Snapchat míří na burzu, z majitelů udělá dolarové miliardáře
Snap, mateřská společnost oblíbené chatovací aplikace Snapchat, bude brzy obchodovatelná na newyorské burze. Kalifornská firma, kterou před téměř šesti lety založili přátelé Evan Spiegel a Bobby Murphy, má být během IPO (initial public offering – první veřejná nabídka akcií) oceněná až na 25 miliard dolarů (625 miliard korun). Zakladatelé firmy z prodeje podílů očekávají příjem ve výši tří miliard dolarů.
Vstup na burzu tak udělá ze zakladatelů miliardáře, v současnosti drží ve firmě Spiegel i Murphy podíly v očekávané hodnotě pěti miliard dolarů pro každého. Velká část analytiků si ale není jistá, zda očekávaná hodnota společnosti není přemrštěná a nadšení kolem Snapchatu není jen nafouknutou bublinou. To může potvrzovat také vyjádření zakladatelů, kteří uvedli, že Snapchat pravděpodobně nikdy nebude generovat zisk.
V minulém firma sice dokázala dosáhnout příjmů ve výši 404 miliony dolarů, výdaje však byly téměř 515 milionů, hospodaření tak skončilo ve ztrátě. Velkým otazníkem je, jakým tempem porostou příjmy v následujících letech. V posledním čtvrtletí totiž počet pravidelných uživatelů rostl jen o čtyři procenta a na konci minulého roku se jejich množství zastavilo na 161 milionech. Na druhou stranu za poslední dva roky vzrostly příjmy téměř o 600 procent.
Většina příjmů, které dokázala společností získat, přichází ze severoamerického trhu, podle firmy se jedná o 88 procent všech peněz, které vydělala. Zatímco v USA a Kanadě dokáže firma na jednom uživateli vygenerovat zisk větší než dva dolary ročně, u zbytku světa je to přibližně jeden dolar.
Drtivá většina veškerých příjmů pochází z reklamy, v loňském roce to bylo 96 procent. Podobně na tom byl při vstupu na burzu také Facebook, který si časem dokázal vytvořit také jiné prodejní kanály.Zároveň však sami zakladatelé uvádějí, že nechtějí, aby reklama nějak kazila dojem z užívání aplikace.
V současnosti je největším konkurentem Snapchatu sociální síť Facebook. V roce 2013 se dokonce impérium Marka Zuckerberga snažilo Snapchat odkoupit, majitelé však nabídku tří miliard dolarů odmítli.
Od té doby spolu obě společnosti otevřeně bojují. Především Facebook se tak rozhodl kopírovat funkce Snapchatu do vlastních aplikací, Instagramu a Messengeru. Otázkou tedy je, nakolik dokáže Snapchat nalákat novou cílovou skupinu, která je k podobným technologiím spíše konzervativní. V současnosti tvoří většinu uživatelů náctiletí.
Zatímco tak Snapchat bojuje s Facebookem, s druhým úhlavním konkurentem, společností Google, je pojí důležitá spolupráce.
Snapchat totiž využívá služeb Google Cloud, která poskytuje výpočetní kapacitu firmám, které svou vlastní nedisponují. V současnosti je tak Snapchat na Googlu závislý, což dává internetovému gigantu nad chatovací aplikací jistou moc.
Vstup na burzu také může znamenat jiné problémy. I poté, co bude možné si její akcie koupit, zůstanou Spiegel a Murphy majoritními vlastníky rozhodovací části akcií. V případě jakýchkoliv sporů nebo problémů tak nebudou mít akcionáři žádnou moc situaci ovlivnit.
Snapchat se v současnosti snaží nepůsobit pouze na poli mobilních aplikací, ale nedávno začal prodávat také hardware. Prvním původním zařízením jsou brýle Spectacles, které mají zabudovanou kameru a umožňují odesílat příspěvky přímo s okuláry na nose.
A i když se sama potýká s finančními potížemi, svým uživatelům umožňuje udělat si ze Snapchatu živobytí. Deník Guardian uvádí jako příklad sedmadvacetiletou Cyrene Quiamcovou. Ta má v aplikaci sto tisíc fanoušků, které baví svým obsahem - fotkami a videi. Její činnost však sponzorují mnohé firmy, které za propagaci výrobku v jednom videu Cyrene platí až třicet tisíc dolarů.