Sen starosty Hranic: vodní elektrárna | E15.cz

Sen starosty Hranic: vodní elektrárna

Naďa Jandová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Stavba opatření proti povodním potrvá desítky let, tvrdí starosta Hranic Miroslav Wildner. Chtěl by postavit malé vodní dílo.

Rozvodněná Bečva letos opět ohrožovala Hranice a zaplavila některé ulice. Na zásadní protipovodňová opatření si ale podle hranického starosty Miroslava Wildnera obyvatelé počkají. „Zatím řešíme meliorační kanály v Potštátské ulici a v Drahotuších, které bývají při deštích přeplněné. O protipovodňových opatřeních teď budu mít schůzku na ministerstvu životního prostředí,“ říká Wildner.

Co má být výsledkem jednání na ministerstvu?

Budeme mluvit o teplickém poldru, o prosazení vodních děl na Vsetínské a Rožnovské Bečvě, o protipovodňových opatřeních na Drahotušském potoku, na Veličce a Ludině i o kanále kolem hranického jezu. Chceme, aby tato opatření ministerstvo podpořilo.

Kdy se této ochrany před povodněmi lidé z Hranic dočkají?

Toto je program na třicet padesát let. Bude stát hodně peněz. Musíme postupovat moudře jako naši předkové. Vymysleli rybníky, které je měly chránit proti vodě, a aby do nich nestrkali jen peníze, chovali v nich ryby. Také si myslím,že lepší než stavba poldru, jehož údržba ročně vyjde na šest milionů korun, by bylo malé vodní dílo s turbínou. V době, kdy nejsou povodně, by vydělávalo. To je můj sen.

Nicméně Povodí Moravy připravuje stavbu teplického poldru, který přijde na dvě miliardy korun a demolovat se má čtyřicet staveb.

K teplickému poldru se dospělo po dlouhých diskusích. Ale protipovodňová opatření na Bečvě chystali už naši předkové před sto lety, pak přišla krize, válka a postavila se jen díla Horní Bečva a Bystřička.

Mluvilo se i o přehradě.

Plánovala se už před rokem 1989 v Teplicích nad Bečvou, která měla být zásobárnou vody pro jadernou elektrárnu v Blahutovicích. Po povodních v roce 1997 se znovu začalo mluvit o přehradě, ale se stavbou nesouhlasily obce, které by přehrada zatopila.Zdejší geologické podloží není na takové dílo vhodné. Voda by mohla prosakovat do spodních vrstev a zaplavit Zbrašovské jeskyně, smíchat se s kyselkou a zničit vše v hloubce. Navíc podloží není ideální pro ukotvení betonové hráze.

Jak bude poldr vypadat?

Bude to jáma, kolem ní bude sypaná, dvanáct metrů vysoká hráz, ve které budou betonová vrata. Ta budou při normálním průtoku vody v Bečvě zvednutá, při povodni vodu zadrží, tedy průtok nad šest set padesát metrů krychlových za sekundu. Pro ilustraci, teď při povodni 18. května protékalo Hranicemi osm set metrů krychlových za sekundu, v roce 1997 to bylo tisíc sto metrů krychlových za sekundu. Poldr je důležitý, ale musí se udělat další opatření, která ochrání Hranice proti vodě.

Jaká?

Už před třemi lety jsme s Povodím Moravy projednávali ohrázování břehů Bečvy u kolonády v Teplicích, v Kropáčově ulici a u parku. Povodí navrhovalo, že postačí zvednout hráze o půl metru. Také musíme udělat v záplavových lokalitách novou kanalizaci s vodotěsnými klapkami.

Co ochrání sportoviště v Žáčkově ulici?

Chceme postavit odtokový kanál, který budou využívat i vodáci. Jsou dvě varianty, levobřežní a pravobřežní kanál. Jsem zastáncem kanálu po pravém břehu, protože tam má řeka větší sílu.

Autor: Naďa Jandová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video