Sexuální deviant je na svobodě
Před čtyřmi lety poslal soud Vladimíra Parkana z Jihlavy na pět let do vězení za pohlavní zneužívání školáků. Ti za ním chodili do bývalé přípravny vepřína ve Vysoké u Jihlavy, kde jim podle soudu dával drogy, peníze, nechal je koukat na porno a sám si je fotil při společném sexu. Vladimír Parkan ale už je několik měsíců na svobodě. Za sebou má i ústavní léčbu. Za mřížemi strávil dva a půl roku. Soud jej označil za vysoce společensky nebezpečného. On i jeho lékařka však shodně tvrdí, že dnes již nebezpečný není. „Ve vězení to bylo peklo, hlavně ze začátku. Lidi jako já to tam mají těžké, protože nejsou tak průbojní,“ vysvětluje devětačtyřicetiletý Vladimír Parkan.
Léčba v Brodě trvala osm měsíců
Po polovině trestu byl za dobré chování propuštěn na čtyřletou podmínku. Okamžitě poté nastoupil soudem nařízenou sexuologickou ústavní léčbu v Havlíčkově Brodě. Tam byl osm měsíců pod odborným dohledem specialistky na sexuální deviace Želmíry Herrové. „K léčbě přistupoval zodpovědně. Na začátku to trochu vázlo, protože nebyl srozuměn s tím, že jeho sexualita je jiná a nevyznal se v ní. Přisuzoval to nějakému kamarádskému vztahu k dětem,“ vzpomíná Želmíra Herrová. Podle ní trpí Vladimír Parkan sexuální deviací zvanou efebofilie. To je vrozená sexuální úchylka se zaměřením na dospívající chlapce mezi třinácti až osmnácti lety. A právě zneužívání dětí mladších patnácti let označil soud za vysoce společensky nebezpečné. „Ta nebezpečnost nespočívala v tom, že bych jim ubližoval, protože to bylo vždy dobrovolně, ale že jsem jim narušil přirozený sexuální
vývoj, když jsem s nimi měl sex,“ uvědomuje si Parkan.
„Nejsem pedofil, ale efebofil!“
Parkan rezolutně odmítá, že by byl pedofil. Na některá média, která jej tak označila, dokonce podal žaloby. Zatím většina byla neúspěšných. „Jsem orientovaný na dospívající chlapce, ale pedofil nejsem.
Nejvíc jsem se tenkrát bál toho, že budu pedofil. Efebofilie je úchylka, s níž jsem se narodil a potřeboval jsem ji ventilovat stejně, jako každý jiný člověk s přirozenou sexualitou. V té době jsem nevěděl za kým jít, aby mi pomohl,“ říká Parkan. Jediné dostupné informace prý měl z médií. Ta jsou
podle něj klamavá, neodborná a útočná. „Takové informace u mě vyvolávaly přirozené obavy z vyhledání odborné pomoci,“ hájí se Parkan. Jenže soud ho poslal do vězení i za to, že pohlavně zneužil
jednoho desetiletého chlapce. Parkan ale namítá, že mu tak mladé děti nic neříkají a zastává se ho
i primářka Herrová. „Pravých pedofilů, kteří zneužívají malé děti, je velmi málo. Efebofila pak mohou
přitahovat i děti mladší patnácti let, protože začínají dospívat již od třinácti,“ vysvětluje Herrová.
Vladimír Parkan dnes tvrdí, že se nezletilým dětem vyhýbá jako čert kříži. Podle jeho slov mu v tom
pomohla terapie v léčebně, díky ní svou deviaci pochopil a dnes ji nemusí skrývat. „Teď z toho jenom těžím, protože kluků starších patnácti let mám několik a nemám větší problém získávat další,“ poznamenal Parkan. V havlíčkobrodské léčebně se prý naučil odmítat nezletilé chlapce prostřednictvím mnoha skupinových sezení a terapií. „Nejcennější na léčbě byly skupiny. Ze začátku jsem se jich bál, ale když už jsem se mezi ně dostal, tak jsem zjistil, že jsou tam lidi, kteří otevřeně o své sexualitě do detailu mluví. I já jsem dnes schopen o tom mluvit,“ říká. Vladimír Parkan se chystá, že zažaluje stát až u mezinárodního soudu, protože byl z jeho pohledu odsouzen za něco, co neudělal. „Napařili mi distribuci drog, ale na to nemohl mít soud žádné důkazy,“ tvrdí.
Lékařka: tlumící léky nepotřebuje
Po propuštění z ústavní léčby přešel do ambulantní a sám říká, že ji nehodlá ukončit a chce na ni docházet, jak nejdéle to bude možné. Svou lékařku dokonce čas od času navštěvuje i se svými partnery. „Ambulantní léčbu dodržuje bez problémů. Jednou za měsíc či dva si zavoláme a domluvíme
se na termínu. Výhoda je, že nepotřebuje žádné tlumící léky. Vše se točí kolem toho, aby svou sexualitu udržel v mezích zákona. Jsem přesvědčena, že kdyby s tím měl problém, tak by přišel a svěřil se mi,“ ujišťuje sexuoložka Želmíra Herrová. Ta sama patří mezi zastánce kastrace sexuálních deviantů.
Před několika týdny její oddělení navštívili reportéři z anglického listu The Sun. Ti v léčebně hovořili s pacienty, kteří podstoupili kastraci a považují to za dobrý krok. List chtěl reportáží z Havlíčkova Brodu ovlivnit britské politiky, aby také povolili chirurgické kastrace. Kvůli kastracím kritizuje Česko
Rada Evropy.