Sídlištní šeď patří minulosti. Paneláky soupeří v barevných kreacích

Vysvětlit dnešním ústeckým dětem co znamená šeď a uniformita panelákových sídlišť, může být problém. Původní šedivé panely mizí pod vrstvou zateplení a barevnými fasádami. Právě nyní firmy zateplují paneláky v Kmochově ulici v Doběticích, Pincově ulici ve Stříbrníkách, Větrné ulici na Severní Terase, Peškově ulici Na Skalce a Neštěmické ulici Na Vyhlídce.
„Barevné domy jsou hezčí, ale otázka je, jak dlouho to vydrží. Náš dům zateplili mezi prvními před patnácti lety a už je zase šedivý a špinavý. Teď zateplují dům v sousedství a ještě než barevnou fasádu dokončili, postříkali ji sprejeři,“ říká Štěpánka Matlochová ze sídliště Na Skalce.
Podobnou zkušenost má Ingrid Trnková ze sídliště Na Vyhlídce. „Práce řemeslníků byla hrozná, ale dům je teď hezký. Jen měli dole udělat tmavší barvu, protože děti už fasádu počmáraly,“ postěžovala si.
Výtvarné návrhy na podobu fasády vytvářejí architekti a projektanti. Poslední slovo ale mají majitelé domu. „Stává se, že studii předěláváme třeba čtyřikrát. Někdy mají družstva a společenství vlastníků i šílené nápady, které pak musíme usměrňovat. Vysvětlujeme základní pravidla, jako že barva má přecházet od světlejší k tmavší,“ přibližuje projektant Slavomír Kysela.
Občas se tak stane, že vznikne fasáda, ke které by se autor raději nehlásil. „Loni se mi to stalo ve Všebořicích. Družstvo mělo představu, o které jsem věděl, že nedopadne dobře. Tlačil jsem je proto do jiných návrhů, ale nakonec mě zlomili,“ svěřil se architekt Ota Zápotocký. Růžovofialový panelák, který vznikl, ho dodnes mrzí. A spokojení nebyli ani obyvatelé domu. „Ono je to těžké. Zabránit tomu lze jen tak, že od projektu odstoupíte. Jenže to není tak jednoduché, protože na projekt čeká firma, které jste ho slíbil,“ líčí Zápotocký.

Architekti nepochodili

Přibližuje i své návrhy, které u majitelů neprošly. „Na poslední panelák v Doběticích jsem na holý štít odvrácený do přírody navrhl Ladovský motiv stodoly s otevřenými vraty. Jako člověku z vesnice mi to přišlo příhodné, ale majitelé k tomu vztah neměli. Vybrali si sluníčko,“ vypráví architekt. Na tom, že se na panelácích takové obrázky objevují, nevidí nic špatného. „Když to má myšlenku jako například stylizované stromy u lesa, tak to tam patří. Je to lepší, než když na paneláku vidíte pruhy a nevíte, proč tam jsou,“ tvrdí. Při vymýšlení fasády pro panelák totiž podle něj architekt většinou nemá z čeho vyjít. „Panelák nemá charakter. Jediné, čeho se dá chytit, jsou vstupy. Pak můžete zdůraznit patro, dům opticky snížit a rozčlenit na úseky,“ popisuje architekt.

Nejčastější chyby

Matěj Páral z kanceláře 3+1 architekti, kterého Sedmička požádala o zhodnocení fasád ústeckých paneláků, upozorňuje na nejčastější chyby. „Každý dům má tektoniku, logickou stavbu, která odráží samotnou konstrukci. Tu by barevné návrhy měly ctít. Místo toho na panelácích vidíme třeba šikmé pruhy, které ji popírají. Pouze pomocí barev se to ale nemůže podařit,“ říká Páral.
Za nejrizikovější místo považuje právě boční fasády bez oken. „Ty svádějí k odvážnějším kreacím, které ale často nemají ani logiku samy v sobě, natož v souvislosti s ostatními fasádami domu. O návaznosti na okolí ani nemluvě,“ upozorňuje architekt.
Jako zdařilejší hodnotí starší pokusy, při kterých architekti opravy neomezili jen na barevnou fasádu, ale snažili se domy doplnit vystouplými prvky. Tak vznikly například štíty na panelácích u Ovocné ulice na Severní Terase nebo na menších panelácích v Kamenné ulici na Kamenném Vrchu. „Novější věci se mi zdají již zcela náhodné,“ konstatuje architekt.