Zapadlá vesnička v Chile. K pumpě přijíždí džíp. Jeden z místních přibíhá k posádce a ptá se: „Kdo z vás je Petr Lusk?“ Jméno totiž zahlédl na kapotě auta. „Říkal, že sleduje moje fotky na internetu a líbí se mu,“ vypráví jednu ze svých historek čtyřicetiletý písecký fotograf Petr Lusk.
Podobných má spousty. Třeba jak otočil v dunách pouště Atakama auto na střechu, jak musel spát na střeše vozu kvůli divokým psům nebo jak rozdával jídlo dětem uprostřed Turkmenistánu.
Příběhy má kde brát. Vždyť objel skoro celý svět. Vedla ho k tomu láska k fotoaparátu a k silným automobilům. „Byl jsem dlouholetý fanoušek rallye,“ popisuje Lusk.
Po revoluci chvíli pracoval v Německu a potom začal podnikat v autodopravě. Jeho firma funguje i nadále. „To tempo už nešlo vydržet. Člověk má jen jeden život, a tak jsem si řekl dost,“ vypráví. V roce 2003 koupil letenku do Austrálie na závod světové série rallye. Tenkrát jel jako amatér a nedokázal si představit, že by fotografie někdy i prodal.
Od té doby nafotil už hodně závodů rallye. Své fotky postupně začal dodávat do různých časopisů, na internetové servery a chodí mu nové a nové nabídky. „Zatím je to tak, že peníze za fotky mi zaplatí hlavně náklady,“ říká otec dvou dcer. Živí ho stále především jeho firma.
Před třemi roky museli pořadatelé zrušit slavnou rallye Dakar na africkém kontinentě a přesunuli ji na jeden rok do Evropy. „To bylo poprvé, kdy jsem k závodu přičuchl,“ líčí Lusk. Do Afriky se jako nezávislý fotograf dostat nemohl. Být oficiálním členem výpravy zase bylo finančně neúnosné. Přímé náklady na to, aby mohl jet v novinářském autě, byly okolo tři čtvrtě milionu korun. Fakt, že další dva ročníky Dakaru se pojedou v Jižní Americe, pro něj byl skvělá zpráva. Kontinent znal. Fotil tam závody Rallye Argentina a věděl, že se dokáže orientovat. „Zařídil jsem si akreditaci pro místní média, a tím jsem nic neplatil,“ vysvětluje.
První rok vyrazil na Dakar se svým tátou. Pronajali si džíp a trasu, kterou jeli jezdci, absolvovali také. Jeho fotky měly úspěch, a proto letos jel jako oficiální fotograf v českém týmu KM Racing, který za něj náklady zaplatil.
Dakar je velké dobrodružství. Fotograf přijede večer do bivaku, zjistí si trasu následujícího dne, nabere jídlo a znovu vyrazí na cestu. Jede do noci i tisíc kilometrů po polních cestách a musí sehnat dobré místo na focení.
Ráno pak doufá, že se trefil a kolem opravdu někdo pojede. „Když pak na vás vykoukne zpoza duny nějaká ta velká obluda, je to nádhera,“ popisuje Lusk. Právě kamiony ve velkých rychlostech jsou to, co z rallye neznal. „Taky se mi stalo, že jsem třeba seděl půl dne a nic,“ dodává.
To je na Dakaru právě to specifické. Když fotí klasickou rallye, trať si projede dopředu. Najde dobrá místa a tam potom fotí i několik fotografů. „Tady na to máte jen jeden pokus,“ vysvětluje Lusk.
Za posledních sedm let vyfotil v soutěžích rallye skoro všechno, co šlo. Ale stále má ještě jeden sen: fotografovat v Africe. „Snad se tam na něco dostanu. Třeba na Dakar, jestli se tam vrátí,“ doufá Petr Lusk.
Snímky Petra Luska znají lidé po celém světě
Petr Lusk z Písku fotografoval automobilové závody v Austrálii i Jižní Americe. Dvakrát se zúčastnil slavné rallye Dakar.
