Skrytý umělec z Provodova
Jan Slovák je výjimečný, ale nedoceňovaný umělec, který zatím čeká na své objevení. Alespoň to tvrdí lidé, kteří dobře znají jeho výtvarná díla nebo básně. A mohou se o tom přesvědčit i návštěvníci zlínského klubu Loft 577, který do 7. března vystavuje Slovákovy grafiky.
„Slovákovy práce i jeho umělecká osobnost jsou pro mě skoro zjevením, ale není vůbec lehké se k němu dostat. Musíte na něj natrefit v knihkupectvích nebo na výstavách. Jeho díla neosloví každého, člověk musí být otevřený, mít cit a vnímat jeho fantazii. Mrzí mě, že stále zůstává v podstatě neobjevený,“ říká nakladatel Pavel Jungmann, který před šesti lety vydal Slovákovi působivou knížku básniček a grafik Stará svěcení.
I zlínský malíř Pavel Preisner, který připravoval výstavu v klubu Loft, si myslí, že by si Slovák zasloužil více pozornosti. „Výstav sice měl hodně, ale spíše na okrajových místech a v menších galeriích. Znají jej hlavně lidé z oboru,“ tvrdí Preisner. Zatím největší výstavu měl Slovák před patnácti lety v Grafickém kabinetu zlínského zámku.
Do klubu Loft 577 autor vybral bezmála třicet obrazů, většinou jsou to linoryty nebo vznikly jinými grafickými technikami.
Dvaapadesátiletý malíř, sochař a spisovatel žije v Provodově, jeho zamilovaným místem je samota Pradliska v údolí potoka pod poutním kostelem na Malenisku. Místo je to skoro magické, mezi ruinami dvou středověkých hradů a blízko skal. Tento kraj hodně ovlivňuje i Slovákovu tvorbu. Píše krátké texty o místních lesích a kopcích, inspiruje se i starými pověstmi, které tu kdysi nasbíral farář František Müller. Motivy ze života na vesnici a tajemná krajina se objevují i na jeho dřívějších obrazech
„Na výstavě v klubu Loft jsou ale vystaveny práce z poslední doby, většinou nejsou starší než rok. Na nich se objevují hlavně lidské postavy. Ale spíše jen v náznaku, jako silueta nebo stín. Jsou to vlastně takové obrazové básně,“ vysvětluje Preisner.
Člověk, sedící u stolu, pod oknem nebo putující krajinou, zamyšlená a potemnělá nálada – takové jsou Slovákovy grafiky. „Snažím se takto vyjádřit situaci člověka ve světě. Prostředí a krajina kolem něj je naznačeno jen jednoduše, třeba jako linka horizontu, po němž se pohybuje postava,“ dodává Slovák.
