Samé dobré zprávy. Česká ekonomika zrychluje, Komerční banka proto zvyšuje prognózu

Česká ekonomika vstupuje do roku 2026 ve výrazně lepší kondici, než jsme s kolegy v Komerční bance ještě před čtvrt rokem předpokládali. V aktualizované makroekonomické prognóze jsme proto odhad letošního růstu HDP zvýšili na 2,7 procenta z původních 1,6 procenta. 

K výrazné vzestupné revizi nás přiměla překvapivě silná druhá polovina loňského roku, během níž hospodářství rostlo nejrychleji za poslední tři roky. Oživení pomohla navzdory celním válkám a nevýkonnému německému průmyslu překvapivě i zahraniční poptávka, prim ale hrála ta domácí – spotřeba domácností se díky růstu reálných mezd vrátila na předpandemické úrovně, a to o půl roku dříve, než jsme předpokládali. 

Vývozcům se tedy podařilo vypořádat se s dopady amerických cel i geopolitických nejistot. Přebytek zahraničního obchodu za rok 2025 opět přesáhl dvě stě miliard korun a v závěru roku se začal zvedat i průmysl. To jsou pro exportní vyhlídky letošního roku povzbudivé zprávy. Pozitivně by měl letos navíc působit také fiskální stimul v Německu. 

Domácnosti se plácnou přes kapsu

Hlavním motorem růstu české ekonomiky však bude domácí poptávka. K solidní investiční aktivitě veřejného sektoru by se měl přidat i sektor soukromý. Prognóza Komerční banky předpokládá růst investic ruku v ruce s oživující průmyslovou produkcí. Mzdy vloni vzrostly o 7,2 procenta, letos se čeká růst o 5,6 procenta. Nezaměstnanost by se měla po loňském zvýšení postupně stabilizovat. 

Inflace letos klesne na 1,6 procenta a dostane se tak pod dvouprocentní cíl. Tlumičem cenových tlaků budou levnější energie i přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená kvůli cenám služeb a expanzivní fiskální politice. Česká národní banka (ČNB) by proto podle nás neměla v základním scénáři dále snižovat sazby. 

A jak na tom bude se svou silou česká měna? Koruna může krátkodobě oslabit s tím, jak kvůli poklesu inflace mohou sílit spekulace na snížení sazeb ze strany ČNB. Přesto by měla během roku mírně posílit k úrovni 24,10 korun za euro.  

Fiskální politika bude působit zřetelně expanzivně – deficit státního rozpočtu má letos stoupnout na zhruba 310 miliard korun, přičemž deficit veřejných financí vzroste na 2,8 procenta HDP. Loni to přitom podle našeho odhadu bylo 2,1 procenta. Právě expanzivní fiskální politika v kombinaci se silnou spotřebitelskou poptávkou budou zejména pro rok 2027 znamenat vyšší jádrovou inflaci. To je náš hlavní argument, proč by ČNB úrokové sazby snižovat neměla.