Přerov / Psal se rok 1911 a málokdo z Přerovanů si uměl představit, jak vypadá letadlo. A už vůbec ne, jak se může těžký kolos tak lehce pohybovat ve vzduchu. Jako první jim tento zázrak představil Jan Kašpar, nejznámější z prvních českých leteckých pilotů. Lidé si mohli vykroutit krky, když se dívali na jeho Blériot XI.
„Bylo to přesně 25. června roku 1911 a jako letiště pilotovi posloužilo vojenské cvičiště u odbočky na Henčlov. Let trval osmnáct minut a čtyřicet vteřin, letec dosáhl výšky čtyři sta metrů a rychlosti sto kilometrů za hodinu,“ uvedl Jaroslav Schön ze Svazu letců.
Přerovský obzor přinesl i obdivná slova: Na elegantní stroj, kroužící jak ohromný pták nad úrodnými nivami Hané, byl nádherný pohled.
Masarykova letecká liga
Jan Kašpar touto leteckou křivkou „pokřtil“ vzdušný prostor nad Přerovem. Nemohl ovšem tušit, že zrovna toto město se za necelých třicet let stane významným leteckým působištěm.
Kdo by chtěl v té době podcenit význam letectví, byl by považován za blázna. Dobře si jeho cenu uvědomoval i prezident Masaryk, který stál v roce 1926 u zrodu Masarykovy letecké ligy. Jeho heslem bylo: Organizovat síly občanstva ku práci pro pokrok v letectví a jeho využití k rozkvětu státu.
Jeho výzvu vyslyšel Přerovan Antonín Němec, který založil přerovskou skupinu Masarykovy letecké ligy. Nadšenci v ní sdružení připravili pro místní lidi další obrovskou událost, první letecký den, který se konal 22. září 1929. „Během dopoledne se tu uskutečnilo pětašedesát vyhlídkových letů. Odpoledne přišlo neuvěřitelné množství diváků. Okolo dvaceti tisíc lidí s úžasem sledovalo leteckou akrobacii,“ popsal Josef Volter ze Svazu letců.
O tom, jaké tehdy panovaly v „leteckém světě“ poměry, svědčí další zaznamenaná vzpomínka. „Čtvrtého srpna 1930 na poli u Újezdce přistál Baťův firemní letoun Albatros, kterým přiletěl Baťův úředník dojednávat podmínky stavby obchodu na Wilsonově třídě. Z dnešního pohledu je to neuvěřitelné. Nikde nehlásil přílet ani odlet, přiletěl se stejnou samozřejmostí, jako by dnes někde přicestoval autem. Lidé ale byli nadšení a letoun obdivovali,“ podotkl Jaroslav Schön.
Že jsou pole a louky u Přerova vhodné pro stavbu letiště, bylo už v té době jisté. Rovinná Haná nabízela letcům krásné a přehledné plochy.
Jak vznikalo letiště
„V úředních dokumentech se pojem „letiště Přerov“ objevilo poprvé v roce 1925. Ministerstvo veřejných prací tehdy žádalo zaměstnance stavebního úřadu v Olomouci, aby vyhledali u Přerova pozemek pro pomocné letiště,“ uvedl Volter.
Plány ale dostaly jasnější rozměry až o jedenáct let později. Nadšenci z Masarykovy letecké ligy tehdy vytipovali jako nejvhodnější místo pro stavbu letiště parcely vedoucí u silnice z Přerova na Henčlov. Zároveň navrhli, že by tu mohlo být vojenské letiště.
„Výstavba začala na podzim roku 1937 vybudováním tři sta metrů dlouhé příjezdové silnice. Pak se pustili do stavby hangáru, nadzemních a podzemních skladů, nádrží na benzin a olej,“ vzpomněl Schön.
Přerovské letiště vzniklo rok před tím, než Adolf Hitler rozpoutal druhou světovou válku, takže ho brzy coby strategické místo zabrali Němci. Hanácká půda se tam šest let otřásala pod tíhou letounů s hákovými kříži.
Po válce bylo hlavním úkolem českých vojáků napravit škody, které němečtí okupanti napáchali. Pravidelný letecký provoz zahájili 1. září 1946 a od té doby letiště slouží českým vojákům. Dodnes tam působí základna vrtulníkového letectva, která zabezpečuje ochranu vzdušného prostoru České republiky.
Civilní provoz
Letiště ale nepatřilo vždycky jen výhradně vojákům. Do jeho dějin se významně zapsal rok 1958, kdy tu souběžně začalo působit i civilní letiště, zařazené do sítí Československých aerolinií.
„Pamatuji si, že od roku 1965 zahájili leteckou dopravu na lince Přerov – Praha a letenka tehdy stála devětadevadesát korun. Pasažéry na letiště převáželi od Grand Hotelu zvláštním autobusem. Navíc pro potřeby Přerovských strojíren zřídili i zvláštní leteckou linku do Košic. Civilní lety startovaly a přistávaly na dráze, která patřila vojákům,“ vzpomněl pamětník Jiří Rosmus.
Ještě v roce 1977 odtud létali lidé převážně na dovolenou do Bulharska, pak už patřilo letiště zase jen vojákům. Myšlenka spojit vojenský provoz s civilním ovšem „usnula“ na dvacet let. V roce 2006 ji obnovili nejen zástupci Přerova, ale i Olomouckého a Zlínského kraje, kteří na stavbu Regionálního letiště Přerov dali dohromady 150 milionů korun. Projekt měl zpočátku řadu příznivců, ale případné charterové lety jsou zatím vizí budoucnosti.
„Každopádně už fungujeme ve všeobecném letectví, zajišťujeme volnočasové lety a v současné době intenzivně pracujeme na projektu výstavby zázemí civilního letiště,“ uvedl Jiří Kubala z Regionálního letiště Přerov.
