„Kdyby prase mělo křídla,“ říkáme, když chceme popsat něco zcela nepravděpodobného. Nedoporučuje se nahradit v úsloví prase za šneky. Ti sice křídla nemají, ale létat mohou. Cestují jako černí pasažéři na břiše tažných ptáků.
Zpáteční jízdenka do Atlantiku
Na pacifickém pobřeží Ameriky od Kalifornie po Panamu žije mořský plž brakičník Cerithideopsis californica. Na atlantském pobřeží od Texasu po Panamu žije velmi podobný brakičník Cerithideopsis pliculosa. V některých místech vytvářejí tak početné populace, že jich člověk každým krokem rozšlápne desítky nebo dokonce stovky.
Ještě před třemi miliony roků patřili oba plži k jednomu druhu. V těch dobách odděloval Severní a Jižní Ameriku úzký průliv a brakičníci se jím volně pohybovali. Když se na místě dnešní Panamy vynořilo mořské dno nad hladinu oceánu, rozdělila nově vzniklá pevninská šíje jednotnou populaci plžů na dvě. Každá se dál vyvíjela po svém a dala vzniknout samostatnému druhu brakičníka.
Jak prokázal tým vedený Osamu Miurou z panamského Smithsonian Tropical Research Institute ve studii publikované vědeckým časopisem Proceedings of the Royal Society B, nezůstalo to tak navždy. Dnešní atlantičtí brakičníci nesou ve své dědičné informaci neklamné stopy po invazi pacifických příbuzných. K tomuto smíšení brakičníků došlo zhruba před milionem let. Analýzy dokazují i opačný přesun plžů. Před 70 000 roků se přemístili někteří brakičníci z atlantského pobřeží na pobřeží Tichého oceánu. Plži tak hned dvakrát překonali souš dnešního Mexika. Je nemyslitelné, že by to zvládli vlastními silami, a lidé, kteří by je třeba i nevědomky transportovali přes pevninu, v té době ještě v Americe nežili.
Letecké přesuny šneků
Vědci předpokládají, že transport zprostředkovali ptáci. Například volavky polykají plže celé a ti pak vydrží v ptačích útrobách naživu i několik dní. Náhoda zřejmě chtěla tomu, že se volavka s brakičníkem v břiše vydala na let napříč souší z jednoho pobřeží na druhé. Plž tak nedobrovolně urazil kolem dvou set kilometrů. Nakonec se dostal na svobodu v nové vlasti, když ho volavka vyloučila s výkaly. Podobně mohli cestovat brakičníci také opačným směrem.
Nejde zdaleka o jediné létající plže, kteří použili ptáky jako letecké taxi. Vědcům dlouho vrtali hlavou suchozemští plži hrotice obrácené (Balea perversa) žijící na ostrově Tristan da Cunha uprostřed jižního Atlantiku. Jak se tam mohli dostat?
Genetické testy potvrdily příbuznost hrotic z ostrova Tristan da Cunha s hroticemi pocházejícími z ostrova Madeira. Také v tomto případě jsou lidé z obliga. Plži žili na jihoatlantském ostrůvku dávno před tím, než u jeho břehů přistáli v roce 1506 první lidé. Genetické testy odhalily, že plži rodu Balea pocházejí z Evropy. Přichycení na peří či nohy tažných ptáků doletěli na Azorské ostrovy a dále pak až na Tristan da Cunha. Někteří šneci se s tažnými ptáky vrátili z jihu Atlantiku zpět do Evropy. Někteří z navrátilců skončili dokonce až na Islandu.
