Lodě se z betonu vyráběly od roku 1848. Za první světové války došly svého vrcholu protože beton byl na rozdíl od oceli nejdostupnější materiál. Galvestonský záliv nedaleko amerického Houstonu skýtá několik vraků betonových takovýchto plavidel. Ty nyní obdivují turisté a potápěči.
Světovou premiéru si revoluční betonové plavidlo Josepha-Louise Lambota odbylo na celosvětové výstavě Expo v Paříži roku 1855. První betonové monstrum plulo a navíc dalo nový směr uvažování ve využití pro lodě naprosto netradičního materiálu. Mezi lety 1908 a 1914 už brázdila větší betonové plavidla moře u Německa, Velké Británie, Nizozemska, Norska nebo Kalifornie.
V roce 1911 se dokonce objevily na rozestavěném Panamském průplavu. Nově na sebe projekty betonových lodí strhly pozornost vojenských stratégů během obou světových válek. Materiál se ovšem neosvědčil a torza betonové flotily tvoří chmurnou dominantu Galvestonského zálivu nedaleko amerického Houstonu.