Sladký Ještěd pro lyžařku Neumannovou | E15.cz

Sladký Ještěd pro lyžařku Neumannovou

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Unikát. Pralinku z čokolády s dvaasedmdesáti procenty kakaa chtějí vyrobit v Černovicích. Ručně tu v továrně na čokololádu dělají bonbony už pět let.

Ještěd, jehož vrchol pokoří nadšenci během několika vteřin, církevní znak, který slibuje sladký život nebo Tatra T87, jejíž karoserie je přímo k sežrání. Že nemají stavba, emblém a auto nic společného? Omyl. Jsou z čokolády.

Vyrobili je jen pár kilometrů od Tábora. V černovické továrně na čokoládu. Každý všední den jí tu zpracují přes sto kilogramů.

Kdo by čekal podnik se spoustou strojů nebo sériovou výrobu, má smůlu. V jedné místnosti, kde pracuje pět žen v bílých pláštích a s čepicemi na hlavách, stojí tři stroje. Jeden zahřívá hořkou, další mléčnou a třetí bílou čokoládu. Spolu s lednicemi jsou tempírky, tedy stroje na rozehřívání čokolády, jedinou technikou okolo.

Vše ostatní obstarávají zručné prsty. V Černovicích začínají pracovat v pět hodin ráno.

Pralinka do deseti minut

Právě tu připravují kornoutky. „Nejdřív musíme naplnit formu. Důležité je dobře ji setřást, aby se pak na povrchu pralinky nedělaly bubliny,“ popisuje mistrová a manažerka podniku v jedné osobě Hana Staňková, která Sedmičku čokoládovým rájem provedla.

Plastová forma je rázem plná čokolády vytékající z kohoutku tempírky. Z původně surových čoček se už stala tekutá hmota. Pak je třeba setřít přebytky a vše nechat pár minut ztuhnout v lednici.
Na řadu přichází krém, ze sáčku už do každého kornoutku putuje dávka. Náplní je více než dvacet druhů. Od karamelové přes ovocné k oříškovým.

Kornoutek je z poloviny hotový. Je tu další vrstva čokolády. Pralinka musí být dobře uzavřená. A znovu do chládku. Za pár minut ženské ruce z formy opatrně vyklopí několik kornoutků najednou. Stačí už jen dekorace – obalit v oříšcích. Je hotovo.

Než vznikne jedna pralinka, nezabere to víc než deset minut. Za den jich tu podle Hany Staňkové vyrobí osm i víc druhů. Za měsíc přitom dokáží ženy vyrobit čtyři tuny pralinek.
Právě ty jsou tím nejsladším pokušením, díky kterému znají černovickou čokoládovnu zákazníci v Čechách i na Slovensku. „Na jeden den spotřebujeme od každého druhu čokolády tak čtyřicet kilo,“ vysvětluje Staňková.

Hořká klasika

O kousek dál jiná z čokoládových odbornic tvaruje dlouhé hnědé špagáty. „To jsou lanýže. Musí se dát vychladit a pak se obalují v kakau,“ komentuje práci své kolegyně Hana Staňková.
Na pultě vedle leží velká plata dutých čoko kuliček a nad nimi další z černovických specialistek na pralinkové pochoutky. S trpělivostí, zručností a nacvičenými pohyby vpravuje do desítek tmavých bobulek krémovou náplň.

„Poprvé budeme zkoušet vyrobit také pralinky z čokolády s dvaasedmdesáti procenty kakaa,“ chlubí se mistrová a uzavírá prohlídku malé místnosti, kde se odehrává vše podstatné.
V nejbližší dnech tak na trh půjde jedinečný pralinkový druh. „V pralinkovém sortimentu to bude unikát, když obchody prodávají čokoládu s takovým podílem kakaa, tak většinou jako tabulkovou,“ dodává k novince majitelka podniku Petra Kovandová.

A co je na výrobě čokoládové pralinky nejtěžší? „Musíte dát pozor na to, aby byly pralinky na pohled hladké, správně vytvarované a navíc odhadnout dostatek náplně a ohlídat krém. Mohl by vytéct,“ zasvěcuje do své každodenní práce jedna z místních cukrářek.

Pralinky ale zdaleka nejsou to jediné. V Černovicích vyrábějí také figurky. Z forem odlévají slepice, dinosaury nebo kachny. Zvířecí sortiment obměňují podle svátků. Před Velikonocemi rozšířil řady třeba zajíc nebo koš na vajíčka.

Češi jsou konzervativní

„Chceme být jiní, pracujeme s italskou čokoládou,“ říká majitelka Petra Kovandová. Svůj první obchod otevřela v Táboře před pěti lety. Teď jich má šest vlastních a další franchisy – podniky, které vystupují pod jednotnou značkou, ale mají různé vlastníky.

Lidé nejen v Táboře už podle ní pralinkám na chuť přišli. Fajnšmekři jsou ochotní si za dobrou čokoládu v obchodě připlatit. Češi jsou prý ale v mlsání konzervativní.

Na odbyt jde čokoláda s velkým podílem kakaa. Lidé mají rádi sladkosti z klasických surovin, kde nechybí rumová nebo karamelová příchuť. „Nejoblíbenější je benátský lanýž,“ dodává Kovandová.
Drtivou většinu bonbonů, trubiček, srdíček i kornoutů vymysleli přímo v Černovicích. A čokoládové novinky chystají stále. Na léto připravují nové náplně – maracuju, limetku a černý rybíz.

O kvalitě svědčí i zakázka pro karlovarskou Becherovku, pralinky, které se dají koupit jen v muzeu Becherovky. Čokoládový Ještěd vyráběli v Černovicích zase pro lyžařku Kateřinu Neumannovou.
Tím ale ambice podniku nekončí. „Do budoucna bychom rádi pořádali ochutnávky, představili lidem nejrůznější druhy čokolád,“ uzavírá Kovandová. V Táboře plánují i čokoládové muzeum.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video