Sestra si říká nenapravitelný budovatel

Mezi finalistky soutěže Sestra roku 2009 se dostala zakladatelka oboru ošetřovatelství opavské Slezské univerzity.

Dobrá ošetřovatelka má být vzdělaná, nezištná a hlavně vnímavá. To je životní krédo jednašedesátileté Dagmar Mastiliakové, finalistka soutěže Sestra roku. Nemocné ošetřovala sedmadvacet let. Čtrnáct let své zkušenosti předává studentům na vysoké škole a před čtyřmi lety založila studijní obor Všeobecná sestra i na opavské Slezské univerzitě.

Přihlásili ji kolegové

„Když jsem poprvé dostal do ruky informace o podmínkách soutěže Sestra roku, hned mě napadla Dagmar Mastiliaková. Z pozice zdravotní sestry se sama vypracovala až na docentku vysoké školy. Zeptal jsem se, jestli by jí nevadilo, kdybychom ji přihlásili, a pak už to byla práce kolektivu z Ústavu ošetřovatelství,“ uvedl František Golla, vedoucí lékař opavského soukromého rehabilitačního oddělení na Sušilově ulici a univerzitní kolega Mastiliakové. „Jsme tady takový malý kolektiv. Jeden za všechny a všichni za jednoho. Vlastně jsme jí tím chtěli dát takový opožděný dárek k šedesátinám i k dosažení docentury. Nejenže v Opavě tento ústav vybudovala, ale také díky jejím úspěšným grantům máme vybavení na úrovni lékařských fakult,“ doplnila za všechny kolegy Ivana Janků. Ošetřovatelkou se Mastiliaková učit nemusela. Stala se jí už v dětství. „Jako nejstarší z pěti sourozenců jsem se starala o mladší sestru a tři bratry. A starám se o ně dodneška. Takže když jsem se měla rozhodnout, co budu v životě dělat, bylo to jednoduché. Šla jsem studovat zdravotnickou školu,“ řekla o sobě Mastiliaková.

Zkoušky pro Ameriku

Jako zdravotní sestra začínala na interně a chirurgii a sedmnáct let sloužila jako vrchní sestra v Závodní nemocnici ve Vítkovicích. „Jsem takový celoživotní budovatel. Ve vítkovické nemocnici jsme v té době rekonstruovali budovu, kde bylo neurologické oddělení se dvěmi lůžkovými jednotkami,“ pokračovala Mastiliaková. Během toho ještě stihla na Filosofické fakultě v Praze dálkově vystudovat obor Péče o nemocné – pedagogika.
V roce 1992 se začala připravovat na kvalifikační (nostrifikační) zkoušku z ošetřovatelství. Ta byla podmínkou, aby mohla pracovat jako zdravotní sestra v USA. „Dodnes nevím jak jsem to zvládla. Všechny testy byly v angličtině a jen v jedné části jsme museli v daném čase odpovědět na 240 odborných otázek,“ popisovala Mastiliaková. Do Ameriky nakonec kvůli rodině neodešla, ale nastoupila do Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Sestry do EU

Současně učila jako odborná asistentka na lékařské fakultě. Pět let zaváděla novinky do studijních programů bakalářského studia ošetřovatelství. Sestry, které toto studium zvládly tak mohly pracovat v jakékoliv zemi EU. A co tato pracovitá žena dělá, když neučí? „Odpočívám na své zahradě. Mezi rozkvetlými květinami a keři, které tam kvetou od jara do zima. A zdobím si ji různými zvířátky, které jezdím nakupovat do Polska. Už mám rodinu krtečků i ježků a jezírko mi hlídá hastrman,“ zakončila Mastiliaková.