tento odbor „namaloval“ mimo jiné proslulou správní budovu firmy Baťa, takzvanou Jednadvacítku. „Ačkoli obě stavby vznikaly v různých režimech a pod různými projektanty, nesou celou řadu společných rysů. Kupříkladu využití páternosteru, který v Liberci vyjíždí dokonce o jedno patro výše než ve Zlíně,“ komentuje Langer. Nejvyšší liberecký mrakodrap má ale jeden problém. „Při stavbě ani rekonstrukci nevyřešili přemostění řeky Nisy, která protéká jen pár metrů před hlavním vchodem. „Tento problém před námi ještě stojí,“ dodal Langer.

2. Nejvyšší místo

Kdo by neznal Ještěd. Maketa horského hotelu a vysílače zdobí dokonce i atrium budovy libereckého krajského úřadu, vlastně se tak snoubí dvě NEJ z Liberce. Nejvyšší místo v Liberci ale nesouvisí s vysílačem, jde o vrchol hory Ještědu ve výšce 1 012 metrů. Na vrchol lidi vyveze dnes už jediná visutá kabinová lanovka v Česku, postavená v roce 1933. Těsně pod horou Ještěd leží Horní Hanychov, nejzápadnější městská část Liberce.
Ještě před výstavbou vysílače stál na vrcholu Ještědu velký kříž. Zdejší kříže mají svoji dlouhou historii doloženou od roku 1737, zatím poslední pochází z roku 1990. Jeho předchůdce byl v 80. letech 20. století tajně uříznut, údajně na pokyn komunistického předsedy národního výboru v Liberci.

3. Nejnižší místo

Zatímco vrchol Ještědu je ve výšce 1 012 metrů, nejnižší bod Liberce je o téměř sedm set metrů níže. Je jím místo, kde řeka Nisa opouští libereckou část Machnín. Nachází se ve výšce jen 325 metrů nad mořem. Že je tady hodně nízko, napadne rychle asi každého. Hlavně břehy Nisy vypadají teď z jara, kdy se v ní valí nejvíc vody, hodně nízké. „Ještě jeden den bude pršet a je vymalováno,“ říkal jeden z místních obyvatel při pohledu na řeku. „Ale za poslední roky se tu řeka vylila jen dvakrát, tak snad to ještě nějaký rok vydrží,“ dodal.

4. Nejnižší teplota

Chce-li člověk zjistit nejnižší naměřenou teplotu v Liberci, nemusí vůbec pátrat v dávné historii. O rekord se totiž postarala nedávno skončená zima. Devatenáctého prosince loňského roku naměřili meteorologové v Liberci minus devatenáct a půl stupně. Což o dva a půl stupně překonalo rekord, který v Liberci držela zima z roku 1940. Ve stejný den mrzlo až praštělo i na Jizerce, kde naměřili dokonce minus třiadvacet stupňů.

5. Nejužší dům

Stačí přejít z jednoho konce malé místnosti na druhý a člověk přejde zároveň napříč celým domem. Šířka jedné místnosti je totiž i šířkou domu. Toho nejužšího v Liberci. Stojí na Rámovém vršku, široký – nebo spíš úzký – je jenom čtyři metry. Stavět ho začali už v 90. letech 19. století. I když na to jeho zevnějšek dnes moc nevypadá, uvnitř je dům rekonstruovaný a žijí v něm tři rodiny. Tak úzký je proto, že Staré město v Liberci bylo dříve hodně zastavěné.

Nejvíce lidí v jednom obytném komplexu, takový primát v Liberci drží komplex Hokejka, vytvořený ze sedmi spojených paneláků. Bydlí tu více než dva tisíce lidí. Název dostal podle svého tvaru hokejky. Hradba z panelů je dnes orientačním bodem v Pavlovicích.

7. Nejlidnatější čtvrť

Nejvíce Liberečanů žije v Rochlici. Kromě toho, že Rochlice je jednou z nejstarších libereckých čtvrtí, je tedy i nejlidnatější, žije tam přes dvacet tisíc lidí. Už po druhé světové válce v ní žilo přes čtyři tisíce lidí, k největšímu nárůstu ale došlo až v souvislosti s rozsáhlou panelovou výstavbou v době normalizace.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video