Sedmičku pokořil jako sedmý | E15.cz

Sedmičku pokořil jako sedmý

Beskydská sedmička přilákala na start i Litvínovana Jana Tojnara. Splnil si všechny své cíle.

Velkou radost měl tým Jana Tojnara a Jana Červáka, Krušnohorského rogainingového klubu Litvínov. V extrémním závodu Beskydská sedmička doběhli na sedmém místě.

„V cíli mi hodně stouplo sebevědomí. Na startu jsem měl obrovský respekt. Věděl jsem, že více než osmdesát kilometrů uběhnu, ale kdyby třeba začalo pršet nebo se prudce změnilo počasí, byl by to mazec. Jsme zvyklí na dlouhé hřebeny Krušných hor, Beskydy jsou samá hluboká údolí a prudké výšlapy,“ vysvětluje Litvínovan.

Netušil ani, jaké výkony může očekávat od soupeřů. Ve startovním poli našel několik orientačních běžců, zbytek lidí byla velká neznámá. „Až podle výsledků jsem zjistil, že před námi byli akorát triatlonisté, horolezci a ti, kteří zdolávají adventure závody. A my se jim vyrovnali,“ pyšní se Tojnar. Ani on ale není ledajaký amatér. „Přebíhali jsme Krušné hory. Běhám třikrát týdně,“ podotýká Tojnar.
Podle plánu chtěli zdolat celý závod za patnáct hodin. „I tak to podle mě bylo téměř nereálné, chtěl jsem se tomu času přiblížit. Vytiskl jsem si mapu se stanovištěmi, kde jsem měl napsaný předpokládaný čas průchodu. Když jsem viděl, že míjíme stanoviště třeba o dvě hodiny dříve, musel jsem se smát,“ dodává Tojnar. Nakonec spolu s Červákem zvládli trať v čase 12:44:00.
Souhra dobrých náhod

Před pátým vrcholem jeho tým předběhl jedny soupeře. Pak se ale prudké sestupy podepsaly na kolenou Jana Červáka. Často na trati viděli jedince, kteří sestupovali z kopce pozpátku, protože jinak nebyli schopni jít. „Netušil jsem, jestli to vůbec dojdeme. Ale pokaždé, když jsme mohli, běželi jsme. Druhý den jsem téměř nezvládl přesun do Litvínova,“ vzpomíná Tojnar.

Výborným výsledkem je i to, že trať zvládla třetina přihlášených týmů. Litvínovan to přisuzuje shodě několika náhod. „Bylo teplo, nefoukal vítr. Beskydy jsou hory plné kamení a bahna. Naštěstí před dvěma týdny tam dost pršelo a voda odplavila bahno. Na rozdíl od loňska, kdy jsme tam běželi závod Pět beskydských vrcholů, byl podklad tvrdý a mohli jsme celkem dobře chodit i běhat,“ pochvaluje si sportovec.

„Šetřili jsme každý gram. Nebral jsem si pláštěnku ani foťák. Jedli jsme jen čokoládu a vodu do vaku jsem doplňoval dvakrát. Když si uvědomím, že jsem měl spotřebu jen šest litrů vody a iontových nápojů na devadesát kilometrů, jsem docela úsporné a laciné auto,“ žertuje Tojnar.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!