Wall Street oprášil vzpomínky na své zhroucení. Pojistky proti krachu slibují až dvacetiprocentní rentu

Přemýšlíte o nové práci? Běžte prodávat investice! Můžete to být cokoli a vaše komunikační strategie při prodeji může vypadat třeba takto: „Tady mám něco, kam můžete poslat peníze a něco vydělat.“ 

Anebo můžete rovnou mlčet, držet v ruce dluhopis s alespoň marginálně známým jménem firmy či jakékoli étéefko, po levé ruce mít plakát s písmeny AI, po pravé pak ilustraci samopalu stylizovanou do podoby burzovního grafu. Po chvíli se k vám seběhne fronta investicechtivých jedinců, kteří skoupí všechno. A to i bondy firem bez ratingu a s úrokem, kterému by se americký drobný investor vysmál. 

Lidé se prostě „naučili“ investovat. Přesně v duchu stovek reklam, které na vás den co den ukazují prstem: že jste ti poslední, kteří ještě nepochopili, že mít peníze na spořicím účtě za (bezriziková!) čtyři procenta je prostě totálně špatně. Lepší je  vymést účet a nakoupit prakticky cokoli. 

Z pozice prodejce najdete řadu vhodných psychologických nástrojů, které vám značně pomohou jakýkoli instrument udat. Stačí vytáhnout třeba graf indexu S&P 500 za posledních pět let a investor na první signální získá dojem, že akcie, a potažmo investice obecně, jsou skutečně strojem na peníze. Hrozby potenciálního propadu akcií ve světě, kde politicky, a tedy potažmo i byznysově, není jisté prakticky vůbec nic, pak lze prohlásit za druh konspiračních teorií a hodit tak všechny pochybnosti za hlavu. Jenže… 

Třeba je to tentokrát jinak

Něco podobného se stalo zrovna před čtvrtstoletím. Ano, je to dávno, ale historie se, světe div se, opakuje. Když ne konkrétně, pak alespoň její principy. Začíná rok 2000 a valuace indexu S&P 500 je na historickém rekordu. Jinými slovy: americké akcie jsou nejdražší v historii. V čele stojí technologické tituly, jejichž ocenění je mnohdy oproti trhu násobně vyšší. Nikdo není nervózní, naopak: trh je po intenzivní pětileté burzovní rally výnosově saturovaný, finančně sytý a sebevědomý. Uvést na trh novou technologickou akcii nebo nabídnout její dluhopis znamená inkasovat obří prémii v IPO nebo naopak ušetřit balík na úrocích oproti bankovnímu úvěru, protože investor je ochoten koupit vše za jakoukoli cenu. 

Střih: Aktuální ocenění amerického trhu je prakticky totožné jako na vrcholu technologické bubliny jménem dot-com. Ano, třeba je to tentokrát jinak. Třeba je svět jiný, zákonitosti trhu i lidského uvažování se třeba změnily. Třeba je ve světě tolik peněz a spekulantů, že každý pokles trhu je pozvánkou pro ty, kteří na něm z nějakého důvodu nejsou. Třeba je jiná úroveň regulace. Třeba má smysl říkat věty uvozené slovem třeba. Třeba také ne. Třeba je načase se kapku pojistit. 

Jednou z možných cest je – třeba – investice do dividendových akcií. Ty mají výhodu v tom, že zplošťují křivky, které jsou jinak až příliš rozevláté. Tlumí pozitivní emoce tam, kde je jich zrovna až příliš, a dodávají naději v situacích, kdy se zdá být všechno špatně. I zde se dá přitom trochu zariskovat a nepřipadat si jako investorský penzista. Podívali jsme se na aktuálně dividendově nejvýnosnější akcie amerického trhu. Každá firma přitom musela mít tržní kapitalizaci ve výši alespoň jedné miliardy dolarů.