Sonda detekuje ve svém okolí zvýšenou četnost nabitých částic, stejně jako její dvojče před šesti lety. Podle astronomů jde o potvrzení, že se blíží do bodu, kdy opustí Sluneční soustavu.
Lidstvo bude mít brzy dvě fungující zařízení, o nichž může tvrdit, že opustila sluneční soustavu. Prvním se oficiálně 25. srpna 2012 stala sonda Voyager 1, její jmenovkyně Voyager 2 ji nyní podle astronomů z NASA doplní, a to nejpozději do roku 2030.
„Voyager 2 začal detekovat zvýšené dávky kosmického záření, které jsou stejné jako ty, které detekovaly přístroje na Voyageru 1,“ oznámili inženýři letové mise na webu NASA s tím, že Voyager 2 se tak chystá překročit bod, kdy solární vítr ztrácí svůj tlak vůči mezihvězdnému prostoru. Takzvaná heliopauza je od Slunce vzdálena asi 123 astronomických jednotek, přibližně 18,4 miliardy kilometrů. Voyager prolétává vnější heliosférou od roku 2007.
„Můžeme s jistotou říci, že nejpozději do roku 2030 Voyager 2 vstoupí do mezihvězdného prostoru,“ tvrdí astronomové s tím, že přesné datum bude záležet na míře sluneční aktivity. Slunce se totiž nyní nachází ve fázi útlumu v rámci svého zhruba jedenáctiletého cyklu aktivity. To znamená, že heliopauza je mnohem blíže, než je obvyklé. „V nadcházejí cích měsících se o této oblasti vesmíru dozvíme zase o něco více,“ uzavřel Ed Stone, jeden z vědců pracujících na projektu Voyager.
Heliosféra: Obal částic obklopující Slunce. Heliosféra končí tam, kde se vyrovnává tlak slunečního větru s tlakem okolních hvězd. Heliopauza: Okraj heliopláště, za touto hranicí sluneční vítr zpomaluje pod hranici rychlosti zvuku a magnetické pole Slunce již dále nepůsobí. |
