Skrytý umělec z Provodova

Výtvarník a básník Jan Slovák vystavuje grafiky ve zlínském klubu Loft 577.

Jan Slovák je výjimečný, ale nedoceňovaný umělec, který zatím čeká na své objevení. Alespoň to tvrdí lidé, kteří dobře znají jeho výtvarná díla nebo básně. A mohou se o tom přesvědčit i návštěvníci zlínského klubu Loft 577, který do 7. března vystavuje Slovákovy grafiky.

„Slovákovy práce i jeho umělecká osobnost jsou pro mě skoro zjevením, ale není vůbec lehké se k němu dostat. Musíte na něj natrefit v knihkupectvích nebo na výstavách. Jeho díla neosloví každého, člověk musí být otevřený, mít cit a vnímat jeho fantazii. Mrzí mě, že stále zůstává v podstatě neobjevený,“ říká nakladatel Pavel Jungmann, který před šesti lety vydal Slovákovi působivou knížku básniček a grafik Stará svěcení.

I zlínský malíř Pavel Preisner, který připravoval výstavu v klubu Loft, si myslí, že by si Slovák zasloužil více pozornosti. „Výstav sice měl hodně, ale spíše na okrajových místech a v menších galeriích. Znají jej hlavně lidé z oboru,“ tvrdí Preisner. Zatím největší výstavu měl Slovák před patnácti lety v Grafickém kabinetu zlínského zámku.

Do klubu Loft 577 autor vybral bezmála třicet obrazů, většinou jsou to linoryty nebo vznikly jinými grafickými technikami.

Dvaapadesátiletý malíř, sochař a spisovatel žije v Provodově, jeho zamilovaným místem je samota Pradliska v údolí potoka pod poutním kostelem na Malenisku. Místo je to skoro magické, mezi ruinami dvou středověkých hradů a blízko skal. Tento kraj hodně ovlivňuje i Slovákovu tvorbu. Píše krátké texty o místních lesích a kopcích, inspiruje se i starými pověstmi, které tu kdysi nasbíral farář František Müller. Motivy ze života na vesnici a tajemná krajina se objevují i na jeho dřívějších obrazech

„Na výstavě v klubu Loft jsou ale vystaveny práce z poslední doby, většinou nejsou starší než rok. Na nich se objevují hlavně lidské postavy. Ale spíše jen v náznaku, jako silueta nebo stín. Jsou to vlastně takové obrazové básně,“ vysvětluje Preisner.

Člověk, sedící u stolu, pod oknem nebo putující krajinou, zamyšlená a potemnělá nálada – takové jsou Slovákovy grafiky. „Snažím se takto vyjádřit situaci člověka ve světě. Prostředí a krajina kolem něj je naznačeno jen jednoduše, třeba jako linka horizontu, po němž se pohybuje postava,“ dodává Slovák.