Co se dá považovat za skutečný poklad Zlínského kraje? Spoustu lidí napadne v první řadě kroměřížský zámek a zahrady zapsané od roku 1998 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jenže na malém území je toho k vidění mnohem víc. V okruhu třiceti kilometrů od Zlína je řada míst, které by neměly uniknout pozornosti nejen turistů.
Sedmička se rozhodla uspořádat soutěž a vybrala sedm nejznámějších lákadel. Čtenáři však mohou poslat vlastní tip a na webu www.sedmicka.cz pak sami rozhodnout o sedmi největších skvostech regionu.
Hanácké Athény
Ve výběru nemůže chybět již zmiňovaná Kroměříž. Podzámecká a Květná zahrada s renesančním zámkem, ve kterém je cenná sbírka obrazů, je nejblyštivějším turistickým klenotem kraje. Hanácké Athény, jak se městu na řece Moravě říká, přilákají ročně desetitisíce návštěvníků z Česka i ciziny.
Vadou na kráse je však nedobrý stav zahrad. Obě se totiž dostaly na seznam nejohroženějších památek světa. „Chceme to změnit. Záleží na tom, jestli získáme potřebné peníze,“ podotýká ředitel pobočky Národního památkového ústavu v Kroměříži Jan Slezák.
Světově známou lokalitou je také díky funkcionalistické architektuře Zlín. O souboru čtvrtí s typickými dělnickými půldomky či Baťově mrakodrapu však vědí kromě Zlíňanů už spíš jen odborníci. A to je škoda.
Fenomén Jurkovič
Za nezaměnitelnou atmosférou vyráží turisté do Luhačovic, proslulých nejen léčivými prameny, z nichž nejznámější je Vincentka. Lidé tam jezdí také za souborem staveb architekta Dušana Jurkoviče.
„Jurkovič je fenomén, stejně jako Baťa. Pracujeme na tom, aby díky jeho stavbám bylo lázeňské centrum zapsáno na seznam UNESCO,“ říká Dana Daňová z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.
Nejnavštěvovanějším místem v regionu je zoo Lešná. Přírodní areál se během posledních dvaceti let změnil k nepoznání a zařadil se k evropské špičce mezi zoologickými zahradami. Punc jedinečnosti dává parku pohádkový zámek. „Loni navštívilo zahradu půl milionu návštěvníků. Obrovskými lákadly jsou tropický pavilon, sloninec, gorilí pár či průchozí expozice, kde jsou lidé v těsné blízkosti zvířat,“ říká vedoucí oddělení výchovy a propagace zoo Romana Bujáčková.
Dalším unikátem regionu, tentokrát technickým, je Baťův kanál. Osmnáctimetrový rozdíl hladin na šedesát kilometrů dlouhé vodní cestě mezi Otrokovicemi a Sudoměřicemi vyrovnává třináct plavebních komor. Kdysi měl být kanál součástí průplavu Dunaj – Odra – Labe, dnes je z něj turistická atrakce.
„Loni přilákal pětašedesát tisíc návštěvníků. Letos to může být navzdory krizi o nějaký tisíc víc,“ soudí Daňová.
Poutní místa
Region láká také tisíce věřících. Jak by ne, když nedaleko Zlína leží dvě významná poutní místa. Jedno z nich, Velehrad, je spojeno se vznikem Velkomoravské říše a příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Před barokní bazilikou sloužil v roce 1990 mši papež Jan Pavel II.
Další poutní místo leží nad Bystřicí pod Hostýnem. Vrcholu 718 metrů vysoké hory vévodí velkolepý poutní chrám. Pověst tvrdí, že tam ve 13. století pomohla Panna Maria odrazit tatarské vojsko táhnoucí Moravou. Voda, která tam vyvěrá, má prý léčivé účinky.
„Jednou za pár let na Hostýn s manželkou vyrážíme. Vodu jsem tam ale ještě nepil. Pokaždé si dám raději pivo,“ říká se smíchem Karel Netola ze Zlína.
Pokud váš favorit není v anketě, napiště jej do diskuzního fóra, nebo jej pošlete mailem na redakcezlin@mf.cz, anebo poštou na adresu Sedmička, Mladá fronta a.s., Rašínova 68, 760 01 Zlín
