Více než polovina soudních tlumočníků zmizela ze systému. Zvládneme to, říká ministerstvo
- Justice čelí výraznému úbytku tlumočníků a překladatelů. Tisícům z nich na začátku roku zanikla oprávnění kvůli přísnějším licenčním podmínkám.
- Zvyšuje to tlak na termíny a do budoucna může brzdit soudní řízení.
- Ministerstvo spravedlnosti slibuje situaci zlepšit, stovky žádostí o nové licence se stále vyřizují.
Za dveřmi soudních kanceláří a jednacích síní se odehrává neobvyklá věc. Přestože zatím nedopadla tvrdě na funkčnost samotných soudů, musí se justice připravit na nízký počet tlumočníků a překladatelů. Se začátkem roku totiž vypršela lhůta, do které se měli ti stávající přelicencovat podle nových, přísnějších podmínek. Mnozí to ale dosud neudělali, jiní lhůtu využili ke konci své práce pro systém a vzdali se „kulatého razítka“.
Podle oficiálních dat ministerstva spravedlnosti k 1. lednu letošního roku zaniklo oprávnění 1650 překladatelům a 1610 tlumočníkům. V závěru ledna tak mělo ministerstvo v seznamu zapsáno 954 tlumočníků a 1209 překladatelů.
Jeden příklad za všechny lze uvést třeba z Pardubic. Soudních tlumočníků pro němčinu je tři z původních patnácti, překladatelů čtyři z původních více než dvaceti. Eliška Zemanová je jednou z mála, kdo nyní v Pardubicích v oboru působí. „V praxi pociťuji především nárůst tlaku na termíny a plánování. Zatímco dříve klienti často volali s požadavkem na úřední překlad ,za pět minut dvanáct‘, dnes se ozývají s větším předstihem,“ popisuje.
Tlumočníků aktivních v Pardubicích a okolí bylo podle jejího přehledu do konce roku 2025 oficiálně mnohonásobně více, přesto se nezřídka stávalo, že se termíny u notářů, na matrikách nebo u soudních jednání plánovaly podle dostupnosti tlumočníka, nikoli naopak. Důvod byl spíše dlouhodobý – většina z nich svou činnost stejně nevykonávala.
Samotný pardubický okresní soud podle svého místopředsedy Karla Gobernace nedostatek nepociťuje, v obecnější rovině v rámci Česka může být ale právě z dlouhodobého hlediska situace problematická.
Zabývat se tím proto bude i Soudcovská unie. Téma plánuje řešit na poradě s předsedy okresních soudů. Počty chybějících tlumočníků zatím nemá k dispozici. „Každopádně pokud jde o často využívané jazyky (vietnamština, ukrajinština), může se do budoucna při snížení jejich počtu objevit problém, který bude spočívat v tom, že orgány činné v trestním řízení, soudy nevyjímaje, nebudou moci konat procesní úkony bez průtahů, což by mohl být velký problém především u vazebních věcí,“ řekl viceprezident Soudcovské unie ČR a místopředseda Krajského soudu v Praze Roman Lada.
O širším trendu hovoří i zástupci některých soudů, například královéhradeckého. „Nedostatek tlumočníků a překladatelů je pociťován dlouhodobě, a to především u jazyků, jako je běloruština, ukrajinština, gruzínština či mongolština,“ vyjmenovává mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové Kateřina Jarkovská.
Původní zákon o tlumočnících a překladatelích měl svůj základ ještě v roce 1967. Od roku 2021 jej proto nahradil nový zákon s účinností od 1. ledna, který právě pětiletou přechodovou lhůtu obsahoval.
Ministerstvo spravedlnosti o situaci ví. Očekává nicméně, že počet tlumočníků a překladatelů s novou licencí poroste. „Počty zapsaných osob budou v průběhu příštích měsíců narůstat v návaznosti na výsledky stále probíhajícího intenzivního vyřizování enormně vysokého počtu žádostí o přelicencování podaných teprve v závěru roku 2025. Žádosti navíc přicházejí i v novém roce,“ říká mluvčí resortu Marcela Nevšímalová.
V současné době vyřizuje příslušný odbor ministerstva přibližně 700 žádostí o zápis do seznamu. Vyřízení žádosti probíhá v rámci správního řízení a je administrativně i časově náročné: zahrnuje posouzení splnění podmínek, složení vstupní zkoušky a složení slibu do rukou ministra spravedlnosti.
